Je podle vás lepší republika nebo monarchie?

Republika

Nemusíme živit vladaře a jeho početné příbuzenstvo. Daní je i tak dost.

Upravil/a: elkon

Monarchie

NENÍ jednoznačná odpověď, viz níže. Ale z principu monarchie, protože společnost zakládá na vedení, vůdcovství a monarchie je zosobněním vůdcovství. Demokratická republika směřuje buďto k anarchii (od částečné po úplnou – od úpadku mravů/kultury po civilizační/státní úpadek) nebo k diktatuře/to­talitě. Nebo jednodušeji se prostě ta demokratická republika zvhrne v nedemokratickou.
Jinak ten častý argument o nákladnosti monarchií je neskutečně trapný. V první řadě se jedná o naprsoto nedůležitou věc (zanedbatelné peníze), tedy nepodstatné a POKUD by moanrchie byly o něco nákladnější, než republiky, tak by to byla malá cena za lepší formu státu/vlády v podobě mravů, stability, efektivity, vedení. Ale náladnjěší jsou zpravidla republiky. Přímé i nepřímé náklady, jako volby, pak to co vrátí prezident svým investorům, ale hlavně celá nákladná kanelář prezident (z toho jeho plat je ejště to nejmenší) – plno zaměstnanců a plno nákladů na prezidenta, které všechno hradí kasa. Plus pak renty exprezidnetů a nepřímé náklday ve formě horšího hospodaření z důvodu toho zřízení… Monarchie navíc zpravidla ještě vydělávají, monarcha/dynastei má z velké části vlastní příjmy (podnikání, investice, správá a kontrola majetku, turistika) a z toho všeho odvádí daň. Skutečně nejsou monarchie zpravidla nákladnější, tak bych se tím neoháněl, když prezident, respektive prezienti a jejich kancelář a vše, co s tím souvisí je velmi nákladné…

Celá společnost a lid stojí na vedení, na vůdci, který určuje směr, jde vzorem sjednocuje (a už vůbec princip voleb v tomto ohledu nedává smysl… nedá se zvolit někdo, kdo tu má přirozeně být a lid si ho nemůže vybrat. Tam kde se hlava státu volí, tam skutečný vůdce ani většinou není. Pokud by tam byl opradový vůdce byl, tak si ho lid zvolí – protože je k tomu svým vedením/vůdcovstvím přiměje – ale v republikách je absence všeobecného vůdce – společnosti, státu, lidu. V monarchii je přirozený vůdce, který je od mala nejlépe připravován po všech stránkách, aby byl co nejlépe připraven na své budoucí povinnosti, de facto to začíná už od narození). Tam kde není král (potažmo monarcha, monarchie), tam bude buť diktátor (falešný vůdce, utlačovatel) nebo anarchie.

Republiku můžeš mít parlamentní a prezidenstkou (popřípadě poloprezidentskou), dále demokratickou nebo nedemokratickou (lepší i horší, jako aristokracie, teokracie, oligarchie, nejčastěji od 20. století však diktatura a totalita). Monarchii můžeš mít absolutní nebo konstituční nebo spravedlivou, nespravedlivou a taky může mát vedlejší/doplňující formy vlád (v případě konst. monarchie to může být aristokrace, teokracie, ale i diktatura – ale monarchie jsou k tomu méně náchylné, než republiky, protože jsou stabilnější. V případě absolutní pak despocie – POKUD je nespravedlivá a neoprávněná, jinak je absolutní monarchie pozitivní forma vlády a znamená jen to, že panovník vládne, je hlavou vlády a není tam žádná volený předseda ve smyslu premiéra…). Pak tu máme ještě celý politický systém, který upravuje celé uspořádání a náležitosti do detailu, jak to celé funguje takže žádná republika nemusí být stejná jako jiná (byť má třeba stejné zřízení jako parlamentní republika) nebo monarchie jako jiná monarchie. Dále ekonomický systém, což je sice dnes zpravidla zjednodušeně kapitalismus (ale i ten se dále dělí), ale spousta republik je taky komunistických/so­cialistických (a nutno říct, že komunismus si s monarchií vyloženě odporuje).
Dnešní monarchie jsou TOP státy – ekonomicky, stabilně atd. Podívej se na blízký východ a okolí a srovnej ty arabské a islámské republiky s monarchiemi. Monachie: bohaté, stabilní, morální, vyspělé,… Republiky: chudé, kriminální, teroristické, diktatury, časté změny režimů, nestabilní, ve válce, nebezpečné, radikální, fanatické, extrémistické, anarchistické.

Spousta půrměrných lidí si pod moanrchií představuje nějaky feudalismus (středověk), aristkokracii, teokracii. Nutno říct, že nic k tomu se k monarchii neváže, feudalismus je uspořádání společnosti (středověk a to hlavně evropský – moanrchie existovaly dávno před i po), aristokracie tam být nemusí ani teokracie (byť jsou časté, alepsoˇsymbolicky, formálně – a neříkám, že je to špatně), může být zcela sekulární. Taky všechny hsitorické republiky byly přesně takové: aristokracie a hlavně oligarchie, feudalismus, otrokářská společnost, teokracie,…
Hlavní princip monarchie je však ten, že hlava státu (popřípadě i hlava vlády – v absolutní moanrchii) zastává ten úřad doživotně. Ať už dědičně nebo voleně, byť zpravidla dědičně, primogeniturně, dyasticky a navíc je tam určitý systém a další rysy (nejen dož. zastávání úřadu – ale je to hlavní, když se to srovnává s republikou).

Taky drtivá většina filozofů historie byli monarchisti: atničtí, arabští a orientální, renesanšní, osvícenští/novověcí (včetně těch liberálních politických filozofů, ekonomů, právníků, akorát třeba podporovali jiný druh moanrchie, jedni absolutní, drzuzí konstituční: a ti pak třeba aristokratickou, další zase demokratickou nebo mix. Většina však nebyla pro republiku ani pro demokracii – a určitě ne v takovém smyslu jako dnes, liberální, volená, zastupitelská).
Je ale třeba říct, že ani republika ani monarchie není špatná. Důležité je, co tam reálně vládne, jaké má uspořádání a jaké tam jsou poměry. Taky co jiný politolog, to jiný názor a odlišné defiinice.
Podle různých autorů je navíc monarchie a repulibka totéž, alespoň v některých případech (Cicero, Roussseau,…). Republika měla ve starověku význam jako politeia nebo ústava a další. Proto se třeba Platonova „Res publica“ překládá občas jako ústava pojednává o nejlepší ústavě/uspořádání a BTW dochází k tomu, že je to absolutní vládá krále-filozofa nebo prostě vzdělaného monarchy). Republika navíc byla vnímána jako smíšená ústava (nebo smíšené formy vlád), starověký Řím za dob republiky se bral třeba jako kombinace aristokracie, monarchie a demokracie (šlechta a stav ve společnost, její privilegia a vláda, titul/úřad diktátura, konzulové, volby), reálně však spíše hlavně oligarchie, pak aristokracie, pak teokracie, pak monarchie a nakonec demokracie (čistě kvůli volbám). Republika tedy měla význam „ústavy, zřízení, forem vlád, politeia,..“ a byla slučitelná s monarchie (ona republika totiž nebyla brána jako fomra vlády… to až od 19/20. století se tak bere, ale přesněji se bere jako forma státu a nikoli vlády – čili na rozlišení podle hlavy státu: v monarchii doživotní a většinou dědičná, v republice volená).
Rozdíl mezi monarchií a republikou je třeba v různcýh historických případech smývatelný. Třeba Janovská a Benátská republika byly spíše moanrchiemi, přesto se nazývaly republikami.

V monarchii je však sjednoducjí a vůdčí prvek, kompetentní a připravený vládce, důstojný, stát a společnost je zpravidla stabilnější, morálnější atd.

Upravil/a: Disraeli

Monarchie

Nelze odpovědět. Chybí jiná možnost

Monarchie

Na stáním zřízení snad tolik nezáleží. Lepší bude republika.

Upravil/a: Beno

Republika

Republika

Myslím, že jsme si etapu monarchie jak národ už odbyli.

Republika