Avatar uživatele
Blushies

Je možné změnit svou povahu, co se týče fyzické aktivity (např. ze sedavého typu ve velmi aktivní typ)?

Zajímá mě, jestli je možné stát se z líného, nic nedělajícího člověka v člověka, který vyloženě POTŘEBUJE pohyb? Vím, že když chcete být více aktivní, máte s tím prostě začít a vydržet, ač se vám nejdřív nebude moc chtít. A časem se z toho stane zvyk (Myslím, že za měsíc nebo dva?). Ale mě zajímá spíše to, jestli se z člověka, který v podstatě po příchodu z práce sedne za počítač a zbytek dne je tam, může díky tomuto „vydržení a donucení se“ stát někdo, kdo si už nedovede život bez pohybu představit? Nebo zůstane smýšlením stejný, s rozdílem, že má ve zvyku něco párkrát denně udělat?

Edit: Samozřejmě s tím, že ten člověk opravdu chce změnit smýšlení na svůj život. A že má k tomu i dost dobré důvody.

Zajímavá 0 před 3026 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Lukyn0

Myslím, že ano, ale musí si nejdříve najít nebo uvědomit nějaký důvod PROČ by tu změnu měl vůbec udělat a zda se mu to vůbec vyplatí.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
iceT

Kdysi dávno jsem četla o jedné paní, která chtěla a potřebovala shodit nějaké to kilo navíc, tak si upravila jídelníček a aby to podpořila nějakým pohybem, začala běhat. Když pak dosáhla vytoužené váhy, práskla na sebe, že se na běhání stala závislou a běhala dál.
Je to stejné jako například dělená strava, ta není o dietě, ale je to životní styl.
Na denní pohybovou aktivitu stačí i jen hodinka, tak si lze odpustit sezení za počítačem, pokud to není vyloženě pracovní a věnovat se něčemu jinému, ten počítač nikam neuteče.
Takže to jde.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Drap

Ano lze. Chce to ale dost silnou vůli a nějakou motivaci.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
xxx3

osobně znám lidi, kteří začali běhat (žádní velcí sportovci) a teď je to neuvěřitelně baví.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Smode

Sám jsem zářným příkladem toho, že to LZE!
Roky a roky jsem seděl v práci u počítače a doma pak taky. Jediné co jsem dělal bylo že jsem si šel pro jídlo nebo odskočil na wc. Za určitou dobu jsem z toho začal úplně blbnout a psychicky jsem byl zcela vyčerpaný. Ale byl jsem absolutně líný se jakkoliv „pohybovat“. Přesto: začal jsem posilovnou 1× týdně což mě dostalo z nejhoršího a po nějakém tom roce jsem začal pracovat jen fyzicky. To byl ale taky extrém a jako nejlepší se mi potvrdilo pracovat tak 50:50 fyzicky/hlavou. Bez pohybu člověk zblbne. Pohyb = život, zastavení se = smrt. Mimochodem postavil jsem si sám skoro celej domek – dobrá možnost kam ventilovat nutnost fyzické zátěže ;) pravidelně fyzicky nefungovat si už dnes nedovedu vůbec představit.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek