Jaké měl vzdělání?

Podrobnosti o vzdělání jsou uvedené v odkazu.

http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:rKLvr8Wu­I48J:referaty­.atlas.sk/vse­obecne-humanitne/deje­pis/3200/%3Fprin­t%3D1+&cd=13&hl=cs&ct=cl­nk&gl=cz&clien­t=firefox-a

VZDĚLÁNÍ MLADÉHO PRINCE

Jakého vzdělání se mu dostalo do sedmi let, o tom bohužel nevíme nic určitého.

1. Svěřen dozoru kaplanů na hradech, kde pobýval, se patrně naučil číst, nejpravděpodobněji v jazyce českém i německém. Do sedmi let si zcela jistě osvojil ty základy křesťanské nauky, které byly předpokladem křtu, jímž se stával každý člověk členem církve a bez něhož nemohl dosáhnout spasení.
2. Sedmiletý pobyt ve Francii znamenal převratnou změnu v Karlově vzdělání a výchově. Pod vedením kleriků z Viviers si osvojil nejenom četní a psaní, ale i znalost jazyka hlavně latinského a francouzského. Karel sám vzpomíná na četbu mariánských hodinek, kterou si oblíbil. Z toho lze soudit, že oba duchovní vedli Karla především k četbě breviáře. Breviář byl vedle misálu nejdůležitější knihou církve. Breviář otevíral laickému čtenáři zejména obrovské bohatství úchvatné náboženské poezie židovské (žalmy) i křesťanské (kantika, hymny). Byl vstupní branou do hlubších citových poloh náboženského života. O zájmech mladého prince svědčí Karlův styk s fícampským opatem Pierem de Rosiéres, profesorem teologie a autorem řady spisů, pocházejícím ze šlechtické rodiny v Limoges.
3. Jak píše Karel ve svém životopise, uchvátil jej svým kázáním před královským dvorem na Popeleční středu 1328. Sblížil se s ním a on jej, zahrnoval velikou láskou a otcovskou přízní a častokrát poučoval ze " svatého Písma".Tento učený a současně světem zběhlý muž, který se jednou stane papežem Klimentem VI., měl patrně intelektuálně na dospívajícího kralevice největší vliv. Zalíbení v četbě breviáře přivedlo Karla k prvnímu stupni teologického studia. V této zálibě setrval po celý život, jak svědčí jeho vynikající znalost Písma. Z komentářů písma si oblíbil zejména alegorické výklady, o čemž svědčí i jeho vlastní homiletické pokusy. Naproti tomu ostatní části teologie, teologie fundamentální a dogmatika, mu zůstali zcela cizí, méně snad teologie morální. Toto vše ovšem znamenalo znalosti alespoň, elementární, z tzv. sedmera svobodných umění, a to alespoň z gramatiky, rétoriky a logiky. Opat Piere jej snad poučil o některých zásadách církevního práva.

Pevné základy vzdělání nutno tudíž klást právě do obloh francouzského pobytu a při nesmírné píli a nepochybném talentu Karlově není jejich osvojení nic nepravděpodobného. Piere de Rosiéres, s největší pravděpodobností seznámil Karla s universitním prostředím. Patrně jej bral s sebou na některé z disputací a z univerzitních slavností. Uvedená forma styku s vysokým učením byla věcí výjimečnost a Karel mu vděčil za to, že poznal důležitost univerzit, jak o tom svědčí jeho pozdější živý vztah k nim.

atd.

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ka­rel_IV.#Na_fran­couzsk.C3.A9m_dvo­.C5.99e