Jsme snad národem AŽ TAK nevěřícím?

Protože nerealistický optimismus (doufání, že se už to nestane, alespoň za jejich života – POZOR, šance, že tomu tak bude tu JE!) se u lidí BĚŽNĚ vyskytuje. Je to podobné, jako s vírou, kdy věří, že po smrti jim pánbíček odpustí a oni půjdou do nebe. 🙂

Konec konců na tom je postaveno značné množství masírky (počítá s tím, že lidé SAMI budou chtít uvěřit (navzdory REÁLNÝM a nezřídka neúprosným ukazatelům), že „inflace nebude TAK velká“, že „imigranti nepřijdou“, že „krize nás nezasáhne“, že na ruletě padne „00“ dvakrát po sobě, že nás čeká „krásná budoucnost“ atp. 😐

Systém k tomu napomáhá všelijakým strašením aby jejich mysl zaměstnal jinak (odvedl pozornost) – no a výsledek je pochopitelně odpovídající situaci. 😕 Je to prostě v lidech obecně to doufání „v lepší příští“. Ostatně JAK by se ti žilo BEZ toho? Tento optimismus (např. "mám rychle se šířící rakovinu s četnými metastázami, ale URČITĚ se vyléčím apod. 😉 ) nám pomáhá překonávat potíže života. 🙂