Je vševědoucnost možná?

Absolutní vševědoucnost je koncept, který se často diskutuje v rámci filosofických, teologických a vědeckých diskusí. V kontextu náboženství se například věří, že Bůh je vševědoucí, zatímco z vědeckého hlediska se zdá být tato idea nerealistická.

Existují několik problémů, které by mohly vzniknout s myšlenkou absolutní vševědoucnosti. Prvním je paradigma neurčitosti v kvantové fyzice, které tvrdí, že nelze přesně znát vše o daném systému. Toto by mohlo hypotetickou vševědoucnost omezit.

Druhým problémem je takzvaný „problém setrvačnosti“. Kdyby nějaká entita věděla vše, co se kdy stalo, byla by tato informace neustále aktualizována, což by teoreticky vyžadovalo nekonečnou paměť a nekonečnou výpočetní kapacitu.

Třetím problémem je koncept „logické vševědoucnosti“, který zahrnují znalost všech pravdivých výroků. Jak ale můžeme vědět, které výroky jsou pravdivé a které ne, pokud neznáme všechny možné okolnosti a údaje?

Celkově vzato, i když je absolutní vševědoucnost atraktivním konceptem, zdá se, že je nereálná, když se na ni podíváme z racionálního nebo vědeckého hlediska. Nicméně, jako koncept v různých náboženských nebo filosofických systémech, může mít důležitou roli.

„Jistě, byli ti dokonalí, byli lidští bohové, byl nějaký Buddha, byl nějaký Ježíš a byl nějaký Sokrates. Ale i ti byli dokonalí a proniknuti vševědoucností jen v jednom jediném okamžiku, v okamžiku svého umírání. Jejich umírání nebylo ničím jiným, než že byli naposled proniknuti věděním; naposled, konečně se se zdarem odevzdali. A je možné, že každá smrt měla tento význam, je možné, že každý umírající dosáhl dokonalosti, když odložil omyl veškerého snažení, odevzdal se, nechtěl být ničím víc.“ (Hermann Hesse: Stopa ze snu)

Teoreticky možno, ale prakticky túto schopnosť nikto nedokázal, rovnako ako nikto nebol schopný dokázať, čo bolo pred vznikom Vesmíru…

Upravil/a: led

"O tom, zda je vševědoucnost, zejména pokud jde o volby, kterou člověk učiní, slučitelná se svobodnou vůlí, diskutují teologové a filozofové. Argument, že božská povědomost o budoucím není slučitelná se svobodnou vůlí, je známý jako teologický fatalismus. Tvrdí se, že pokud si lidé mohou svobodně vybrat mezi alternativami, Bůh by nemohl vědět, jaká tato volba bude.

Nabízí se otázka: pokud vševědoucí entita ví všechno, dokonce i o svých vlastních rozhodnutích v budoucnu, zakazuje tedy této entitě jakoukoli svobodnou vůli? William Lane Craig uvádí, že otázka se dělí na dvě části:

• Jestliže Bůh předvídá výskyt nějaké události U, stane se U nutně?
• Pokud je nějaká událost U podmíněná, jak může Bůh předvídat výskyt U?"

Citace z anglického zdroje v odkaze

Zdroj: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Omniscience#Om­niscience_and_fre­e_will