Jako včela nepoškozuje vůni ani barvu květu a jen tiše saje nektar, stejně nakládá moudrý člověk se světem. Jak chápete?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Dnes se tomu říká udržitelný rozvoj. Květiny lákají včely na svůj nektar a ty se nevědomky starají o jejich opylování. Obě strany jsou spokojeny a nikde nic nechybí. Člověk by si měl brát z přírody jen tolik, kolik nezbytně potřebuje a zase to přírodě vracet. Pokácet stromy, ale taky zasadit nové.

Cápu to tak, že by měl respektovat okolí. Nejen lidi , ale i přírodu. S rozvahou udělat to, co je jeho úkolem na tomto světě, ničemu neubližovat a dělat pouze to, v čem se vyzná.

1. Být na ně připraven a vědět že přijdou. Potom řešit s rozvahou a s rozumem.
2. Ano, tímto by se měli řídit všichni lidé. Možná by potom i svět vypadal lépe.

Chápu to jako výzvu k pasivitě a odevzdání se vleku událostí. Jenže moudrý čověk dělá co je třeba, když je to třeba.

ad 1 – Ano, také o tak jde. Nicméně je LEPŠÍ problémům předcházet a eliminovat je již v zárodku.

ad 2 – Takže celkem 12 věcí, no dobře. Ale ona ve skutečnosti stačí pouze jediná – MYSLET! ;) :)

Ohleduplnost.

Chápu to, jak je to psané.
Něco o permakultuře: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Permakultu­ra
Znal jsem pár takových bláznů, vzdáleně se mezi ně taky řadím. Taky si myslím, že není nutné přírodu vždy úplně znásilňovat, ale snažit se s ní spolupracovat. Byť se pak na vás sousedi mohou dívat divně, že třeba máte na zahradě hromadu nespálených větví a krámů (úkryt pro ježky, ptáky aj.) atd. Jako perlička mi přijde, že pokud toto provozují ženy, tak většinou to vztáhnou i na péči o svůj zevnějšek – podpoření přirozené krásy. Tedy ne že bych byl v zásadě protí všemu ženskému líčení, barvení, holení a kdoví co, ale…