2 slunce ve vesmíru.
Jak by se pak otáčely planety kolem dvou Sluncí? To by se ty dvě Slunce přetahovaly o ty planety podle toho, která planeta by podlehla tomu bližšímu Slunci?
Co by se jinak dělo?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Kepler před 2973 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
„planeta Pluta“ je nutno nahradit pojmem „trpasličí planeta Pluto“, mezi planety už nepatří. Vznikla by dvojhvězda, jejíž složky by se navzájem obíhaly kolem společného těžiště ležícího uprostřed vzájemné vzdálenosti. Oběžné dráhy všech planet by se naprosto destabilizovaly a jedna po druhé by postupně skončily v jednom ze Sluncí, nebo by ufrnkly do vzdáleného vesmíru a staly by se z nich bludné planety s teplotou blízkou absolutní nule (dokud by je nezachytila zase jiná hvězda, nebo jiné gravitační centrum).
0 Nominace Nahlásit |
Vnitřní planety by primárně obíhali kolem jednoho slunce. Ale ta
konfigurace je až na nějaké teoretické vyjímky nestabilní a brzo by se
něco (nehezkého) stalo. Souhlas s Keplerem. Ty planety by měli tendenci se
rozutéct.
Na takové Z'emi bych se octnout nechtěl, nebo jen na chvilku jako
turista…
Edit:
Mažu první větu "S tím oběhem planet kolem společného těžiště
nesouhlasím. " kde jsem nesouhlasil s Keplerem, protože neumím číst 😉
(+související opravy)
Upravil/a: Dochy
0 Nominace Nahlásit |
Jak nahrazena? Ihned? Pozvolna? Přílet druhého slunce?
V každém případě bych to nechtěl ani vidět, natož zažít.
Ale vyzkoušet by se to dalo v nějakém astronomickém simulátoru, třeba
AstroGrav.
0
před 2973 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Málokdo z nás si uvědomuje, jak křehké jsou oběžné dráhy planet. Ty se ideálně utvářely a stále utvářejí milióny až miliardy let než se zcela stabilizovaly. Kdyby k nám přilétlo nějaké zbloudilé slunce, strhlo by k sobě nejprve kus Oortova oblaku, komety, atd… Vše by určovala jeho rychlost, úhel letu vůči našemu slunci…, jeho složení atd.., každopádně by to byl konec života na Zemi, alespoň co se lidí týká, a konec přírody jak ji známe. Jinak dvojhvězd je ve vesmíru většina.
Upravil/a: hapiky
0
před 2969 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nepsal jsem o oběhu planet okolo společného těžiště, ale o složkách dvojhvězdy – což jsou právě ta dvě Slunce.
To je v poho, já taky něco přečtu, nebo pochopím blbě. Třeba nechápu editaci otázky Qentosem. Buď blbě vidím, nebo znění zůstalo stejné.
Kepler: Wow to zní brutálně. :) Např: Ty planety poblíž Neptun, Saturn, Uran by byly vtažen do druhého slunce a to tak, že by se v něm prostě roztavily, či by to byla taková exploze, že by to vychýlilo trochu i to samotné druhé Slunce?
Ne nutně. Zpočátku by se dostaly do vlivu Slunce B a buď by do něj narazily, nebo by byly katapultovány – a zase: buď mimo soustavu, nebo směrem ke Slunci A. Ty tři jmenované planety jsou plynné a proti Slunci tak zanedbatelnou hmotnost, že by se nic moc nestalo (tedy s tím Sluncem). Dřív, než by dopadly na povrch, byly by doslova roztrhány na cáry vlivem slapových sil. Sluníčko by si ani neškytlo.
Ono s tím trefením slunce to myslím nebude tak horký. Ono to nebude jen tak se správně trefit. Ale určitě by ty planety čekala hodně nepravidelná dráha s občasnými těsnými průlety a občasnými érami kdy bude mrznout i dusík 😉 Časem se dá očekávat konec jedním z těch katastrofických scénářů…
Jasně, nemyslel jsem to tak, že by planeta rovnou trefila Slunce jako vystřelená z praku. Ale během své neustále ovlivňované a měněné dráze by k tomu jednou nakonec zákonitě došlo. Mohlo by to trvat i milióny let. Občas se to stane i periodickým kometám. V aféliu prolítnou bůhví čím, něco nepatrně změní její dráhu a v perihéliu mají po pr*eli. Když už se netrefí do desítky, tak se kompletně vypaří. Planeta by se asi nejdřív rozpadla těmi slapovými silami a pak by teprve shořela. Jsou to ale moje odhady, ještě jsem to fakt nezažil 🙂
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2638 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |