Jakou hodnotu a dobu platnosti má přísaha pro vojáky armády?

Dokud se nezmění stát = změna režimu, přesun moci, vítězství některé (třeba nové) strany/ideologie, atd. Čili, dokud je u moci to, čemu/komu se přísahala věrnost. A to různě, zákonně i nezákonně, rychle i postupně, reformou i násilně, převratem, vnitřně i z vnějšku, z vedení, z lidu
Tzn. dokud nedojde ke „zproštění“ přísahy nebo se nějak samovolně nerozhodne, že „už není třeba“ jí plnit (otázka moci a postavení). Může taky jen „polevit“ věrnost.

Hodnota též odpovídá velikosti moci a samotné síle státu. A taky tedy i vládnoucí ideologii, zřízení.
Morálka a čest hrají roli… ale to už vyplývá z toho státu, jeho zřízení, síly, moci. Případné oddanosti (opět komu, čemu, nebo taky dle toho na co, za co se přísahá).

Dokud je za co bojovat (tj. taky otázka víry, ale hlavně moc X bezmoc/slabost), dokud někdo platí, dokud jsou spokojení, dokud se u moci drží, to co tam zrovna je. A když dojde ke změne – musí být samozřejmě úspěšná.
Platí i pro samotnou armádu a její velení/vedení – musí být v pozici síly (a vlastní udržitelnosti, životaschopnosti). Taky když prohraje, může klidně i zaniknout, rozpadnout i se přetvořit – v něco nového.

Celý stát se může rychle změnit, politicky/ide­ologicky (ústavně, vedením), ale i třeba územně.

Taky třeba rozlišovat stát s jeho sílou a to, co je v tom státě u moci s jeho sílou. Což mohou být dvě odlišné věci… Stát může být stejně/obdobně silný před i po změně režimu.

Viz Česko za posledeních +200 let. Řecko za posledních +100 let a totéž Španělsko. Nebo Francie skvělý příklad za posledních asi 240 let a to zejména na přelomu 18. a 19. století a skoro celé to 19. (monarchie – absolutní, konstituční/re­voluční, republika, císařství, království absolutní, císařství, monarchie – absolutní, konstituční /lidová, republika, císařství, republika – a její různá diverzita a frakce uvnitř)… kde všechno z toho mělo svou vládnoucí třídu, politiku i svou armádu – případně i vždy následně přecházeli – a to jak různí velitelé, tak řadoví vojáci.

Další opilecké bláboly. Voják přísahá na ochranu vlasti nyní, stejně jako kdysi.

Ak si pozorne pozriete text vojenskej prísahy Českej republike po jej vzniku 1993, tak v jej stručnom texte skladáte prísahu Českej republike (bez ohľadu na jej politické smerovanie a prípadný zväzok s inými štátmi). Vernosť svojmu ľudu, tam už, žiaľ, nie je. A pritom, žiaci, kto tvorí republiku? …sím, pani učiteľka, republiku tvorí jej ľud, jej občania."

Upravil/a: led