Je evaluace v našem školství irelevantní?

Jiná odpověď

Znám obě slova, ale přesto nechápu smysl Tvého dotazu.

Jinak to, že „vysokoškoláky nechce nikdo zaměstnat“ je

1. z velké části Tvůj názor
2. z části důsledek toho, že mnoho lidí jde na VŠ je s cílem mít diplom – bez zájmu o daný obor. Důsledek je, že lidi maj diplom, ale nic neumí, protože k tomu nemají vztah. Velká část těchto lidí je v průběhu studia „odfiltrována“, ale část zkrátka projde. Vím, že můj předchozí zaměstnavatel měl problém najít někoho na elektrotechni­ku/elektroniku, kdo by věděl, jak se drží páječka. Hledal jak SŠ, tak VŠ.

Upravil/a: quentos

Jiná odpověď

1. Vysokoškolák získá teoretické vědomosti, jejich uplatnění se projeví v praxi. Učený z nebe nespadl. Někdo je šikovnější, jiný ne.

Vzdělání dotyčnému ukázalo jen cestu, ale je třeba vše prověřovat v praxi. .Někdy je nutné hledat práci tam, kde opravdu je. Třeba v pohraničí a menších městech či vesnicích.

2. Bohužel, některé obory na VŠ jsou zřejmě otevřené snad kvůli procentu vyšší vzdělanosti atd. Z toho tedy plyne, že diplom je jen papír o ukončení vysokoškolského studia. Domlívám se, že takoví absolventi nemají velkou šanci na uplatnění.

Proto je důležité, aby se středoškolácí správně rozhodli, zda chtějí mít jen vysokou školu, nebo i s diplomem najít zaměstnání. Zřejmě tomu na hrává, že studium na VŠ je zdarma.

Dostala jsem odkaz na oboru na UP v Olomouci a témata diplomových prací na UK. na obory na UP..
https://www.si­nagl.cz/z-korespondence/9503-kdo-bude-v-cr-vlastne-pracovat-pri-cteni-si-radeji-sedni.html

Prověřovala jsem některé práce na netu, opravdu existují.

Témata obhájených diplomových prací na UK Praha

„Souvislost mezi osobností majitele a behaviorálním profilem jeho kočky“
https://www.go­ogle.com/sear­ch?client=fire­fox-b-d&q=Souvislos­t+mezi+osobnos­tí+majitele+a+be­haviorálním+p

„Orgasticita žen pod vlivem sexuální a partnerské zkušenosti“
https://dspace­.cuni.cz/handle/20­.500.11956/104822

„Politizace sexuality v Jihoafrické republice“
https://dspace­.cuni.cz/handle/20­.500.11956/102451

„Opakované mučení nedokonalého těla. Specifika cvičení ve fitness centru z genderové perspektivy“

https://www.go­ogle.com/sear­ch?client=fire­fox-b-d&q=Opakovan%C3%A9+mu­%C4%8Den%C3%AD+ne­dokonal%C3%A9ho+­t%C4%9Bla.+Spe­cifika+cvi%C4%8D­en%C3%AD+ve+fit­ness+centru+z+gen­derov%C3%A9+per­spektivy

Upravil/a: annas

Jiná odpověď

A ptáš se vlastně na co? Kde bereš ty zmatené informace? Nebyl by nějaký odkaz? Píšeš že vysokoškoláky nechce nikdo zaměstnat. Kdo tedy zaměstnal ty desetitisíce vysokoškoláků, kteří pracují? O tom tvé zdroje nemluví?
Ptám se už po několikáté. Proč si myslíš, že tvoje zmatené bláboly tady někoho zajímají?

Ano

Tvl, já snad výjimečně asi budu souhlasit. 🤣 To zírám, že i troll napsal něco smysluplného. 🤣
Ale nesouhlasím, že je to jen věc teorie X praxe. Protože: 1. ani ta teorie kolikrát za moc nestojí a za 2. stejně si z toho ti studenti moc neodnesou ( i když je to dobrá teorie). Nenarážím jen na to, že je ta teorie nezajímá (a bývá nezajímavě podaná), nepodněcuje je, a třeba jí ani nepochopí, ale na to, že to stejně zapomenou. A celkem brzy. Většina z nich zapomene většinu z toho, ještě než skolu opustí. Po hodině/přednášce, do zítřejšího dne, po nějaké zkoušce do pár dní (i když většinu toho taky už na druhý den).

VŠ jsou na tom ale docela dobře. Né, že by fungovaly skvěle, ale jsou na tom líp než SŠ.
Hodnotový systém založený na známkách a trestech je irelevantní. Nebo spíš škodící, než irelevantní. Nestuduje se pro vědomosti ani praktičnost, ale pro známky/prospěch a v konečném důsledku se bohužel škola studuje jen kvůli škole (= papíru potvrzujícím, žes jí dostudoval. Což vlastně neznamená vůbec nic.. ani že něco umí nebo znamená).
Hodnotový systém a tresty za to, že něco neumí, nezná a dělá chyby, ty žáky ubíjí. Nejen, že jim bere motivaci a podobně, ale výchovává je velmi špatným směrem – osvojují si ve škole mnoho negativních vlastností. Mj. už ani nebudou mít chuť se někam posouvat a něco učit. Ale demotivace je jen zloemk celé té „pyramidy hrůzy.“

Některé soukromé školy, „hodnotí“ žáky individuálně, podle jejich přístupu, jak se snaží, hodnotí pak až konenčný vývoj žáka (jak moc se posunul) atd. Ale postupují tak, aby ty studenty pro ten obor (vyučovací předmět) nadchli a aby se to zkrátka naučili (aby se to sami chtěli naučit). O tom to je, naučit je to, aby jim to k něčemu bylo a mnoho jim to dalo (a né vzalo). Je to formou otevřené diskuze, kde se baví o tom, co se naučili (co jim bylo předneseno), každý může říct, jak to chápe nebo, co si pod tím představuje, jak se mu to líbí a tak dále. Ale i když to některé z nich nepochopí, tak je ten učitel netrestá ani je nekárá za chyby (a oni to nakonec skrze tu diskuzi pochopí). Takhle se to vedlo/učilo i na školách/akademích už ve starověku nebo v Arábii. není zde žádná genetika nebo negativní vlastnosti – každý se může naučit, co je mu přednášeno, nehledě na obor a škola má postupovat, aby si to zkrátka osvojil (nenásilnou cestou. Hlavně formou podněcování). Jen dnešní školství je řekněme „zastaralé“ (ve smyslu nefunkční). Předhodit látku žákům jakýmkoli způsobem (záleží na učiteli, ale plno z nich to neumí) a ať si pak žáci poradí a naučí se jí nazpaměť, pak test/písemka, vyplnit, známka a je to. Školy se nesnaží žáka něco skutečně naučit ani ho někam posunout (v oblasti vědomostí/znalostí, praxe/zkušeností, rozovj chápání/mylšení, druhů inteligencí, gramotnosti, schopnosti, dovednosti, fyzické tělo, duše… ), snaží se ho hodnotit známkami na základě velmi chabého předávání (často zbytečných a zahlcujícíh) informací – bez praktického vy/užití. Stojí to hlavně jen na paměti (do písemky/zzkoušky) nebo přístupu žáka k té škole a učivu (což není chyba jen žáka, když veznem v potaz, že většinu vlastností, které člověk má, si odnesl právě ze škol, kde si je osvojil… ani domácí prostředí nemá takový vliv).
Na pár takových soukromých školách, které znám to funguje, fungovalo to tak ve starověku i v Arábii a jinde. Školský systém musí fungovat jinak, musí mít jiný přístup (formu výuky), jiné hodnoty a jasné cíle/pravidla, jak postupovat při vyučování žáků. Plno lidí si myslí, že hlavní je postoj žáka ke škole. To je omyl, hlavní je postoj té školy (školy jako takové, školství, učitelů) k tomu žákovi… Představte si, že by se tohlo tvrdilo už ve školce nebo na 1. stupni ZŠ, že je to na přístupu žáka… kde j enaprosto neuvědomělý, nic nezná, neumí a (prvotní!) vlastnsoti si zde teprve osvojuje. Ale není to takový rozdíl mezi ZŠ a třeba SŠ nebo VŠ. Ten student je o něco starší, to jo, ale to je vše. Platí úplně totéž tam i tady, vlastnsoti se pořád mění a hlavní je, jaký má k němu škoal přístup.

Upravil/a: Disraeli

Jiná odpověď

Podívejte se na vysokoškoláky, které nikdo nechce zaměstnat [to mi budete muset pomoci, mám mezi známými zpravidla vysokoškoláky, ale chudáci musejí pracovat], protože v praxi napáchají více škod než užitku [k tomu vám schází zdroj informace, a nebo jste si spletl vysokoškoláky s Vládou ČR], školství je továrna na polotovary [opět chybí zdroj], protože teorie bez praxe je jako rodina bez dětí [jenže jste zapomněl zmínit, že škola tu je pro teorii, práce pro praxi. Proto většina vysokoškoláků je 2 dny ve škole a 3 dny v práci. Jediní VŠkoláci, co nemakaj, jsou medici, ale ti mají praxe na škole].

Úroveň terciárního vzdělávání je daleko vyšší než úroveň výuky na ZŠ a SŠ, což je dáno tím, že si vysoké školy (i ty veřejné) musejí vždy po x letech žádat o akreditaci svých studijních programů, přičemž je vždy aktualizují a upravují tak, aby akreditaci od MŠMT získaly.
Vedle toho ZŠ a SŠ své studijní programy nezměnily od dob Majky Terezie (svou obecností nemají důvod k aktualizaci programů), takže je sporné, zda jsou co k čemu. Za sebe si myslím, že po pěti letech na ZŠ by lidi mohli rovnou na VŠ, těch 8 let na střední mi přišlo jako ztracený čas, měl jsem jen jedničky a stejně mi to nedalo nic.