Doposud to nikdo nevyvrátil, ale jako důkaz o existenci Boha to brát nelze.

Pro hledání Boha nelze zapojit smysly, takže se zkouší teorie pravděpodobnosti, včetně hlelání hledání odpovwdio na otázku „Je vesmír tvořený matematikou“?

„Pokud věříte ve vnější realitu nezávislou na lidech, pak musíte také věřit, že naše fyzická realita je matematická struktura. Všechno v našem světě je čistě matematické – včetně vás.. " podrobnosti v odkazu. “

https://www-scientificamerican-com.translate­.goog/article/is-the-universe-made-of-math-excerpt/?_x_tr_sl­=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl­=cs&_x_tr_pto=sc

Co na Boha a Víru prohlásil strofyzik Jiří Grygar.

Přírodní vědy, velmi populárně řečeno, jsou velice dobrým nástrojem, když chceme odpovědět na otázky „jak“ (jak něco funguje?). Tam dosáhly velkého úspěchu a v tomto smyslu se jedná o dobré poznání. Nicméně přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?). V tu chvíli přírodní vědy obvykle mlčí a nebo, pokud vůbec podávají nějakou odpověď, tak nás nikdy příliš neuspokojí.

Odpověď na jeho otáziku

Je dnešní vědecký pohled na skutečnost slučitelný s vírou v Boha a trascendencí vůbec?

O tom vůbec nepochybuji. To je právě důsledek toho, co jsem se právě pokoušel popsat – dlouhý historický vývoj, který měl své vrcholy i propady. Je známo, že byly období, kdy se teologie s přírodní vědou velmi nesnášela, ale na druhou stranu byla zase jiná období, kdy se snášela velice dobře. Takovým obdobím byl například vrcholný středověk. O něm si sice většina lidí myslí, že byl „temný“, ale to je neobyčejně naivní výklad. Ve skutečnosti, jako každá jiná historická epocha, také středověk měl své světlé i temnější stránky. Kdybychom mluvili jen o těch „temnotách“, pak by právě novověk nedopadl nejlépe, zejméne s ohledem na to, co se odehrávalo v právě uplynulém dvacátém století.

Ale právě ve zmíněném dvacátém století nastal zvrat ve vztahu mezi přírodními vědami a náboženstvím, či náboženskou vírou. Ještě do devatenáctého století vítězilo naprosté oddělení přírodních věd a náboženství a to až v nepřátelském slova smyslu. Někteří se dokonce domnívali, že pokrok přírodních věd nakonec náboženství vytlačí. Paradoxně úspěchy přírodních věd, které často byly považovány za méněcené, a úspěchy teologie v dvacátém století připravili půdu pro nynější novou syntézu. Ve světě se na této „syntéze“ velmi pracuje a trochu i u nás.
https://www.vi­ra.cz/texty/kni­hovna/kapitoly/roz­hovor-s-astrofyzikem-jirim-grygarem

Upravil/a: annas

Netuším, Čtu poprvé.
Spokojila jsem se zatím, s definicí Boha, u kvantové fyziky. Zdá se mi srozumitelná
a přijatelná :)
Definice Boha, podle nejnovějších poznatků kvantové fyziky a její supergravitační teorie zní:
„ Existuje sjednocené pole energií, naprosto vyvážené, samo se sebou stojící ve střídavém vztahu. Pole čisté inteligence, které samo ze sebe zrozuje všechny síly a veškerou materii univerza, to znamená veškerou hmotu vesmíru a tím tvoří základ veškerého bytí.“

Upravil/a: da ny

Nevím, ale předpokládám, že NIKOLIV. Přinejmenším pro kohokoliv, jehož intelektuální /matematické schopnosti se řádově shodují s lidskými.
Celá sranda spočívá v PŘEDPOKLADECH (vzápětí převedených na axiomy), což mi připomíná tak trochu různé teorie superstrun. V nich se taktéž můžeš dohrabat k JAKÝMKOLIV výsledkům v závislosti na počátečních podmínkách.

Hele, to je stejné jako s komutativitou. AxB = BxA. Jasnačka, žádná „atomová věda“. Aplikuj ji na jsoucno – KAM se dostaneš? Leda tak do prdele, pokud budeš např. měřit polohu a hybnost jedné elementární částice. Jednoduše pokud změříš polohu a následně hybnost elementární částice, tak ti vyjde NĚCO JINÉHO, než pokud změříš hybnost a pak polohu TÉŽE částice. Vesmír/jsoucno jednoduše NEKOMUTUJE, jakkoliv se to zdá podivné, chápeš? Je to jen NAŠE nedostatečné chápání a popis problematiky.

Stejně tak můžeme diskutovat o tom, jaké má zjentek kozy. A roztrhat si vojenské knížky v případě neshody ohledně „hezké“ či „nehezké“. Je to BLBOST, jednoduše proto, že zjentek kozy NEMÁ a tudíž nemá ani smysl nad tím dumat. Tedy DOUFÁM, že nemá. Kozy. Zjentek. ;) :D :D

Pěkná otázka. :)

Bez víry nikoli, je mi líto. 🙂

Vždyť to tam máš napsané: „(M)athematik … vytvořil … rovnici, ®ovnice začíná axiomem čili předpokladem.“

„Zároveň … předpokládá, že je-li něco positivní, musí mít i negativní protiklad.“

Dva apriorismy, ve které musíš věřit, protože nejen, že je nelze prokázat, ale lze je vcelku snadno argumentačně vyvrátit. Pokud, tedy, v tyto dva apriorismy nevěříš, rovnice je mylná.

To je primárně judaistický, a sekundárně křesťanský, náhled na svět: ano – ne, pravda – lež, správný – nesprávný, dobrý – zlý, vycházející z bipolárního pojetí světa. Absolutní nesmysl.

Všecko, co se na světě děje, je dobré, jen my to nedokážeme vnímat. Např. nemoc není zlá, jako protiklad k dobrému zdraví. Nemoc člověka zastaví, přeruší jeho spěch, začarovaný kruh, ve kterém něco nevidí, nevnímá. Je pak jen a pouze na něm, jak s tou šancí naloží. V každém případě, nemoc není zlá.

Bůh Israelitů a křesťanů není dobrý, není ani reálně dobrý, ne tak v absolutní rovině. Bůh Israelitů a křesťanů je sociopat s narcistickou poruchou osobnosti a vysokou inteligencí, tedy, jeho výsledek jeho psychologické profilace odpovídá výsledku psychologické profilace „elity“, toho cca 1% lidí, kteří vládnou tomuto světu. Protože bůh Israelitů je snad nejodpornější postava v celé beletrii: žárlí, a je na to hrdý, je malicherný, nespravedlivý, nemilosrdný a neodpouští. Je to odporný, krvežíznivý etnický ničitel, nepřátelský k ženám, homofobní, rasistický, vrah novorozeňat, genocidní vrah synů i dcer, zhoubný, megalomanský, sadomasochistický a neskutečně zlovolný tyran. Který normální otec by poslal svého syna mezi „Hotentoty“, aby ho tam zmordovali jednou z nejkrutějších smrtí, jakou lidé vymysleli, a ještě přikázal, aby se to opakovalo, nekrvavým způsobem na oltáři, (inter alia) na věčnu památku!? To je perversní do morku kosti! 🙂

Ale to je v pořádku, je to sdělení těm, kteří rozumí. Kdo má vidět, vidí. Já jsem to, kdysi, říkal jehovistům: „proč bych, jako, měl mít potřebu s vámi být věčně na zemi v nějakém utopistickém ráji!? Dokážete si ten život představit!? Žádné nemoci, ani se nepohádáš s ženskou, toho šoustání tam taky moc nebude, že jo, protože to povede stádo despotických pologramotných idiotských tupců někde "shora“, pořádnou flákotu si taky neuvaříš, protože budeš „fasovat konservy a rum“ od eráru. Proč bych chtěl něco takového chtít!? Možná vypadám jako idiot, ono pro idiota každý idiot, ale opravdu nejsem, a ne, nemám na tričku Mickey Mouse, a na čele napsáno kočička Kitty. Než něco takového, tak to se naučím, raději, žít s tím, že tady je to konečná, jednoho nekrásného dne usnu, a tím Schluß. Tisíckrát lepší představa, než s vámi, a vám podobnými, trávit věčnost. Ne, díky, nechci: nic proti vám nemám, ani v nejmenším mi nevadíte, ale jste jiní lidé, než já, jo, úplně jiní, a já s vámi nechci trávit svůj čas. Tak, bylo mi potěšením a blaho a bratrství, občané!" 🙂

Nebo: „jaký jehova, proboha? To jste si zpatlali tetragrammaton s diakritikou dohromady. Ale to je jedno: já se se sociopaty nebavím. Já respektuju, že jsou, chápu, že za to nemohou, ale nechci s nimi mít nic společného. Ten váš jehova je narcistický, sadistický sociopat, který má ještě k tomu megalomanský komplex. Tam tejrá Joba, tam vyhladí dva města, a do toho pošle mezi křupany svého syna, aby ho tam zmordovali, a ještě je na to hrdý! Tak jo, no, co já s tím, problém buďto má řešení, a pak je třeba aplikovat řešení, protože starosti nepomohou, nebo řešení nemá, a pak starosti rozhodně nepomohou. Co bylo bylo, změnit se to nedá. Tohle, možná, bylo, dřív bylo všecko, jo, máslo bylo, mléko bylo, v Moskvě viděli i maso a výstava je putovní, nicméně, bylo, nezměníme to. Naposledy se to, co tvrdíte, stalo někdy před dvama tisíci lety, takže to bylo a není. Jo, že může být? Tak až bude, budeme řešit. A, narovinu, jestli ten jehova je a přijde, zase, kušnit a otravovat ten jeho fakan, tak ať mne raději klepne jatečním přístrojem, jo, já v jeho "lepším“ světě nechci být, jo? Vyřešené. 🙂

Prostě: jsou to nesmysly.

To nevím. Stačí být hloubavý a přemýšlet o životě a časem to presvedčení přijde samo. Buď v tomto životě, nebo v budoucím.

Dokázat/vyvrátit ne ale vypočítat přibližnou pravděpodobnost, takový výsledek však bude důvěryhodný jen pokud má realita skutečně fyzikální zákony Apod.

K dokázání existence Boha není potřeba matematika.
Bohatě k tomu stačí odložit předsudky, otevřít dokořán oči, rozhlédnout se kolem sebe a zamyslet se, kde a jak se to tu všechno vzalo (ekosystémy, rostliny, zvířata, lidi..?
Brzy přijdete na to, že to nebyla náhoda.