Je možné měřit, nebo hodnotit emoce, emoční stavy?

Jde zjistit pouze reakci mozku na nějaký podnět, dokonce už u malých miminek, a to pomocí EEG. Existují dokonce i detektory lži uznávané jako důkazní prostředek. Je možné vyvolat zvýšené vyplavování testosteronu a jiných hormonů do těla, což se projevuje výraznou změnou tělesných funkcí. Ano, lze to měřit, ale jenom kvalitativně.

Dokážeme měřit aktivitu různých částí mozku, viz kolega Kepler, ale vlastní prožitek takto měřit nelze. Mozek (snad zatím) je příliš složitá a neprobádáná konstrukce, v níž probíhá řada pochodů závislých na chemii a citlivosti, na dispozicích a výchově, než abychom mohli naměřit, že Blažková z třetího patra prožívá hrůzu z myši ve stupni pět a půl, i když vyvádí, jakoby to bylo devět celých patnáct nebo naopak.

Lze posuzovat toliko projevy emocí a to je zrádné. Jak praví klasik: kapr, kterého evidentně chcete zabít paličkou ani nehlesne, zatímco podsvinče, které chcete podrbat na bradě, svým kvikotem vzbudí celou vesnici. Extrovertní lidé dávají své pocity ostentativně najevo a často tím neúměrně obtěžují ostatní. Introvertní se stahují do sebe a pak z toho mají infarkt. Emoce jiných sice můžete posuzovat, ale jen na základě „podle sebe soudím Tebe“. Často se stává, že se při jednom a tomtéž filmu jeden člověk dojetím rozpláče a druhý se rozesměje nebo se nudí. Každý jsme jiný a jinak vybavený. Mně například nevěřili, že jsem cítil, jak mi pod nohavicí po kůži leze klíště. A jsou lidé, kteří mají zcela necitlivou kůži. Jiný je musí prohlížet, jestli někde nemají odřeninu nebo zabodlý hřebík – oni sami to prostě necítí. Každý má práh bolesti někde jinde. A to se týká i složitějších e­mocí.

Lidé svou nervovou soustavou málo citliví k bolesti mají tendenci na ty citlivější pohlížet svrchu jako na posery, kteří nic nevydrží. Tak abyste se nedostal tam, kam Jóna od naproti. Když se jeho brácha praštil kladivem do palce a svíjel se na zemi, Jóna prohlásil: To tě nemůže tak moc bolet. Stojím hned vedle tebe a žádnou bolest necítím… ;-(

sexuální preference a reakce:

Penilní pletysmografie (PPG) nebo též phaloplethysmo­graphie či falopletysmografie nebo falometrie je měření objemových změn (tumescencí a detumescencí) penisu způsobených změnami jeho prokrvení v závislosti na sexuálně-erotických podnětech. Používá se v sexuologii jako pomocná metoda v diagnostice sexuální orientace, struktury a funkce sexuálně motivačního systému i poruch erekce. Diagnostický přístroj se nazývá penilní pletysmograf, falopletysmograf, falometr nebo sexuologický pletysmograf. Vulvometrie či vulvografie, obdobné metoda měřící změny prokrvení vulvy, byla zatím používána pouze experimentálně.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Peniln%C3%AD_ple­tysmografie