chůze naboso byla zdravá odjakživa, protože podněty, které dostávají
nervová zakončení v chodidle stimulují celé tělo, bosá chůze
vyrovnává různé bolesti větších kloubů (kolena, kyčle) a především
přispívá ke správnému držení páteře.
v poslední dobou je to „děsně in“ a kdekdo dělá, že chůzi bez obuvi
„objevil“ a doporučí vám ji leckterý fyzioterapeut.
variantou chůze po znečištěném nebo relativně nebezpečném povrchu
(město apod) jsou tzv. barefoot boty, které mají velice měkkou a většinou
i tenkou podrážku a jejich šíře je uzpůsobena správnému tvaru nohy
(většina běžných bot je užších a proto má 8 z 10 lidí vbočený
palec), ale aspoň neriskujete, že si vrazíte třeba střep nebo něco
horšího do chodidla či prstů.
„bosochodecké“ botky jsou ovšem o poznání dražší než boty
„normální“ a neseženete je všude, jen ve specializovaných obchodech,
většinou v e-shopech a jen v pár kamenných prodejnách, ale vzhledem
k trendu dnešní doby těchto prodejen vzniká čím dál více a mají
i širší výběr
barefoot boty se vyrábí v Německu ale také třeba v Polsku a Bulharsku..
značek je více, stačí googlit :)
doplňuji:
U dospělých se musí přecházet pozvolna a zkontrolovat techniku chůze. Líbí se mi názor p. Klimpery: Chůze naboso je skvělá, úžasná, má spoustu benefitů pro celý náš pohybový aparát – nejen pro nohy a dolní končetiny samotné, ale např. i pro naši páteř, mozek, vnitřní orgány, dech, pánevní dno, … ale… jsou tu 2 velká ALE:1. Způsob, kterým chodíme. Pokud je náš způsob chůze fyziologický (přirozený), získáváme perfektní terapii pro naše tělo každým krokem.To jakým způsobem chodíme je dáno pohybovými programy, které jsou uloženy v našem mozku – jsou „plastické“ a mohou se měnit, můžeme s nimi pracovat. U většiny z nás ale došlo především v důsledku nošení nevhodné obuvi či oblečení ke změnám těchto programů z „přirozených“ na „nepřirozené“… Ale často i když boty odhodíme, zůstává náš způsob chůze (pohybový program) „nepřirozený“… a tím si můžeme velmi ublížit…Nejzásadnějším problémem je především „dopad na patu“ – jak říká Clara Lewitová (*), již slovo „dopad“ je problém…noha by neměla „dopadat“, ale měla by být citlivě „kladena“ na podložku…Pokud noha tvrdě dopadá na patu, ráz se nese do dalších částí pohybového aparátu, kde může působit potíže… Není problém v tom, jestli je iniciální kontakt chodidla na patě, ale důležité je, jaká je kvalita toho kontaktu…(pozn pro další odstavec – při chůzi je „stojná“ dolní končetina ta, na které v daný okamžik stojíme a „kročná“ dolní končetina ta, která se pohybuje vzduchem…)Pro citlivý došlap kročné dolní končetiny je zásadní, aby nás stojná dolní končetina aktivně „nesla“, aby byl aktivní celý její svalový řetězec, který nás ve svém důsledku mj. stabilizuje i v bederní oblasti, čímž získáváme „stabilní střed těla“, ze kterého pak můžeme citlivě položit kročnou dolní končetinu na podložku… Ale pokud nás stojná dolní končetina kvalitně nenese (např. když máme zmáčknuté prsty nebo noha není dostatečně aktivní nebo nedostatečně kontaktuje s terénem nebo…) nebo nejsme-li dostatečně stabilizováni v bederní oblasti, můžeme jen velmi těžko citlivě položit plosku kročné dolní končetiny na podložku…Doporučuji si to ihned vyzkoušet :
2. Je velikým omylem myslet si, že barefoot bota je pouze tenká podrážka ! Barefoot bota je především plný prostor pro prsty a flexibilita do všech stran (tedy nejen pro zvednutí prstů, ale i pro ohnutí prstů směrem za podložkou – např. přes hranu schodu, kamene, …) a samozřejmě i tenká podrážka. Protože pokud nemají prsty prostor, jinými slovy jsou svázány či decentrovány, nemůže noha nikdy přirozeně fungovat (ať už má sebelepší kontakt s povrchem).Od prstů začínají dlouhé svalové řetězce, které procházejí naším tělem a mají vliv na jeho přirozenou funkci, stabilitu (včetně páteře), dech, … (Tohoto principu se využívá např. při rehabilitaci po mozkových příhodách – pacient, který nezvládne pohyb horní končetiny v ramenním kloubu nebo dolní končetiny v kloubu kyčelním, při nastartování pohybu celým řetězcem od prstů najednou pohyb zvládne – úžasné …)Omezíme-li tedy byť jen částečně prostor našich prstů, naruší se tím i funkce těchto řetězců a naše chůze již nemůže být přirozená/fyziologická/barefoot… a nemůžeme ani očekávat citlivé kladení plosky na podložku, které je natolik zásadní to, abychom si bosou chůzí neublížili…Navíc postavení prstů má zásadní vliv i na nastavení výše uložených segmentů (kotníků, kolenních kloubů, kyčelních kloubů, pánve, páteře,… ) – jen pro příklad: decentrovaný palec ve smyslu vbočení často vede k decentraci (vbočení) kotníku, vnitřní rotaci kyčelního kloubu, naklopení pánve dopředu, zvýšeného prohnutí v bederní oblasti, …Při chůzi samotné je důležitý i odraz od prstů, ve kterých je obrovská síla – dokáží zvednout celou naší hmotnost (např. když se postavíme na špičky) ! Ale často vzhledem k tomu, že jsou naše prsty neaktivní (většinou ani nemohou být aktivní, když jsou zmáčknuté), tak tuto sílu vůbec nevyužíváme (čímž přetěžujeme jiné segmenty) a navíc je zcela změněn (doslova obrácen) způsob naší chůze – místo toho, aby šla odrazová síla od prstů (z nohy) dále do těla, zvedáme dolní končetiny „z vrchu“ z oblasti kyčelního kloubu a pánevního pletence… což samozřejmě přináší mnoho akutních i chronických potíží nejen v oblasti kyčelních kloubů, pánevního pletence a bederní oblasti…Prosím zkuste si to na sobě, když se procházíte – odkud vychází síla pohybující dolní končetinou, resp. celým tělem dopředu ? Z nohy odrazem od prstů nebo zvedáte vpřed dolní končetinu z oblasti pánevního pletence ?Jinými slovy omezením funkce prstů nutíme náš mozek měnit pohybové sekvence a vzorce… pokud tato změna trvá dlouhodobě, stává se naším normálem, který ale zdaleka není fyziologický a postupem času přináší mnoho obtíží, které s prsty zdánlivě nesouvisí…A jaký by vlastně měl být prostor pro prsty, jaká by měla být centrovaná pozice našich prstů ? Ideálně by osa prstu měla navazovat na osu záprstní kosti – najděte si prstové klouby a vyhledejte kosti, které vedou od těchto kloubů směrem do nohy (ke kotníku) – a prsty by měli být právě v linii těchto kostí… Centrovaná pozice samozřejmě není nějaký rigidní stav, který bychom měli neustále udržovat – naopak noha by měla vždy reagovat na aktuální situaci, ale centrovaná pozice by měla být jakýmsi výchozím stavem, do kterého bychom se měli vracet a ze kterého bychom měli mít možnost pohybu do všech stran a směrů…Spíše je problém v tom, že naše nohy ještě nezačaly pracovat a nedosáhly centrované pozice – ale upřímně řečeno i pokud budeme nohy 2 hodiny denně trénovat, ale zbytek dne budou nohy/prsty „svázány“ v úzké botě, jaký bude asi výsledek ? Bohužel i mnoho tzv. „barefoot“ bot má příliš úzké špice… zkuste si zacentrovat prsty a uvidíte…
Upravil/a: MiKu
0 Nominace Nahlásit |
Záleží, z jakého hlediska to vezmete.
Z pohledu ortopedie to je naopak velice zdravé. Obuv nohu formuje a obvykle ne moc správně, navíc v ní noha nemá tak volný pohyb, jako bez ní.
Vynechám možnost poranění, tam je to umění, ale problém vidím v čistotě například ve městě, tam už se dá hovořit o jisté závadnosti.
0 Nominace Nahlásit |
Chůze naboso je vhodná pouze pro zdravá chodidla a pohybový aparát. Samozřejmě spíše na kratší tratě a třeba v trávě. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Chůze naboso bez obuvi je vhodná pro děti které ještě rostou a formuje se jim noha. Touto chůzí se vytváří klenba chodidla a nevznikají ploché nohy. Nicméně zkuste chodit naboso všude. Narostou vám „kopita“.Takže nic se nemá přehánět.
Miku: Tomu se říká neschopnost se vyjadřovat.
Upravil/a: mosoj
0 Nominace Nahlásit |
myslím, že naopak, pokud se teda nebude chodit jen po asfaltu, betonu apod.
0
před 2991 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Mosoj: netuším co myslíš tou „neschopností se vyjadřovat“, ale já bych aspoň nenapsala KOPITA místo správného kopyta, zopakuj si třetí třídu s vyjmenovanými slovy :-S
Drap | 3375 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1308 | |
zjentek | 1186 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 950 | |
elkon | 936 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |