Jaké jsou rozdíly mezi zkráceným úvazkem a dohodou?

Nejsem odborník, ale:

• na dohodu lze odpracovat podstatně méně hodin (max. 300 ročně)
• při zkráceném úvazku se stává uchazeč plnohodnotným zaměstnancem a požívá tudíž veškeré zaměstnanecké výhody (např. za něj zaměstnavatel platí soc. + zdr. pojištění).

Otázku ještě nezamykej, mohu se mýlit nebo může být odpověď neúplná, čerpal jsem ze svých zkušeností a z doslechu.
Doplňuji:
ad diskuze, dobrá otázka. U dohody soc. + zdr. platíš, pokud si vyděláš více než 10 tis. měsíčně.

Upravil/a: quentos

Existují 2 druhy dohod.

1. Dohoda o provedení práce – na max 300 odpracovaných hodin v jednom roce. Daň 15% z příjmu se odvádí až při měsíčním výdělku nad 10.000 Kč.
2. Dohoda o pracovní činnosti – rozsah práce max. v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Může se uzavřít na max. 52 týdnů, poté se musí sepsat další dohoda.

Ze tvých příjmů odvede zaměstnavatel měsíčně 15 % zálohu daně z příjmů.
Zdravotní a sociální pojištění se odvádí až z příjmu od 2.500,– Kč za měsíc, to je výhoda oproti pracovnímu poměru.

3. Práce na zkrácený prac. úvazek -
zdravotní pojištění se odvádí z výše minimální mzdy. Jestliže zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek s měsíční mzdou nižší než minimální mzda, tak stejně musí být zdravotní pojištění odvedeno z minimální mzdy (platí v případě, že máš pouze tento jeden příjem).

-- Nárok na placené volno (dovolenou) máš při DPČ jen pouze, když je to výslovně sjednáno ve smlouvě-dohodě.
– Při DPP nárok nemáš žádný.
– Při zkráceném pracovním úvazku máš nárok na poměrnou část placeného volna.

Zkrácený úvazek znamená práci v rozsahu menším než stanovená týdenní pracovní doba, která podle zákoníku práce může činit maximálně 40 hodin týdně (v dvousměnných provozech 38,75 a v něpřetržitých nebo třísměnných 37,5 hodin týdně).

Zkrácený úvazek může být sjednán v pracovní smlouvě, ale i v obou typech dohod.
DPP lze sjednat na maximálně 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce, DPČ maximálně na polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

V obou případech – DPP i DPČ je možné pracovat v osmi– i dvanáctihodi­nových pracovních směnách. Jenom u DPČ se musí ohlídat, aby odpracovaná doba v průměru za celou dobu trvání nepřekročila zmíněnou polovinu. V praxi by to znamenalo některý týden odpracovat hodin více, jiný týden méně nebo žádné.

———–

Pusinčina odpověď není přesná v otázce daně z příjmu, zdravotního
pojištění u DPČ + zkráceného úvazku a v otázce dovolené.

——

Daň z příjmu činí ve všech případech (pracovní smlouva, DPP i DPČ) 15 %.
Rozdíl je pouze v tom, že v případě DPP a nepodepsaného prohlášení k dani
z příjmu strhává zaměstnavatel daň srážkovou (v ostatních případech jde
o daň zálohovou).

Pro všechny případy (nikoliv jen pro DPP):
Podepíšete-li u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmu, pokryje
Vám část daně (u DPČ/DPP i celou daň) sleva na poplatníka.
S podepsaným prohlášením tak až do 10.250 Kč (u studenta nebo inv.
důchodce ještě o trochu více) měsíčně nebudete platit žádnou daň.

——

Zdravotní pojištění:
Nejde-li o studenta, přivýdělek při mateřské či rodičovské dovolené,
přivýdělek k některému typu důchodu, přivýdělek k hlavnímu zaměstnání
nebo přivýdělek v době evidence na ÚP, je nutné zdravotní pojištění
uhradit ve výši minimálně 1.242 Kč měsíčně.

V případě pracovní smlouvy se zkráceným úvazkem,
DPČ s odměnou od 2.500 a DPP s odměnou od 10.001 Kč měsíčně
odvádí zaměstnavatel zdravotní i sociální pojištění.

Pokud by mzda/odměna byla nižší než 9.200 Kč měsíčně,
a pokud by zaměstnanec nedoložil, že za něj hradí/odvádí zdravotní
pojištění i stát nebo jiný zaměstnavatel, musel by zaměstnavatel
zdravotní pojištění dopočíst a celý rozdíl strhnout zaměstnanci
► toto se týká HPP a DPČ.

V případě DPP s odměnou do 10.000 by se musel zaměstnanec, za kterého zdravotní pojištění nehradí nikdo jiný, přihlásit u zdravotní pojišťovny a hradit si pojištění sám.

——

Sociální pojištění se nedopočítává.

V případě DPP s odměnou do 10.000 Kč by se
odpracovaná doba nezapočetla do odpracovaných let.

——

Dovolená:

Odpracuje-li zaměstnanec se zkráceným úvazkem pro zaměstnavatele celý kalendářní rok, má samozřejmě nárok na celou roční výměru dovolené.
(Na poměrnou část dovolené vzniká nárok
pouze v případě, že není odpracován celý rok.)

I zaměstnanec se zkráceným úvazkem tedy má nárok na minimálně 4 týdny dovolené. Náhrada mzdy mu však bude vyplacena v rozsahu odpovídajícím
sjednanému úvazku. Např. při úvazku 30 hodin týdně bude čerpat týden
dovolené, ale náhradu mzdy obdrží za 30 hodin.

—–—

Zaměstnanci pracující na DPČ s odměnou od 2.500 Kč jsou nemocensky pojištěni, tzn., že v případě nemoci mají nárok na nemocenské.
Aby ale mohli nárok na nemocenské uplatnit, je nutné přímo v DPČ sjednat
hodinovou odměnu nebo přesnou pracovní dobu (ideálně oboje).