Jaký je Váš názor na nemožnost oficiálního užívání mobilheimu pro rekreační bydlení?

Filip84

Požadavky na stavby se týkají staveb k trvalému bydlení s užitnou plochou nad 40m2. Lze to obejít – jednoduše – tím, že ho oznámíš jako zahradní domek, pořídíš si takový, co má vnitřní prostor včetně krovů, pak stačí 2.3m v nejvyšším místě, a to má. Nebo si zažádáš o výjimku.

Filip84

Bullshit.

Nizozemské Mobilheimy se k nám, prakticky, nevozí, nikdo to nechce: není v tom skoro žádné topení, isolace je příšerná, protože Nizozemci nevaří, je tam pidikuchyň, interiéur vybydlený. Ale jsou opravdu levné – Kč 70,000.00 – Kč 200,000.00, cca.

To, co vy nazýváte Mobilheim, je ve skutečnosti britský Park Home.

Je to dřevostavba: buďto se vyrobí, nebo koupí hotový od jiného výrobce, podvozek, ocelový, a na ten se postaví podlaha – z trámů 4"x4" (nebo i větších), v ní se vedou rozvody, volné místo vyplňuje isolační vata podle typu, nebo isolační profily z dřevěné drtě (něco jako dřevotříska, ale se vzduchovými mezerami). Na to palubky, a na to podlaha – koberec, linoleum, plovoucí podlaha, dlažba atp.

Stěny mají nosné trámy 4"x4" (prostě standard, jak na baráku), vnější plášť tvoří ocelové, duralové či plastové duté profily, vnitřní stěnu sádrokarton, vnitřek vyplňuje isolační vata, podle typu. Okna i dveře jsou typisované hotové výrobky.

„Krovy“ jsou, opět, z trámů, na nich palubky, podhledy sádrokarton, isolace isolační vata podle typu.

Každý Park Home má plynový „krb“ o typisovaném výkonu 3.8kW, některé mají i rozvody teplého vzduchu do ložnic. Obývací pokoj je spojen s kuchyní, velkou, podle prospektů má umožnit přípravu rodinného oběda, naproti kuchyni je, většinou, jídelní stůl. Pak je 1–3 ložnice, minimálně jedna koupelna se sprchovým koutem a se záchodem, a tím to končí. Někde u vchodu je buďto průtokový ohřívač na plyn, nebo boiler na plyn, či elektřinu. Jsou luxusní Park Home, co mají dvě koupelny, jednu s vanou, druhou se sprchovým koutem, šatnu, a tomu odpovídající interiéur.

Isolaci stěn, podlahy a stropu má každý Park Home, jako to máte představu, že vám někdo prodá barák tvořený plechovými stěnami, dírou a sádrokartonem? Asi ne. Dneska se používají, většinou, synthetické vatové materiály se sklem (kvůli hlodavcům), historicky bavlna. Tepelné vlastnosti isolace se liší podle toho, zda jde o saisonní Park Home, nebo Park Home podle BS3632. Ten má vždy dveře a okna s dvojitými skly, jinak je to většinou za příplatek, u saisonních, má teplovodní kotel – z 99% na plyn, z 1% na elektřinu – a měděné rozvody a klasické radiátory ve všech místnostech (plus ten plynový „krb“ v obýváku) a většinou se u něj předpokládá delší pobyt, takže namísto průtokového ohřívače je boiler atp.

Park Home podle BS3632 má zajistit náklady na otop v zimě pod GBP 1.37 na den. Ovšem v britské zimě, typisované zimě a do britského teplotního standardu, který je 18°C, angláni udržují něco mezi 16 – 18°C v zimě v domech, obvykle. Pokud budete požadovat našich obvyklých 22°C, nebo i více, tak ty náklady, samozřejmě, porostou.

Jediný správný postup, jak zaisolovat Park Home, bez ohledu na jeho typ, je sundat vnější plášť a střechu a doplnit / vyměnit isolační vatu za cokoli chcete – polystyren, stříkanou isolační pěnu atp. A pak vrátit plášť a vrátit střechu. Zvolíte-li jiný postup, můžete, ale škoda Park Home. Ono je to vidět i na fotkách, že každá cimra má, někde nad oknem, větrací otvor, plus jsou v tom baráku větrací otvory ve vnějším plášti. Má to dřevěnou konstrukci a nastavené rosné body, pokud to zaisolujete zvenku, posunete rosný bod a Sicher zakryjete více než jeden větrací otvor. V konstrukci se začne tvořit kondens a Park Home zevnitř vyhnije – to je třeba důvod, proč se lidem „prohýbá podlaha“.

Můžete to, samozřejmě, zaisolovat zevnitř, akorát si už tak malý prostor zmenšíte.

Krom britských reálií, jako jsou třeba kohoutky zvlášť na studenou a teplou vodu, počítejte s tím, že všecko je typisované, od zásuvek, spínačů, oken, dveří, přes boiler, kotel, plynový „krb“ etc. etc. Zásuvky, spínače musíte koupit britské (existují v německé SCHUKO versi, která je plně kompatibilní s našimi vidlicemi, nevyhovuje-li vám britská), „krb“ je jasný a neseženete do něj hořáky na zemní plyn, a kotel či boiler jsou široké a krátké, takže nic, co se vyrábí u nás, tam nepasuje. Naštěstí jsou na to obchody i u nás a ceny nejsou nijak šílené – spínač, zásuvka Kč 120.00 – Kč 200.00, komplet plynový „krb“ cca Kč 17,000.00, boiler cca Kč 10,000.00, průtokový ohřívač cca Kč 9,000.00.

BS3632 Park Home je „lepší“ skeletová dřevostavba, „lepší“ tím, že jeho vnější plášť netvoří palubky, ale prakticky bezúdržbové profily, které jsou uvnitř duté, přidávají tedy jakousi isolační vrstvu navíc. Dřevostavba má vždycky jiné isolační vlastnosti, než barák z cihel, zejména méně akumuluje. Proto v zimě musíte topit pořád, představa, že si Park Home vytopíte, vypnete topení, a 4–5 hodin bude relativně teplo, tak nebude.

Park Home není energeticky náročný, protože je malý a má nízké stropy, k jeho vytopení potřebujete 4 – 6 kW, ale těch 6 kW je opravdu na ty největší, 14´x 20´, i větší. Rychle se vytopí, ale rychle se ochladí.

Jiří Bohumil

elkon – existují mobilheimy sezónní a celoroční. Sezónní jsou nezateplené a řešené tak, že se přes zimu využít, bez dodatečných úprav (voda, topení a zateplení), užívat většinou opravdu nedají.
Jinak nechápu, proč by se nemohl mobilheim, pro rekreační užívání, zejména tedy v období od jara do podzimu (pokud tedy nemrzne a dá se v něm přitopit) používat.
Ovšem celoroční už jsou řešeny tak, že i pobyt zimní je reálně možný. Takže se dají, jako rekreační objekt, používat i v zimním období.
Ale souhlasím, že dodatečné zateplení se většinou provádí a je velmi výhodné, hlavně z hlediska nákladů na vytápění. V podstatě jako i u všech běžných starších cihlových rodinných domků, kde se rovněž, v současné době, většinou také dodatečně provádí. (Já už je provedl před 35-ti lety.) 🙂
Jinak nákladnost zateplení není zase tak závratná. A pokud si je schopen uživatel sám zateplení provést (není to zase tak složité), vyjde to pouze na několik desítek tisíc.
A při velmi příznivé pořizovací hodnotě staršího dovezeného mobilheimu, vyjde takové rekreační bydlení podstatně výhodněji, než stavba chaty, nebo oprava staré chalupy. A i v případě dodatečného zateplení, může být, pro mnoho skromných uživatelů, vhodným řešením reálné možnosti, třeba aspoň dočasného celoročního bydlení.
Pochopitelně ne ve městě, ale spíše na vesnici.
A v současné době je možné, pokud jsou pro to podmínky (pozemek + zejména vstřícný stavební úřad) takový mobilheim pořídit v ceně 150–300 tisíc a se zateplením a úpravami vyjde pak na max. 400 tisíc. A za tu cenu, něco obytného, dnes těžko postavíš.
A v případě, že jej už nepotřebuješ, můžeš jej prodat a je možno jej, celkem snadno, přemístit do jiného místa.