Polož si napřed otázku – jaké náboženství je to „pravé“? Mají pravdu muslimové, křesťané či židé? (nemluvě o vyznavačích jiných – a podle mne někdy i pokročilejších nau­k)

Vážně si myslíš, že je boží vůlí nosit jarmulku, turban nebo nejíst vepřové řízky, či pravidelně na sebe žalovat nějakému nezřídka úchylnému knězi? :D :D :D

Za co Boha máš? Za nějakého malicherného páprdu, který nutí lidi, aby obětovali své děti na důkaz své víry? (jak nám tvrdí náboženská sebranka)

Pokud Bůh existuje (a já to nevím, nicméně velmi usilovně po něm pátrám), je už z principu nemyslitelné nějaké diktování jak ho vyznávat (pokud vůbec).

Ale mohl bys už vědět, že do „nebe nad námi“ se nedostaneš ať poletíš jak vysoko chceš (jednoduše proto, že nad námi je vesmírný prostor), do „pekla pod námi“ se nepropadneš či neprokopeš, ať bys kopal sebeusilovněji (i kdybys prokopal tunel skrz celou planetu).

Takže – není načase uvažovat o Bohu alespoň trochu seriózně? Zanech pochybné pohádky těm „jednodušším“, jediné co podle mne můžeš opravdu činit, je Boha HLEDAT. A to musíš svým vlastním způsobem, NIKDO to nemůže udělat/vymyslet/zpros­tředkovat za tebe.

Jestli je ten člověk skutečně dobrý věřící, tak se dá pokřtít, třeba i jako dospělý.

Křest, nebo také zasvěcení se pro službu Bohu, je významné rozhodnutí v životě každého křesťana. Křesťanský křest (úplným ponořením do vody) je veřejný projev oddanosti Bohu. Nelze jen věřit v Ježíše Krista, ale také v jeho Otce – Boha. Křtem se také stáváš členem křesťanské organizace, ale tady pozor! Ne všechno, co se třpytí je skutečně zlaté! Pravé křesťany poznáš tak, že mají mezi sebou skutečnou lásku, slouží jedinému pravému Bohu a věnují se kazatelské činnosti. Samotná víra nikomu nic nezaručí.. ani to, že obdržíš „nebeskou pozvánku“. Pro život v nebi si Bůh vybírá lidi sám.

Tak si říkám, jestli ten tvůj dotaz není tak trochu vypočítavost? 😉

Neni přece problém nechat se pokřtít v kterémkoli věku a máš po starostech.

Není ovšem křest jako křest. Je plno falešných náboženství, které křtí ve jménu Boha. Ale jen křest u svědků Jehovových je Bohu přijatelný. Každopádně křest je vyznání víry před ostatními členy svědků a žádost k Jehovovi Bohu o čisté svědomí. Myslím, že samotný křest není podstatný k záchraně… a do nebe už vůbec ne (počet 144000 křesťanů panujících v Božím království už byl naplněn). K záchraně pro život na Zemi je víra doprovázena skutky, které konal Ježíš Kristus, např. kazatelská služba. Ale i to ostatní jako je dodržování Jehovových zákonů, modlitby k Jehovovi Bohu a studium Bible. 😉

Myslím, že je vhodnější otázka, zda je křest přitěžující nebo polehčující okolností při vstupu do pekla.

Po smrti přijde chlap do pekla.
Sám Belzebub ho provází podzemím a dává mu na výběr, které peklo si vybere.
Za prvními vraty je krásná nudapláž plná sexy dívek a stánků s dokonalým výběrem občerstvení.
„Tohle je peklo?“ diví se chlap.
„Jasně, tohle je peklo!“ odpovídá Belzebub.
Za druhými vraty je místnost zařízená jako útulný pánský klub se spoře oblečenými hosteskami a vynikajícím pivem a hudbou.
„A tohle je taky peklo?“
„Jistěže, tohle je taky peklo.“
Za třetími vraty nabodávají čerti hříšníky na vidle, stahují je z kůže a vaří v kotlích s olejem.
„Jo,“ povídá chlápek, „tak tohle je peklo!“
„Ano, to je taky peklo. Ale jestli nejste katolík, tak si toho ani nemusíte všímat. To tu máme jen kvůli nim, oni to tak chtějí.“

Upravil/a: Arne1

… no, to je přímo průšvih, křest je základní věc, tím dáváš najevo, že slepě věříš … faktem je, že dneska (a nejen dneska) udělá jakákoliv církev za peníze vše, udělí ti i svátost manželství …

1. Nepokřtěné děti.
Můžete si přečíst v odkazu. Napsal uživatel Jiri-Sindelar
http://www.li­dovemisie.cz/cs/no­vinky/novinky-2010/265-souasna-teologie-osudy-dti-ktere-umiraji-bez-svatosti-ktu

„Současná teologie: Osudy dětí, které umírají bez svátosti křtu “

" Z Bible víme, že Bůh chce spasit všechny lidi prostřednictvím Ježíše Krista. Na druhé straně čteme v Evangeliu, že ke spáse je potřebný křest. Člověk nepokřtěný je totiž zatížen vinou prvotního hříchu, a to je překážka ke vstupu do nebe. Dospělí lidé odpovídají za sebe sami, mají svobodnou vůli a jejich spása záleží na jejich životě. Ale jak je to v případě malých dětí, které ještě nemají rozum?" atd.

2. U dospělých – stejná otázka
http://www.vi­ra.cz/otazky/Co-bude-s-clovekem-po-smrti.html

"Co bude s člověkem po smrti?

"Jedním předpokladem je nekonečná láska, kterou Bůh miluje naši konečnost a chce ji dovést až ke sjednocení se svou nekonečností. Odtud pramení i jeho milosrdenství.

Věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznávají z hlasu svědomí. Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život." (15–16, ale stojí za to přečíst si dokument celý, třeba zde:
http://www.va­tican.va/archi­ve/hist_council­s/ii_vatican_cou­ncil/documents/vat-ii_const_19641121_­lumen-gentium_cs.html)

Samozřejmě je možné se pokřít i jako dospělý.

Upravil/a: annas

Vím o větších překážkách, než je absence křtu,
ale (pokud nebe existuje) je i ona překážkou.

Jsi plnoletý, tvrdíš, že i věřící → co ti brání v přijetí křtu?

Upravil/a: ivzez

I věřícího u nebeské brány mohou kopnout do pr . . le, pokud uskutečnil zlo za svého života. p.s. víra není spása, ale činy.

Pokud umře a není pokřtěný je to jeho překážka. Může věřit sebevíc, ale do nebe se nedostane. Co mu brání? Může se pokřtít v jakémkoliv věku.