Jaký je rozdíl mezi moudrostí a chytrostí?

Mně to zní tak, že chytrý člověk se narodí chytrý a během věku se z něj může stát ještě i moudrý člověk- na základě zkušeností. Neumím si představit moudré děcko, ani kdyby citovalo slovníková hesla.

Chytrost je o správné úvaze, moudrost je navíc podepřena životními zkušenostmi. :)

Chytrý taky občas znamená vyčuraný, na to bacha! Moudrý to ovšem odhalí a v tom je ten rozdíl mezi!

Podle Einsteina: „Chytrý člověk vyřeší problém. Moudrý člověk se mu vyhne.“

Moudrost je podle mě vyšší stupeň chytrosti, větší znalosti, větší míra inteligence, víc zkušeností – a praktického myšlení. Díky souhrnu všch těchto věcí je schopen vidět pravdu, orientovat se (v různých situacích), mít nadhled.

Podle Hobbes: „Bohaté zkušenosti mají za následek chytrost, mnoho vědění moudrost.“
a „Moudrost, ve vlastním toho slova smyslu, jest jen dokonalá znalost pravdy ve všech věcech jakýchkoli.”

Myslím, že nejlépe to ukazuje tento citát od Cicerona: „Činy moudrých lidí diktuje rozum, méně moudrých zkušenost, nevědoucích nutnost, činy zvířat příroda.”
S tím, že ti méně moudří jsou chytří.

Chytrost je bystrost a inteligence, člověk chytrý jedná rozumně na základě svých zkušeností. (Z wiki:) Moudrostí se obvykle rozumí shrnující a praktické rozumění světu i člověku, dává jistotu v rozhodování a jednání. K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Moudrost#Sou­vislosti

Chytrý člověk může být i vzdělaný, ale to zněj ještě nedělá moudrého.
Moudrost je skloubení jak znalostí, tak zkušeností a všeho dalšího – je to poznání (kterého chytrý nemusí dosáhnout), umí patřičně nakládat a využívat svých vědomostí (nabytých jak učením, poznáním = rozumovými úvahami/rozjímáním, tak zkušeností).

Upravil/a: DoTazatel