Jakou mají historii sakrální stavby „boží muka“?

Nesetkala Annas i když v Brně jsem hodně často ale na netu je vpravo napsáno kde se v Brně nachází.
Drobné sakrální stavby jsou zakotveny ve struktuře krajiny dvojím způsobem. Buď byly postaveny na místech odedávna významných a staly se symbolem jejich paměti, nebo nově zdůraznily význam místa, na němž byly postaveny, a staly se tak upomínkou událostí, jež neměly upadnout v zapomenutí. Tak, či onak – nebo oběma způsoby současně – staly se tlumočníky paměti krajiny. 1)

Přestože jejich počet oproti situaci před rokem 1948 povážlivě poklesl, dochoval se nám do dnešní doby poměrně rozsáhlý soubor těchto dokladů vztahu člověka k Bohu i krajině, jejíž jsou tyto stavby už po staletí neodmyslitelnou součástí. Naštěstí po roce 1989 došlo k renesanci zájmu o tyto památky, a tak je jich dnes v Brně většina zásluhou péče magistrátu, jednotlivých městských částí a farností v dobrém stavu.

Zdroj: http://www.vi­lemwalter.cz/dsa/

Jedním z nejčastějších a nejzachovalejších projevů lidového stavitelství jsou „boží muka“. Jsou si podobná a přece každá trochu jiná, s velkým množstvím různých detailů. S touto drobnou stavbou ve tvaru sloupu, pilíře, často se stříškou a křížkem ve vrcholu, se můžeme setkat ve volné krajině, na rozcestích nebo na veřejných prostranstvích v obci.

V Chudčicích naleznete „boží muka“ v polích za obcí směrem na Tišnov. Boží muka je státem chráněná památka a pochází z druhé poloviny 19.století.

Boží muka za Chudčicemi
O božích mukách

Zprávy o božích mukách se objevují od 14. století. Původ božích muk byl nesprávně spojován se slovanskou liturgií a s tzv. cyrilometodějskými kříži, s pravěkými pohřebišti a jinými uměle vykonstruovanými hypotézami. K rozšíření božích muk došlo z řady důvodů: na památku šťastných a nešťastných událostí, jako projev díku za odvrácení neštěstí, epidemií, za uzdravení, k uctění mrtvých, k usmíření sporu o majetkovou držbu mezi sousedy a vrchností, k vymezení hranice pozemků, jako pokuta za spáchaný přečin. Významnou úlohu měla jako orientační ukazovatel na rozcestí. Boží muka byla budována ze dřeva, z kamene nebo z cihel. Některá boží muka tvoří už přechod k architektuře kapličky. Není jenom názorem památkářů, že památky jsou vizitkou obce.

Doplňuji:
my máme boží muka na náměstí a u silnice za městem

Zdroj: http://chudci­ce.com/histori­e/index.php?pa­ge=bozi_muka

Upravil/a: hanulka11

Nejranější boží muka se už objevují v gotice.
Boží muka jsou sloupky nebo pilíře ukončené kaplicemi, lucernami, sanktuáři nebo prostými hlavicemi, do jejichž vrcholu byl vsazen kovový kříž, nebo nesly kříž kamenný.
Nejstarší naše boží muka jsou už ze 13. století. Stojí ve Všestudech a jejich stáří se určuje podle pletence, obepínajícího kulatý, čtyřmi lištami armovaný dřík.
Jinak všechna nejstarší boží muka stávala podél cest a obchodních stezek, někdy lemovaly cestu k popravišti.Ka­plice na vrcholku bývala mírně předsazena na jedné, třech, nebo i všech stranách. Její hlavní ozdobou byl reliéfní krucifix. ( Proto boží muka.) někdy se doplnil o výjevy z Kristova utrpení.
Postupem času boží muka v krajině mizí. Je to tím, že se čím dál tím víc objevuje místo kaplice a lucerny socha světce.
Kříže a boží muka se staví jak na přelomu 19. a 20. století, tak i za první republiky.
Dokonce i dnes se setkáme s novými kříži s daty jako 2000, většina z nich je ale vztyčena na místě starého zaniklého předchůdce.

Zdroj: http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:O-G5NZWJUqEJ:rpg­.webzdarma.cz/rpg/kriz­ky.html+pro%C4­%8D+se+stav%C4%9Bla+bo%C­5%BE%C3%AD+mu­ka&cd=10&hl=cs&ct=clnk&g­l=cz