Jaký jsou rozdíly mezi samčími + samičími rostlinami jednoho druhu kontra cizosprašnost?

Sám vnímám tak, že pro opylení při cizosprašnosti je potřeba min. dvou rostlin stejného druhu, přičemž obě rostliny později plodí, zatímco samčí/samičí rostliny stejného druhu pracují tak, že zde plodí pouze semičí rostlina, ale… Nevím zda to chápu správně.

Příklady:
Cizorprašné- brusnice neboli kanadská borůvka
S/S- rakytník řešetlákový

Vážně potřebuji k tématu vědět něco více a vy, tady, OBVYKLE VÍTE něco více, než jsem schopen vědět já. Tak prosím… děkuju.
(Možná je otázka položena nešťastně, ale podotázka napoví/objasní.)

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: zjentek

Odpovědět

Zajímavá 0 před 537 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

EKSOT123

Odpoveď byla označena jako užitečná

Chápeš to úplně dobře. Je to paráda, jak všechno stvoření je pestré a krásné. Jinak u dvoudomých rostlin sexuální orientace ovlivňuje i habitus rostliny. Třeba samičí jívy stromy bývají drobnější a jinačí, než jíváci kocouři. Pokud mají nějakou psychiku, tak jistě i tu mají odlišnou 🙂.
Protože koukni třeba jak samčí kopřivu dvoudomou poznáš podle erekce:
https://www.leros.cz/koprivova-seminka#:~:text=Kop%C5%99iva%20je%20dvoudom%C3%A1%3A%20znamen%C3%A1%20to%2C%20%C5%BEe%20m%C3%A1%20sam%C4%8D%C3%AD,celou%20podstatu%20byliny%2C%20pro%20jej%C3%AD%20reprodukci%20a%20rozmno%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD.
Opylení cizím pylem je pro rostliny většinou mnohem výhodnější, analogické je to u zvířat i člověka.
Dvoudomé rostliny jsou dále třeba konopí a marihuana, jíva, osika, jinan, kiwi,… U těchto rostlin je tedy opylení vlastním pylem znemožněno za cenu, že se semena urodí pouze na samičích rostlinách. Oproti tomu klasické cizosprašné rostliny mají to cizosprášení zařízené výhodněji různými jinými mechanismy (bližší info třeba na wikipedii), takže plodí všechny rostliny. Cizosprašných je obrovské množství rostlinných druhů, ale zmínil bych se hlavně o ovoci. Protože tam je navíc ten problém, že všechny rostliny jedné odrůdy jsou geneticky stejné. Protože ovocné dřeviny jsou množeny vegetativně – rouby nebo očky. Takže i kdybys měl celý sad jabloní, hrušní, třešní,… ale pouze jednu odrůdu (pokud by to náhodou nebyla některá z mála samosprašných odrůd) a pokud by v okolí nerostla jiná odrůda, nic bys nesklidil. Leda by se u některých odrůd mohly i bez opylení vyvinout PARTENOKARPICKÉ plody.
Potom máme rostlinné druhy a odrůdy SAMOSPRAŠNÉ, schopné opylení pylem z vlastního květu (višně, meruňky, broskve). Ale i velká část samosprašných rostlin má lepší úrodu, pokud je opylena cizím pylem.
Na závěr ještě pár příkladů rostlin JEDNODOMÝCH. Tak se označují rostliny, které mají samčí květy a květenství od sebe oddělené. Každý zná třeba lísku, která na přelomu zimy a jara vytváří nenápadné fialové květy, základy oříšků a na jiných větvích stejného keře samčí jehdědy. Podobné je to u břízy, olše, smrku, kopřivy žahavky, kukuřice,… Ale tuto výsadu dal Stvořitel jednodomým rostlinám spíš jen kvůli pestrosti, tímto způsobem většinou nelze zajistit cizosprašnost.