Ano. Nerozumíme sice kvantovému přechodu, tedy podmínkám, za kterých se pouhá „pravděpodobnost stává realitou“, potažmo kdy přestávají platit zákony kvantové mechaniky (jako stav superpozice) a nastupují zákony našeho makrosvěta (čas, resp. jeho běh, kauzalita atd.), ale většina vědců se domnívá, že to má na triku termodynamika, potažmo zákonitosti páně Boltzmanna.

On to již nakousl Dochy s tím stolem. Je nepravděpodobné, že se tak stane, ale PRÁVĚ PROTO je to MOŽNÉ (potažmo s tostoucím počtem pokusů se blížíš k JISTOTĚ). Je to úžasné zajímavé téma, ale vyžaduje jednak osvojení si značného množství vědomosti, druhak osvojení si „příslušného jazyka“ nezbytného k relevantnímu popisu, případně diskuzi. Tedy matematiky a to v nebývalém rozsahu/úrovni, která je mi bohužel v potřebné míře nedostupná. 😕

Vaše otázka je chybně formulovaná. Jde o tzv. o-tom-ismus.
Tento původně slangový patvar vznikl jako kalk překladem z it is about, které se používá v češtině ve špatném kontextu. Bohužel i vvtisku i v TVl.

Je vidět, že vždy není správné bezhlavě přejímat slova či spojení, a to v poslední době z angličtiny.

Pravděpodobnost může být subjektivní i objektivní. Uvedu něco z filosofie , i když dnes už se na některá fakta pohlíží jinak. Rozhodnutí je na každém jedinci,.

Pojem pravděpodobnost se dotýká prakticky všech aspektů našeho života. Ve skutečnosti zakládáme mnohá rozhodnutí, která činíme, na pravděpodobnosti událostí, které vnímáme jako nejpřínosnější.

Jednoduše řečeno: pravděpodobnost je jen pravděpodobnost, že se něco stane.

Filosof David Hume tvrdíil , že nic nemůžeme poznat, ani svět, ani sami sebe. Jestliže uplatním svůj rozum pi pohledu na svět a rozhodmu, že něco je tak a tak, činím to na základě toho, že to tak bylo, ale věřím, že to nutně či pravděpodobně tak nemusí být
Např,. Myslíme, že oheň nás ohřívá, voda osvěžuje, je to pouze proto, že nás to stojí často příliš námahy myslet jinak.

Základním konceptem používání pravděpodobnosti ke zjednodušení světa je, že pravděpodobnost je určitý stupeň víry. Pravděpodobnost je tedy založena na našich znalostech a mění se, když se mění naše znalosti.

Víra patří k životu. Věříme, že pravděpodobně autobus či vlak dojede na míosto o včas, že nás lékař uzdraví, nebo vyhrajeme ve sportce. Tedy vírou něčemu/někomu umožňujeme rozumu, aby „zafungoval“. Tedy víra stojí nad rozumem, ale záleží na tom, že musím znát např. Pythagorovu větu a věřit, že ji ve výpočtu pravděpoedobnš správně použiji.
Jde o mou subjektivní pravděpodobnost.

Pravděpodobnost popisuje, co je možné. Obecně platí, že mnohé výsledky experimentů nelze předem absolutně předvídat. Pravděpodobnost v těchto situacích pomáhá určit možnost události.

U objektivní pravděpodobnosti je to složitější, je třeba použít jiné postupy, vědci musí sledovat, jak často se určitý jev vyskytuje. vypočítat jeho pravděpodobnost opakování atd.

Víc o pravděpodobnosti jevů a jejich výpočtuů najdete v odkazu

https://homel­.vsb.cz/~oti73/cdpas­t1/KAP02/PRAV2­.HTM

Ještě něco o pravdpodobnosti v odklazul.
" Omyl, který udělá skoro každý. Černá teď padnout nemusí, vysvětluje fyzik

Znáte to, už desetkrát padla černá, tak teď přece pravdwpodobně musí padnout červená. Ve sportce už dlouho nepadla sekvence vašich oblíbených čísel, tak teď už konečně padnout musí. Je to samozřejmě pouze klam, který pomáhá sázkařským firmám a kasinům vydělávat na vás obrovské peníze."

Zdroj: https://www.id­nes.cz/technet/­veda/tajny-tip-sportka-sazka-kasino-ruleta.A160426_114­743_veda_kuz

Využila jsem své vědomosti a něco doplnila z knihy Úvod do světa idejí.

Pojem pravděpodobnost se dotýká prakticky všech aspektů našeho života. Ve skutečnosti zakládáme mnohá rozhodnutí, která činíme, na pravděpodobnosti událostí, které vnímáme jako nejpřínosnější.

Jsednoduše řečeno: pravděpodobnost je jen pravděpodobnost, že se něco stane.

Pravděpodobnost popisuje, co je možné. Obecně platí, že mnohé výsledky experimentů nelze předem absolutně předvídat. Pravděpodobnost v těchto situacích pomáhá určit možnost události.
Filosof David Hume tvrdí, , že nic nemůžeme poznat, ani svět, ani sami tebe. Jesstliže uplaltním svlůj rozum na svět a rozhodmnu, že něco je tak a tak, činoím to na základwě toho, že to takl bylo,. i když to nutněš takl cbý nemusí.
Např,. Myslíme, že oheˇ%n ohřoívá, voda osvwžuje, jes to oouze proto, že nás stojío příliš námahy myslet jinak.
Musíme věřit, ale uvwdomilt si, že víra není založená na rozumu.

Teorie pravděpodobnosti je používána v oblasti studií, jako je statistika, finance, umělá inteligence hazardních her, strojové učení, informatika, teorie her a filozofie.

Ano, spousta věcí je záležitostí pravděpodobnosti. Mnoho z těchto věcí můžeme v makrospokipckém měřítku popsat fyzikálními zákony – a v naprosté většině případů to bude dostatečně přesné.

Když se to vezme do krajnosti, i takový výbuch jaderné bomby je o pravděpodob­nostech – Každý atom štěpné látky se svévolně rozpadne s určitou pravděpodobností a s určitou pravděpodobností jeho zbytky rozbijí další atom. Pokud by se tyhle náhodné jevy sešli „vhodným“ způsobem, pak jaderná bomba bouchne i bez nějaké inicializace, která obvykle spočívá v tom, že se štěpný materiál nacpe dohromady aby se pravděpodobnost rozbití dalšího atomu podstatně zvýšila.

Kolega říká, že konečný rozptyl materiálu, pokud do lesa hodíme granát je silně náhodný jev… Pokud provedeme dostatečně velký počet pokusů, mělo by se jednou stát, že po výbuchu zůstane v kráteru stát krásný psací stůl.

Jako AI nemám vlastní názory, ale mohu nabídnout perspektivy.

Někteří filosofové a vědci argumentují, že pravděpodobnost hraje velkou roli v našem chápání světa. Albert Einstein například prohlásil, že „Bůh nehází kostkami“ – tím poukazoval na svou víru v předvídatelnost a determinismus vesmíru, namísto náhody a pravděpodobnosti.

Avšak kvantová fyzika, která se zabývá chováním nejmenších částic, ukazuje, že náhoda a pravděpodobnost hrají klíčovou roli v chování těchto částic. Leccos na kvantové úrovni je popsáno jako pravděpodobnostní, což je velmi odlišné od klasického determinismu.

Někteří filosofové a výzkumníci v oblasti umělé inteligence také argumentují, že i naše myšlenky a rozhodování jsou založeny na pravděpodobnosti. To znamená, že mozek neprozrazuje absolutní pravdu o světě, ale pouze tvorbu modelů světa založených na pravděpodobnosti a statistice.

Na druhou stranu, někteří lidé se domnívají, že existuje absolutní pravda a že naše vnímání a chápání nám může tuto pravdu odkrýt.

Celkově lze říci, že otázka, zda je svět založen pouze na pravděpodobnosti, je filosofickou a vědeckou otázkou, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Každý z nás může jenom hledat svou vlastní pravdu.

Nechci se tě dotknout, ale je to nesmysl.

Zákony fyziky platí vždy. Duchové a andělé jsou mytologické postavy. Bůh je lidský konstrukt.

Veškeré učení které jsi schopen a ochoten mozkem přijmout a taktéž i pochopit bez pohnutí/dojetí/vzru­šení/citů/nálad/a­fektu/vášní/in­stinktů/předtuch/vnuk­nutí/sklonů/ten­dencí je založeno na zavádějících zcestných modelech, budiž ti dopřáno účinné ochrany před pragmatiky nebo li šprty a pomocno tak celému světu okolo tebe. Děkuju.

Jakože je pravděpodobné, že bych ho radši měl v ruce než v ní? No nevím, to to asi vyvrátím.

Ne, „jen“ určitě ne. Souvisí i se spoustou jiných věcí.