Je pravda, že správný kronikář nepíše v ich formě?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nikdy jsem se s tímto názorem nesetkala.

Ale např. Kosmas psal v er-formě. – vypráví o příchodu Čechů podle bájného vypravování starců. V další části – podle pamětníků událostí, třetí část – Kosmova současnost a dění

Myslím si, že tato forma se hodí pro události, v nichž se vyskytuje víc postav, při psaní vzpomínek a historie. .

Tento postup je objektivní, i když jsem se setkala s jednou kronikou, která vznikla v 15. století. První část – ich forma, autorův pohled, 2. část er-forma – doplnění rukopisy atd. tím, co chybní v první části. 3. část střídá obě formy.

Nemohla jsem si vzpomnět, ale našla jsem v odkazu

https://books­.google.cz/bo­oks?id=RkjmDwA­AQBAJ&pg=PA25&­lpg=PA25&dq=kro­nika+v+er+for­m%C4%9B+nebo+v+ich+for­m%C4%9B&source=bl&ot­s=g-_8o12UJJ&sig=AC­fU3U3Ki-bt0UCa5BjFUlSvKh58zwU­yTg&hl=cs&sa=X­&ved=2ahUKEwjAr_mZqpXqAh­VKhlwKHS8SBmIQ6A­EwAHoECAoQAQ#v=o­nepage&q=kroni­ka%20v%20er%20for­m%C4%9B%20nebo%20v%20ich­%20form%C4%9B&f=fal­se

Myslím si, že často záleží na autorovi, který styl mu vyhovuje.

Er-forma má víc možností využití

• autor stojí na příběhem, píše to, co viděl, slyšel, nevidí do hlavy účastníků

_ bývá nezaujatý, někdy vkládá i své myšlenky jednajícím postavám atd.

Domnívám se, že er-forma se víc hodí tehdy, když se čas příběhu zpravidla liší od času vypravěče – taková je i kronika.

Ich-forma – příběhy, které autor sám zažil, tedy jedna postava, je náročnější na výběr slov. Výhoda, že čtenáři dokonaleji poznají hrdinu a jeho osudy. Ale nejde o autobiografii.

Upravil/a: annas

Nevím, zda správný kronikář píše či nepíše v ich formě, ale připadá mi logické ich formu nepoužívat (pokud možno), protože by to celé vyznívalo subjektivně. A to myslím kronice moc nesluší. Samozřejmě to jestli ta kronika je nebo není (nebo psíše v jaké míře je) opravdu ovlivněna osobou pozorovatele je jiná věc 😉

Podle mě dává smysl, že kronikář neupozorňuje na sebe, ale na události, které se staly, a že pokud v těchto událostech figuruje v jiné roli, než je jeho role kronikáře, odděluje tyto role od sebe a dívá se na svou roli v popisovaných událostech z pohledu čtenáře, pro kterého kroniku píše a pro kterého není podstatné, že některý z aktérů událostí tyto události mimochodem také zapisuje. Když píšu zápis ze shromáždění vlastníků bytových jednotek, tak tam taky neuvádím sebe jinak, než by mě uváděl jiný zapisovatel.

Kronikář je jakýsi pozorovatel dějinných událostí. Nespoléhá se pouze na své úsudky, ale konzultuje a přebírá poznatky od ostatních. Kronika není subjektivní popis nějaké situace, ale co možná nejvíce objektivně popsaná událost. Prakticky to asi nelze doslova napsat objektivně, protože to by musel autor být úplně odštěpen od událostí, což ale není dobrá cesta.

Samotný kronikář může mít k tomu vztah, ale pokud by užíval ich-formu, dost to naznačuje jistou vyhraněnou pozici. Je lepší, když nad tím spolupracuje více lidí a popis se nezosobňuje se samotným autorem. Ich-forma se mi více hodí k autobiografickým dílům, přemítáním apod.

Nemyslím. Kronikář, letipisec by měl být objektivní, dát stranovou své pocity a s nimi spojené subjektivní názory, ale nemyslím si, že proto hraje roli, zda píše v ich nebo er formě.
Osobitější přístup nevadí ani když se autor snaží být objektivní. Např. když autor vybírá z různých spisů ostatních historiků, z nichž se pokouší vybrat tu nejpravděpodobnější a sám pak udává svůj úsudek o jejich pravdivosti a vybírá si tu nejvhodnější a vysvětluje proč. Jako třeba i Polybios ve svých Dějinách, který popisuje i tu část dějin, jichž nemohl být svědkem a vychází tak z předešlých autorů. Ti se ale různí a každý se může lišit v detailech. Polybios pak v ich formě popisuje, co si o konkrétních autorech myslí a sám se snaží o objektivitu.
Xenofón zase naopak svou Anabázi nepsal v ich formě, i když se události v ní líčených zúčastnil a dokonce měl jednu z ústředních rolí. Neupírám mu objektivitu, ale bylo zřejmé, že se snažil trochu nadnést svou osobu, i když to třeba nemělo zcela vliv na probíhající události.

Není to pravda.