Jakou souvislost má práh psychické bolesti s rozumovou/men­tální labilitou?

Jenom do určité míry.

Protože, pochop: osobnost člověka je individuální. Nejsou dva lidé na světě stejní – nemají stejný ucho, stejný oko, nemají ani stejnou osobnost, psychiku. Mohou si být velmi podobní, ale stejní ne.

„Blbec“ to má, svým způsobem jednodušší: toho netrápí, v podstatě, nic, co končí za jeho oknem (obrazně řečeno). Má jednoduchý život, jednoduchý svět. A od určité úrovně dolů si to ani moc neuvědomuje. To máš jak při onemocněních demencí, alkoholické demenci, Alzheimerově chorobě, atp.: normálně když uděláš foto mozku, tak tam je znatelný úbytek šedé kůry. No a kde není, ani exekutor nebere. Rozdíl oproti nějakému tomu onemocnění demencí je, že to je stav trvalý, nezhoršuje se.

Ale to se bavíme o opravdových blbech, prostě o někom, kdo není schopný doplnit „jak se do lesa volá, tak …“, nebo něco podobného. Všichni někde „nad“ jsou na tom relativně stejně – rozuměj, disposicemi.

Všimni si: náš svět neutváří intellektuální elita. Ne. Náš svět utváří průměrní, až poloblbí, zbohatlíci. Ti vlastní většinu peněz na světě. Takže náš svět je, svým způsobem, primitivní. Můžeš být dokonalý primitiv a může se ti v něm dobře vésti. Naopak, můžeš mít vysoký intellekt, můžeš být (encyklopedicky) velmi vzdělaný a budeš k ničemu (profesní idiot se to odborně nazývá). To nejde ruku v ruce.

Psychická bolest neexistuje, nejde o bolest, prostě nejsou aktivovány ty receptory centrální nervový soustavy, jako – co já vím – když tě máznu baseballovou pálkou. 😅 Ne, jsou to pocity a emoce. Hněv, zloba, závist, nenávist, pocity marnosti, až třeba ztráta identity, etc. etc. etc. Ty emoce, ty pocity, samy o sobě působí somaticky, ať chceš nebo nechceš. Musí se vypořádat, na to musíš mít (svým způsobem) „koule“, musíš setrvat v tý situaci, musíš si ji pustit k sobě, postavit se jí, obrazně řečeno, čelem, „porvat se s ní“. Většina lidí to neví, takže se od toho snaží utéct, snaží se „neřešit“, ukládá v nevědomí, vznikají bloky, mindráky, somatické příčiny onemocnění, atp.

Úplného blba, prostě opravdu retardovaného člověka, se jen tak lehce nedotkneš – nepustí si tě k sobě, on vlastně ani neví, co to je. Pologramotný idioty, často, „urazí“, nebo se jich dotkne, úplně všecko, ovšem velmi často je to jenom faleš, přetvářka. Ale ani vysoká inteligence není zárukou nějakého nadhledu v těchto věcech.

Jde o celkový profil osobnosti. O frustrační odolnost. O citovou vazbu. Ale taky disposice dané dědičně, CNS – někdo je vysoce sensitivní, druhý naopak. V zásadě si ten jedinec musí něčím projít, protože ano, s nějakým intellektem se rodíš (genetika, přenesená část nějakého „kolektivního vědomí“…? To nevíme, i ta genetika je pro nás, pořád, velká neznámá!), ale intellekt jde rozvíjet, ovšem intellekt jde také úplně zahodit. Vem průměrně intellektuálně disponovaného jedince v nadprůměrně intellektuálně disponované rodině: intellektuálně mu to půjde k duhu, to je bez debat. Ale bude rozvíjen holisticky? Bude mít potřebné emocionální zázemí? Často ne: matka „na fakultce“, fotr „v laboratoriu“, „večeři máš v lednici“. 😅 Vem nadprůměrně intellektuálně disponovaného jedince v průměrně, až mírně podprůměrně, intellektuálně disponované rodině (napadá mne Dochy a jeho rodina: aniž bych chtěl aprioristicky soudit zdá se mi, že tam budou panovat docela emocionálně vřelé vztahy! 🤷‍♀️). Ten potomkův intellekt, asi, bude poněkud frustrován. Ale jinak mu bude lépe! Nebo vem průměrně intellektuálně disponovaného jedince v mírně podprůměrně intellektuálně disponované rodině, za to v rodině bohaté (fotr mafián, matka s kozama za dvacet tisíc, a o 20 let mladší – jistě chápeš! 😅). On se bude mít relativně dobře: starat se o něj bude chůva, mamá se bude starat o svý nehty a hrudní výzbroj. 😅 Fotr nemá čas, musí rubat děngy. 😅😅

Jedno budou mít tito illustrativní potomci společné: relativně nízkou frustrační odolnost. ten průměrný v intellektuálně nadprůměrné rodině bude žít, v jakési, akademické bublině. Otázka je, jestli v ní zůstane, třeba na nějakém nižším místě. Jestliže ano, bude vcelku spokojený. Jestli z ní někde propadne, dostane, obrazně, „po rypáku“, ten život ho semele. Ten „prostřední“, v tý „průměrný“ rodině, to má, vlastně, nejlepší: chodí do normální školy, rodičové s ním jezdí veřejnou dopravou, řeší reálné problémy. Ten nejbohatší to má, vlastně, nejhorší: vyrůstá v zlaté kleci.

To všechno hraje vliv, a až se něco stane, až bude jedinec s něčím konfrontován, tak potom se projeví to, co naznačuješ. A ne, nezdá se mi, že by za tím byla jenom prostá kausalita: někdo má vnitřní síly na rozdávání, a přitom vyšel z objektivně hodně blbých podmínek, druhý nemá žádnou a přitom se má, jako prase v žitě! To už si přeber! 😅

Psychická bolest a mentální labilita jsou složité koncepty a jejich vztah nesouvisí s inteligencí či „retardací“.

Psychická bolest je emoční utrpení způsobené traumatem, ztrátou, depresem atd. Mentální labilita je nestabilita emočního stavu, kdy osoba může procházet rychlými a výraznými změnami nálady.

Obě tato zdravotní stavby mohou souviset, ale ne nutně musí. Někdo s mentální labilitou může mít zvýšenou psychickou bolest, protože nemůže efektivně zvládat své emoce. Naopak, někdo s vysokým prahem psychické bolesti může být schopen mentální labilitu lépe zvládat.

Pojem „retardace“ se obecně považuje za zastaralý a urážlivý. O „mentální retardaci“ se už dnes hovorí jako o „inteligenčním postižení“, které se projevuje nedostatečnými kognitivními schopnostmi a/nebo dovednostmi potřebnými pro každodenní život. Inteligenční postižení samo o sobě nezpůsobuje automaticky nižší prah fyzické nebo psychické bolesti.

Je důležité si uvědomit, že vnímání bolesti je velmi individuální a může být ovlivněno mnoha faktory, včetně genetických, biologických, psychologických a sociálních aspektů. Inteligenční postižení může ovlivnit, jak člověk tuto bolest komunikuje nebo jak ji zpracovává, ale neznamená to nutně, že ji méně cítí.

Pro pochopení jakékoliv možné souvislosti mezi inteligencí a vnímáním bolesti je potřeba mnohem detailnější a komplexnější analýza, která vezme v potaz tyto a další složky.