Jaký je největší vynález za 100 let?

annas: Tomu nerozumím. Pan Kouba má svůj blog, své stránky? Nebo odkud čerpáte jeho myšlenky? Čili na své otázky odpovědi zná? Dělá zde výzkum? Jak to mám chápat?

ano. Vkládám jeho odpovědi, je zde už po čtvrté, protože sám se ptá, odpovídám jeho odpovědmi, kleré jsou na jeho blogu. Má tam zakázané diskusní přísoěvky, takže chodí sem,. Není divné, že se povasžuje zaa boha,. Svědčí o tom výraz Bhagaván (Sanskrt: भगवान्, Bhagaván) nebo Bhagwan (někdy přeloženo jako „Pán") je epithet pro božstvo, zejména pro božstva Krišna, Rama a další avatary z Lord Vishnu v Vaishnavism a pro Lord Shiva v Shaivismus tradice hinduismus. Termín používá Jains jako odkaz na Tírthankaras, zejména Mahavira, a tím na Pána = Buddhu v Indie. V mnoha částech Indie a jižní Asie představuje Bhagaván abstraktní pojem univerzálního Boha pro hinduisty, kteří jsou duchovní a nábožní, ale neuctívají konkrétní božstvo. Stejně tak se považuje za guru duchovního vůdce, indického náboženského učitele.

Taklže se pohybuje docela v jiných dimenzích, jeho příspěvky byl často až obtěžující, proto se s ním admin rozloučil.

Alien: Ano, tranzistor je víceméně náhrada triody. Ale… Přešli jsme z vakuových součástek na „solid state“. Přišli jsme o šílené tepelné ztráty kvůli nutnosti chlazení, tranzistor dovolil další miniaturizaci, dovoluje realizovat složitou logiku s miliardami prvků tam kde by se dříve sotva vešla jedna elektronka. Internet s počítači na bázi elektronek by byl sotva možný a rozhodně ne rozšířený mezi běžné lidi. Ale jinak OK, klidně bych ty tranzistory a elektronky významem postavil vedle sebe. Jen ty elektronky už pamatují také trochu víc… Už jim táhne na 150 😉

Dochy>>> Hele, faktem je, že tranzistor se rychle ujal a umožnil zásadní změny. Já to ale beru (dopady na lidstvo) z trochu širšího hlediska.
Tranzistor (z roku 1948 myslím) rychle vytlačil z již STÁVAJÍCÍCH zařízení elektronky, ale tím v zásadě NIC nezměnil. Ano, byl pokrok jít s malou krabičkou k rybníku oproti velkoé bedně, která vyžadovala síťové (silové) připojení. Na druhou stranu ovšem za 30 let k ničemu zásadnímu (s celosvětovým dopadem prakticky na každého) nedošlo. Maximální pokrok v souvislosti s tranzistorem byla konstruikce veleslavného čipu Intel 8086/8088 (zakladatel celosvětové platformy x-86).

Ruku na srdce – tenkrát v osmdesátém roce – JAKÝ tento fakt měl na tebe a tvé okolí dopady? Naprostá většina lidíé ani netušila jeho existenci. Audio soustavy byly jen o trochu menší s menším příkonem, ale pořád krabice, počítače v praxi jen sálové a i tranzistoro­vé/tyristorové zapalování v autech (pokud vůbec bylo) byla horká novinka. Kdyby tranzistor zmizel, tak většina lidí pokrčí rameny, myslím.

A porovnej to s netem, který vznikl v roce 1990 (to datum jsem zvolil dle vzniku HTTP). Jistě existovaly i dříve civilní sítě využívající telefonních linek (sám jsem používal analogový modem myslím 33kbit na připojení k BBS, jo, to byly časy, kdy jsme [uživatelé] věřili, že TOHLE znamená definitivní svobodu a konec cenzury napříč celým světem, když se můžeš spojit s každým uživatelem OKAMŽITĚ a PŘIMO), před tím ještě různé vojenské bejkárny (Arpanet) atd.
Díky internetu se změnil celý svět. Nejde jen o zpravodajství. Jde o obchod, výrobu, vědu počínaje a poslední nanynkou kuchtící dle receptu z netu ze surovin zakoupených na netu a poté svůj výtvor prezentující známým na sociálních sítích (netu) – vše také za 30let.

Myslím, že dopadů zmizení tranzistoru v roce 1980 by si nějaký Ghanec či Filipínec nemusel ani všimnout. Kdyby zmizel dnes internet (také po 30tileté existenci), věř mi, že by to OKAMŽITĚ poznal prakticky každý a taktéž by pocítil OSOBNÍ (nikoliv jen přenesené) dopady. Takhle to myslím. :)

OK, Tvůj názor. Nicméně ten tranzistor umožnil miniaturizaci. 8086 rozhodně nebyl prvním mikroprocesorem. Je vývojem z 8080 a ani ten nebyl první. První cosi, co se snad dalo považovat za nějaký základ procesoru na čipu je snad 4004 (a ani tady si nejsem jist, zda byl opravdu první). A ještě poznámka, ten tranzistor bych bral spíše jako nejznámější a nejuniverzálnější příklad využití polovodičů. Možná neměl tak rychlý nástup jako internet, ale jeho význam je hodně zásadní, teď si bez tranzistoru ani neškrtnem.

Co se netu týče: Síť jako taková vychází právě z Tebou zmíněného Arpanetu. Vlastně celý intenet vznikl rozšířením Arpanetu k akademické sféře a poté i k civilní. Http rozhodně není internet, i když je to jeden z nejznámějších a mezi lidmi nejpoužívanějších protokolů. Před http byli další protokoly s podobnými funkcemi (třeba gopher) a ten už běhal na internetu, stejně tak FTP pro přenos souborů, POP3 a SMTP pro maily apod. Nepopírám, že http/html je proti gopheru skok v před. Ale bez tranzistorů by internet tak jak jej známe neexistoval. Možná by si lebedil na nějakých 30 sálových elektronkových počítačích někde v Americe a vědělo by o něm možná 300 lidí.

Podle mě je největším vynálezem průmyslová výroba, nemůžeme srovnávat průmyslovou výrobu starší než sto let, to byla všechno většinou ruční práce dneska vše dělají počítače a roboti.

To je ale vývoj. Nikoli jeden konkrétní vynález. Dělal jsem na repasi nějakých výrobních linek na plechovky. Stroje poctivé, bytelné, někdy z šedesátých let. Víceméně stačilo připojit energie a stroj jel sám. Na jednu stranu mu ještěrka dovezla paletu plechů, z druhé strany padala hotová víčka se všemi prolisy a nanesenou těsnící gumou. Po elektrické stránce se tomu dělaly víceméně jen nové rozvody a bezpečnostní prvky. Plus nějaké chytřejší blokování některých částí, aby se snížila pravděpodobnost že se jednotlivé části budou blokovat v nevhodnou dobu – čímž se nakonec jemně zvýší dlouhodobý výkon. Lidi nejsou blbí a ani nebyli. Už před několika sty lety dokázali udělat tkalcovský stav, který byl řízen „programem“ – tkaný vzor byl vyděrován na dřevěných deskách a stav se těmi deskami řídil. Člověk tam sloužil jako pohon stroje a údržba – výměna cívek nití apod… Tohle všechno je už několik set let zkrátka jen postupný vývoj.