Je na Uranu uran?

Máš roupy, bejku? 😉
Jakkoliv je Uran vnější planetou soustavy, navíc plynný obr, tak se dá téměř s jistotou předpokládat, že tam najdeš KAŽDÝ prvek Mendělejevovy tabulky (s výjimkou těch, které tam přirozeně NEMOHOU existovat). A jakkoliv jeho koncentrace tam téměř s jistotou bude nižší než na Zemi, tak v absolutním měřítku ho tam může být i více než na Zemi. (Uran je prostě fakticky velký.)

A teď TY! Může na Mesíci růst alespoň měsíc Měsíček a dostat měsíčky? 😉 😁

Doplnění SPECIAL FOR ZJENTEK! 😉
Tak PŘIROZENĚ tam třeba nemůže existovat prvek č. 43 Tc (technecium). Jeho nejstabilnější izotop má poločas rozpadu asi 4 200 000 let [většina jeho izotopů PODSTATNĚ kratší, minuty, sekundy], ergo všechno původní technecium už je dávno ff čoudu. 😉
(jistě, můžeš namítnout že striktně se mohlo vyvořit/vzniknout NOVÉ přirozenou cestou – rozpadem izotopu U²³⁵ , ale asi chápeš, jaxem to myslel 😉 🙂 ) Dobrá připomínka. 🙂

Upravil/a: quentos

Jestli se divíš nad názvy chemických prvků a planet v naší soustavě… tak jednoduše planety dostaly pojmenování podle postav z římské/řecké mytologie a totéž i mnohé prvky. Zárovenň ale některé prvky byly pojmenovány po těch nově objevených vesmírných tělesech (které zpravidla nesly nějaké to řecko-římské pojmenování) – z důvodu jakési paralely v pokroku ve vědě, v chemicko-fyzickém světě. A pár prvků nese taky název třeba po objeviteli nebo podle místa, kde k objevu došlo.

Je v Mléčné dráze mléko?? 🤦‍♂️🤪

…ano, je 😲