Je to moc zajímavé. Pokud si můj oblíbený smaltovaný plecháček (už jaksi „porézní“) vypláchnu studenou vodou, než do něj naleji studené mléko a začnu zahřívat, tak se později při vaření mléko na jeho dně nepřipaluje. Ale pokud na jeho vypláchnutí vodou předem zapomenu, mléko se jistě připálí. A to si prosím nevymýšlím a nejde ani o náhodu, neboť se děje pravidelně a pro potvrzení jsem riskoval oběť nejvyšší (čištění připáleného) a provedl několik pokusů. Ukázalo se, že pouhé propláchnutí čistého, suchého smaltu vodou před naplněním mlékem MÁ VLIV na pozdější chování mléka při vaření. Děkuji.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Daidal před 1224 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Asi hustota obou tekutin (i složení). Pokud jen vyplachuješ a pak to
nesušíš utěrkou (a i tak můžou zůstat pidi kapky v mikroskopických
hrbolcích na povrchu) voda, i když v malém množství zůstane dole.
Hustota sice není tak rozdílná a voda i mléko se víceméně smíchají,
ale i tak se spíš drží při spodku a voda se nepřipaluje. Nejspíš to
stačí. I do toho plechu se může ta voda dostat, řekněme „nasát“
(obzvlášť pokud je to trochu přirezlé. Bílkoviny, cukr+laktóza, mléčný
tuk a další látky se připalují (to vše tvoří mléko, i když většina
je voda). Možná to nějak souvisí i s okysličením, ale to je možná
blbost.
Ale hlavně nezapomínej, že voda má nižší hustotu, čím větší je
teplota… Takže když ohříváš, tak jde voda dolů (respektive ona už tam
je, když jsi to vyplachvoval a stále se tam drží a dokonce se tam
„přilepuje“ a brání tak přímému dotyku mléka se žhavým plechem).
Teoreticky by totéž měla dělat i samotná voda, ze které je složeno
mléko. Ale to už není tak úplně voda, to už je složitá směs a na
molekuly vody se váží „molekuly mléka“ (nebo přesněji těch dalších
látek, které mléko tvoří… a teprve celek je to mléko i s tou vodou,
která ho tvoří, čili složitá směs… Ber to tak, že spousta takových
kapalin je tvořena převážně z vody, ale už to není voda jako voda a
nemá to její vlastnosti… Kdežto voda na spodku nádoby je víceméně
čistá voda). :D
Chemik, ni fyzik nejsem, jen laikův názor. Ber nebo neber.
Upravil/a: Daidal
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?zjentek Nahlásit |
to netuším, ale můj známej kuchař na dětských táborech lil před vařením mléka do hrnce kuchyňský olej – aby se nepřipálilo – vařilo se i 25l mléka ve velkém hrnci na kamnech s ohněm… Nemáš doma třeba moc mastnou vodu?
0 Nominace Nahlásit |
Vše je záležitost povrchu. Smaltovaný povrch má dutiny, kde se zachytí daná kapalina. V jednom případě je to voda, ve druhém mléko. No a kdybys znal trochu fyzikální chemii a princip reakce na povrchu, tak by ti to bylo jasné. V těchto místech nastává nukleace, začátek reakce a energetické podmínky jsou zde nižší než v celém objemu.
0 Nominace Nahlásit |
Mamčin recept na nepřipálené mléko je dát do hrnce slabou vrstvu vody (jen tak aby bylo zakryté dno) a mléko vlít až když se voda začne vařit. Tak to asi bude mít souvislost 😉
0 Nominace Nahlásit |
Daidal: „Ale hlavně nezapomínej, že voda má nižší hustotu, čím větší je teplota“ – bacha, tohle platí jen v rozsahu cca 0 až 4°C
To by pak nějak nesedělo na bod varu a přeměnu v páru, ne? To se
hustota snižuje.
V tom rozsahu jak to píšeš to ani neplatí, protože při těch čtyřech
stupních má mít největší hustotu – a když má méně než čtyři
stupně (třeba těch 0) a teplota stoupá, tak se hustota zvyšuje – do
těch 4 stupňů (a tedy nikoli snižuje...... Snižuje se zase až od
4 stupňů nahoru/při stoupání).
A podle mě to nebude tak jednoduché a neplatí, že je to jen v tamtom
rozmezí (jen v určitém ohledu – totiž že voda má vůbec NEJVĚTŠÍ
hustotu na 4 °C a při nižší teplotě klesá i hustota – oproti jiným
kapalinám, které mají větší hustotu, čím nižší je teplota. Navíc je
rozdíl i mezi ledem při 0 stupních a při tom, kdy je v ještě nižší
teplotě. A to, že má voda při 4 stupních maximální hustotu, neznamená,
že při vyšší teplotě nemá taky nižší hustotu. Přesně to, to
znamená.....ať od 4 stupňů nahoru nebo dolu se hustota snižuje. Při
zvyšování teploty je logické, že se hustota snižuje až k bodu varu…
Takže jsem v tom měl podle mě recht… A když chladíme teplou vodu, tak
se její hustota zvétšuje (takže to platí i naopak… U ohřívané vody
s hustota snižuje. Logicky, když to jde až do formy páry).
Ale teď mi došlo, že to co jsem napsal v odpovědi nedává smyls, protože
nižší hustota – znamená nižší váhu – a jde nahoru. Tzn, že pokud
se voda, která se ohřívá a její hustota tím pádem klesá – měla by ta
voda jít nahoru a ne se držet dolů… :/
A i kdybychon pripustili tu tvoji myšlenku, tak ani v tomto případě
nedává smysl, aby se voda držela dole, protože mléko váží víc (tudíž
by mělo být dole)… Ale já jsem stejně přesvědčen, že když se teplota
zvyšuje, snižuje se i hustota vody.
… Ledaže by mléko nemělo větší hustotu a váhu než voda (ale tvrdí se
opak). Možná to ale platí jen pro plno tučné mléko. To by znamenalo, že
politučné mléko je o dost lehčí (i než voda… ale to pochybuji).
https://m.vtm.zive.cz/konecne-vime-proc-se-voda-tak-vyrazne-odlisuje-od-ostatnich-kapalin/a-192572
https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2014/07/struktura-anomalie-vody.html
https://www.extrastory.cz/voda-se-chova-jinak-nez-ostatni-kapaliny-ma-unikatni-pyramidalni-strukturu
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Voda#Hustota
Ještě mě napadlo něco ve spojitosti s bublinkami/kyslíkem ve vodě.
Ty se často drží dole – prilepene ke spodu. Tka možná, že je to tak
i v tom mléce… :D
Fakt neví, tvl. Jsem z toho jelen.
Sorry, máš pravdu, hustota se zvyšující se teplotou klesá (což platí
u téměř všech látek), ale voda má (jen) v rozsahu 0–4°C chování
obrácené. Jsem se vtom vyjádření ztratil.
Jinak pokud vím, ta mléko má hustotu o chlup větší než voda, bez ohledu
na tučnost (množství tuku má vliv, ale nestačí to na to, aby se mléko
dostalo nad vodu). Souhlasím s Tvým závěrem v diskusi, že Tvá odpověď
nedává moc smysl 😉
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |