Je kvalitní návrh za jakýkoliv trestný čin peněžitý trest či nikoliv?

Ne. Takhle by na tom byli dobře bohatí a nemuseli by nést následky za svoje činy. Chudí by ostrouhali.

Podle mne určitě ne. To by znamenalo že bohatí mohou lehce i kohokoli zabít.

Mně to připadá rozumné. Že někdo sedí v kriminále, je neefektivní.

Proč si nekoupíš medvídka mývala, nebo si nepořídíš nějaké „hezké koníčky“, např. baby, karty a chlast, na které bys i intellektuálně stačil? Proč namáháš makovici, když jsme si tu 100+1× vyložili, že kde je velký hovno, není už nic k vytunelování (https://youtu­.be/fU04A9BEJ­kM?t=278)? Nebo zahrádku si pořiď, jako třeba paul, on ti určitě rád poradí, kterak na to a budeš i užitečný. 🤦‍♀️

Smyslem návrhu, na který už poukazuješ podruhé a který je – dosti nešťastně a nepřesně – novinářskou svoločí presentován např. tady: https://www.no­vinky.cz/clanek/do­maci-penezity-trest-i-za-vrazdu-novela-trestniho-zakoniku-celi-tvrde-kritice-40472809?timeline--pageItem=40475950 má být to, aby mohly trestní senáty neposílat čince na Lager do tepláku tam, kde to je společensky neúčelné, a kde se jeví alternativní (to se nerovná jenom peněžitý!) trest jako dostatečný.

Za současné právní úpravy je to někdy zcela nemožné, protože nejnižší trestní výměra trestu odnětí svobody neukládá trestnímu senátu jinou možnost, než toho čince v žalář poslat.

Smyslem návrhu novellisace trestního zákoníku není umožnit soudcům ukládat čincům peněžitý trest např. za rozvracení republiky, teror, teroristický útok, genocidu nebo oukladnej mord.

1. Jedná se jenom o návrh, o kterém se rokuje – nic víc, nic míň. Kdybys se věnoval legislativnímu procesu, pak bys – za prvé – alespoň něco o něm věděl (teďka víš úplný hovno! 🙄), a za druhé, věděl bys, že legislativnímu procesu byly podrobeny mnohem bisarnější návrhy, než je tento.
2. Ten návrh je – v nosné myšlence – správný. Posun od mstivé, punitivní, trestní justice k trstní justici penologické, výchovné, byl naposledy někdy v době josefinských reforem. Do josefinských reforem nebyl žalář trestem, žalář byl od toho, aby, když byl činec lapen a do želez dán, byl v něj vpraven, tam byl v pořádku a čistotě zachován, aby mohl být před pravotu postaven (což, prakticky vždy, až do tereziánských reforem, znamenalo také outrpný vejtaz) , a až byl nad ním outrpný nález vynesen, aby mohl být z žaláře vyveden a – veřejně, pro vejstrahu – podle práva zmordován být. Že by byl zjištěnec nevinen, to se moc nestávalo (v 99.99% případů se přiznal – raději! 😅). Ano, vedle tělesných trestů používala žalář jako trest patrimoniální správa, ale to bylo o něčem jiném, nešlo o „velké“ trestní právo, takové žalářování bylo běžně v řádu tejdnů, maximálně jednotek měsíců – stejně ten žalář nebyl moc k žití. Až josefinské reformy, jsouce inspirovány thesis a principy Cesare Beccaria, přišly s tím, že činci se musí vina dokazovat, ne že se podrobí outrpnému vejtazu a se přizná, a že pokud je to, s ohledem na osobu zjištěnce, možné, měl by být zjištěnec trestem napraven, převychován, a pak vrácen do společnosti, že nemusí, nutně – vždycky, „alespoň“ viset všem na očích. Ano, josefinský trestní zákoník znal žalář s přikováním, který nahrazoval tresty na hrdle, ano, prakticky se rovnal trestu smrti, ano, z dnešního úhlu pohledu šlo o trest neskutečně krutý (Sicher horší, než dobré, prosté a rychlé, pověšení za hrdlo!). Ano, ovšem už na toho žití toho čince přímo nesáhl státní erár, byl to posun. Za těch +200 let se změnilo jenom žalářování: jak bude zarestovanec zaopatřen, jak bude živen, jaký bude mít v žaláři régime, eo ipso, změnila se penologická perspektiva žalářování. A nakolik skutečně, a nakolik reálně, tak to by bylo na jinou, sáhodlouhou, debatu. Nicméně je třeba si uvědomit, že člověk konce 18. století a počátku 19. století a člověk počátku 21. století jsou nebe a dudy. Ne, že by člověk 21. století byl méně delinkventní, to spíš naopak, ale to, co je trestem, a co není, vnímal člověk konce 18. století úplně jinak. Pro člověka konce 18. století byl tělesný trest trestem, pro člověka 21. století to je útok do osobní integrity, jako trest to nevnímá – v jeho očích se stát stává horším, než on, když zloskutek páchal. Například. Zajímá tě to? Tak studuj penologii. Proto dnes víme, že žalářovat někoho, kdo nezaplatil alimenty, protože neměl (a ano, protože je guma a nepodal zavčasu návrh soudu na úpravu vyživovací povinnosti), nemá smysl, že se tím nic k lepšímu nezmění, ba naopak. Ano, smažku, která na přechodu pro chodce rozdrtí Tatrou důchodce, smysl žalářovat má, protože smažka dostane veřejný práce, a ani se neobtěžuje na ně nastoupit – stolice soudní u ní s alternativními tresty akorát ztrácí čas. Nic, žádné sraní s mladou paní, hned profous, železa a žalář v nejvyšší sazbě! Ne, taky to nic nevyřeší potud, pokud se v tom žaláři smažka k fetu dostane, což se dostane tak z 98%, ale je to to jediné, co můžeme – zatím – se smažkou dělat. Plus ji nařídit povinnou léčbu, což se taky velice neděje, že? Ano, u smažky ano. Ale u táty od rodiny, který má solidní příjem, je čistý jak co do činů trestných soudně, tak co do přestupků, i jeho karta řidiče zeje (prakticky) prázdnotou, má smysl mu uložit alternativní trest. Protože když se zžalářuje, tak krom toho, že tím bude – zcela zbytečně! – trpět jeho rodina (i finančně), tak tím ale bude trpět také Familie oběti, protože v tom žaláři není ani vůbec jisté, že mu dají nějakou práci, a když už, tak to, co tam vydělá, je tak směšná částka, že obětem to rozhodně neposlouží. A státnímu eráru také ne, protože, samozřejmě, žalářování jest drahé, a k tomu odvede méně na daních – nejen přímých, např. dani z příjmu, ale i nepřímých, v žaláři moc zboží neroztočí, a tak státní erár tratí i na DPH, dani z luxusu, etc. etc. etc. Ano, ale bavíme se o principu, o nosné myšlence. Otázka byla nastolena, probíhá o ní rok legislativní, ale nic víc.
3. Jedna věc je nosná myšlenka, druhá věc je praxe. Oni ti naši komunisti to taky, po vítězným únoru, mysleli dobře, oni lidi většinou všecko myslí dobře, oni i nacisti v Německu to, v zásadě, s Německem a Němci mysleli dobře, a jak to dopadlo, viď? Nosná myšlenka byla nastolena, probíhá rok legislativní. Potud je to naprosto v pořádku. Ovšem výstup musí mít aristotelskou jednotu, to, co zatím zpatlali, by jim shodil Ústavní soud, a ani by nestačili říct „uf“! 🙄 Ale to je v pořádku, od toho tam ty darmožrouty máme, a od toho je rok legislativní: tak rokují.

Až z toho bude racionální výstup, ne takové Schlamperei, tak potom se přijď zeptat. Nebo, ještě lépe, nechej to jiným povolanějším, a ty si najdi ty normální, hezké, koníčky, např. baby, chlast a nebo karty. 🙄

Byl by to jen další PASKVIL,
nevěřím, že by peněžitý trest měl být za „jakýkoliv trestný čin“......
Slyšela jsem to jinak, než Vy........

Dle mého názoru je tento návrh ambivalentní. Na jednu stranu, peněžitý trest může přinést okamžitý finanční následek pro pachatele a může být v některých případech efektivním prostředkem odstrašení. Také je pravdou, že takový návrh by mohl pomoci snížit přetížení ve věznicích.

Nicméně, důležitou otázkou je, jaký dopad by měl tento návrh na spravedlnost. Například, pokud dva lidé spáchají stejný trestný čin, ale jeden má více peněz, pak by peněžitý trest mohl být méně dopadový pro bohatšího pachatele. To může vést k pocitu nespravedlnosti a zvýšit nerovnost.

Dále, pokud bude peněžitý trest aplikován za jakýkoliv trestný čin, mohlo by to vést k tomu, že někteří pachatelé budou považovat platbu pokuty za akceptovatelné riziko spojené s pácháním trestných činů. To by mohlo vést k zvýšení trestné činnosti.

Z tohoto pohledu je nezbytné, aby peněžité tresty byly pečlivě zváženy a spravedlivě uplatňovány, aby nevznikaly žádné nespravedlnosti ani nežádoucí důsledky. Navrhovaný návrh tak potřebuje podrobnější prozkoumání a debatu.