@Quentos: Děkuju. (–:

Gecco, mne na tom pohoršuje jen to,
že těm křiklounům naslouchá MŠMT…

Jo a štve mne překlep v otázce → doufám, že jej Annas nebo Quentos opraví, abych si kvůli němu nevyčerpala možnost doplnění otázky…

a proč „křiklounům“? Ti křiklouni mají stejné právo na slušnou formulaci názorů (což se i děje) jako kdokoli jiný.

V tomhle případě to opravdu vidím na křiklouny.
Když si básničku přečtete, zjistíte, že hledají problém
někde, kde žádný není.

Víš – on „křikloun“ křičí – neformuluje a neprezentuje své názory „slušně“..

tak třeba tohle mi jako „křik“ nepřipadá. Spíš solidně vyargumentovaný text.
http://a2larm­.cz/2017/01/k-cemu-jsou-kluci-na-svete/

Vidíš – a mě to připadá jako jednostranný pohled na věc záměrně (manipulativně) prezentovaný jako pohled logický a vyvážený…
😉
„Křik“ nemusí spočívat pouze v intenzitě hlasu, ale i v záměrné manipulaci…
___
Jo – bylo by to na delší diskusi, na kterou tu není prostor. Pokusím se to zjednodušit – autorka si v textu stěžuje na genderovou nevyváženost učebnic pro děti – OK, má pravdu.
Maminky a tatínkové mají v rodině různé role a jen těžko tatínka přiměješ rodit či kojit.
Málokdy uvidíš, že maminka vyráží na výlet a tatínek doma pečuje o domácnost (myslím, že nejobvyklejší je, že vyráží celá rodina, ale pokud někdo zůstane doma, je to častěji maminka – a tento stav není způsoben učebnicemi)…
___
Takže – mají učebnice pro malé děti (které těžko budou zajímat příběhy o tom, ´kterak sufražetka našla štěstí´) odrážet reálný život (přiměřeně realisticky – tedy tak, jak to ony mohou opravdu pozorovat) nebo pro potěchu feministek konstruovat společenský život takový, který okolo sebe neuvidí (či jen výjimečně)?
___
Píšeš – „solidně vyargumentovaný text“ – já vidím text manipulativní a ano, vyargumentovaný – ale záměrně jednostranně.
😉

já tam tedy žádnou manipulaci nevidím. Že je u nás v současnosti běžné, že tatínci jezdí s dětmi po výletech, zatímco maminky doma vyvařují je možná pravda, to ale nijak neznamená, že je to něco daného. Stejně tak je u nás v současnosti běžné, že ženy dostávají na mnoha pozicích o víc jak 20 % menší mzdu za stejnou práci. Víc se teď rozepisovat nemůžu, ale souhlasím, že se o tom dá mluvit víc.

No jo – já tam tu manipulaci vidím…
😉
Nechme stranou otázku mezd (jistě, taky je podstatná – ale zbytečně by rozmělnila stávající diskusi).
Já se vrátím ke své otázce – měly by učebnice po nejmenší zobrazovat realitu anebo řešit společenské situace o tom, zda je to tak správně?
Připomínám – bavíme se o učebnicích pro nejmenší – ne pro druhý stupen základní školy či školy střední…
😉

krátké shrnutí odkazovaného článku:
(uvedení to tématu pominu)
1/ první odstavec shrnuje fakt, že učebnice odrážejí „ducha doby“ a že se časem proměňují. Zvýrazněna je skutečnost, že role poučujícího dospělého se postupně proměnila.
2/v druhém odstavci autorka píše, že obsah učebnic považuje za důležitý, protože se jedná o obraz světa, který se dětem předává – pak je tam zmíněná pasáž „Táta má kolo…“. Také tato ukázka je svým způsobem charakteristická pro to, s čím je možné se v učebnicích setkat. Následuje básnička o telátkách, štěňátkách atd., ve které jsou ženy jako maminky s miminky rovněž představeny jako logické vyústění předchozích dvojic.
3/ ve třetím odstavci autorka vyjadřuje nelibost nad podobnými srovnáními, přičemž naznačuje podobný příklad, kdy by byli muži přirovnávání ke kozlům či býkům (to opravdu není ve slabikářích běžné, třebaže by se to nabízelo). Následně se znovu vrací k příkladu s kolem, ze kterého vyvozuje, že sugeruje představu ženy, která jen sedí doma.
4/ v dalším odstavci autorka píše, že dívkám je jako vzor předkládána především role maminky a chybí další pozitivní (to je podle mě asi jádro tohoto textu, nejde o to, že by role matky měla být podle „šílených genderistek“ nyní tabu, jde o to, že ženy jsou často redukovány především na matky či kuchařky, zatímco jiné příklady chybí).
5/ odstavec zdůrazňuje to, že kritika vzdělávacího obsahu – v tomto případě genderových stereotypů – patří do veřejné debaty. Zároveň autorka přiznává, že představy různých skupin jsou o tomto tématu logicky různé, proto je nutné o věci debatovat. (jakákoli debata ale nemůže pokračovat, pokud zastánci jednoho názoru dehonestují své odpůrce alla Klaus, či používají zmínky o uřvaných křiklounech, agresivních feministkách, neomarxistech atd.)
5/ pátý odstavec zmiňuje častou námitku, že ženy dnes všechna práva již mají (jenže to je často právě jen „de iure“), v učebnicích ale vystupují hlavně v rolích matek; vědkyní, filozofek, spisovatelek tam opravdu moc není („moc není“ je v tomto případě eufemismus). V posledním odstavci autorka naprosto jasně píše, že výsledkem posuzování genderové vyváženosti opravdu nemá být jen nějaké odstraňování závadných textů, naopak by se mělo jednat o komplexní pohled na to, co v učebnicích je a co tam třeba chybí.

tak, a kde je ta manipulace? Mě přijde stokrát více manipulativní článek Klause juniora, který ve svém komentáři mixuje Hitlera se Stalinem, politickou korektností, či nekonkrétní zmínky o tom, jak se nějaké (samozřejmě blíže neurčené) skupiny na VŠ snaží utlačovat jiné skupiny, či jak se pošklebují manželství. V podstatě taková sada Straw manů, se kterými si to pak rozdává.

učebnice vs. realita – učebnice nejsou etnografickým výzkumem. Ten by měl opravdu co nejlépe zaznamenat realitu okamžiku. Učebnice jsou naopak jedním z více zdrojů, které u malých dětí realitu pomáhají utvářet či upevňovat. Malé děti jsou takové „houby“, které prostě nasají to, co okolo sebe vidí, s čím se setkávají. To předávání vzorů neprobíhá pouze u dětí na 2. Stupni, to se děje už mnohem dříve – jakmile děti začnou brát rozum. Doporučuji k přečtení knihu o vývojové psychologii.
Sám můžu potvrdit, že osobně vnímám roli ženy jinak, než byla většinově vnímána před několika desetiletími. Chápu, že řada lidí to může vidět pro změnu konzervativně, nechápu naopak, proč by poukazování na odlišné pojetí ženy, než si někteří představují, mělo být zesměšňováno a skandalizováno. Já myslím, že těm „ukřičeným genderistkám“ nejde o to, aby vše bylo naopak a černá se stala bílou, jde tu spíš o skutečnou možnost volby, která není silně ovlivněná předem prostřednictvím velkého množství naučených stereotypů. Sám jsem ve svém dětství vyrůstal poměrně dlouho v méně podnětném prostředí a obklopen rasistickými názory. Moje představy o budoucím životě v podstatě odpovídaly tomu prostředí – prakticky žádné velké aspirace, hlavně replikace toho, co jsem znal z okolí. Když jsem se posléze dostal do jiného prostředí, otevřel se mi dost jiný svět.
Víc dnes nepíšu, už tak jsem překročil týdenní maximum.

Tak – a to je přesně to, o čem jsem psal…
Tady – podle mne, není na takovouto diskusi ´prostor¨…
___
Nechtěl jsem rozmělnit diskusi (a přesně to se stalo), můžeme klidně pokračovat mailem – ale asi to k ničemu nepovede).
Odpověd na svou otázku jem nezískal (jednoduchá otázka – odpověd – ¨odkaz na článek a jeho rozbor¨ – sorry, ale to fakt nebudu ani číst…).
___
gecco na centrumu…
Ale – zkus si znovu přečíst, že se snažím o zjednodušení diskuse – ne o její rozšíření…
😉
Pěkný večer přeju.
___
BTW – jen na okraj – znáš i nějaké články nebo publikace z jiné (opačné) strany spektra???

gecco – odpověď na otázku je v posledním odstavci

Genderová manipulace se projevuje spoustou způsobů.

Například si můžeš všimnout, jak si autorka stěžuje na to, že je v čítance zmínka, že maminka má kolo, ale je doma u mimina a automaticky to interpretuje jako „maminky nepotřebují kola, stejně mají sedět u mimina“. Jako by čítanka něco takového chtěla říct. Nebo jednoduchou říkanku, která má naučit děti názvy mladých různých druhů z toho, že nabádá k tomu mít děti. Protože to zmiňuje, že maminky mají miminka. TO je manipulace. TO je paranoia. TO je ublíženectví.

Pak žbleptá o nějakém „v chlapcích se buduje pocit nadřazenost“ a „co je holčičí, to je e-e“. K tomu prvnímu nepředkládá žádný argument, prostě konstatuje. Já si tedy opravdu nevzpomínám, že by kdokoli dospělý nebo nějaká říkanka naznačovala mojí nadřazenost. A na to, že „holčičí“ je e-e jsem přišel sám, ani to mi nikdo nevnucoval. Změnil jsem názor až v pubertě a nikomu nebylo uškozeno. Mám takový dojem, že holčičky si také nemyslí o klucích nic hezkého, ale to je pro paní genderistku naprosto v pořádku, to se ani nemusí zmínit.

A nakonec se zabývá tím, že „rovnost stále nemáme“ a je „jen de jure“. Na což odpovídám „rovnost MÁ BÝT de jure“. Rovnost má být z hlediska zákona, z hlediska ekonomiky. Ano, ve společnosti existují rozdělené role. Od ženy se očekává něco jiného než od muže. Ale co genderistky rády ignorují a bagatelizují je to, že obě pohlaví jsou na tom stejně. Každou pitomost, ve které mají navrch muži, vyzdvihují na ohromnou nespravedlnost a kdykoli mají (i třeba výraznou) výhodu ženy, to je přeci v pořádku.

Očekává se, že ženy ví málo o fotbale? Odporný sexismus proti ženám!
Přístup „ženy a děti první“ při katastrofách? V pořádku.
Jen muži jsou odváděni do války? V pořádku.
Muži nemají reprodukční práva? V pořádku.

Zmiňuje bojovnice za volební právo žen v USA. Co nezmiňuje? Že muži nemají univerzální volební právo dodnes. A že to omezené, které mají teď, dostali je dvacet let před ženami. Do té doby byla rovnost.

Už jen zbývá, aby zmínila, že „ženy berou méně za stejnou práci“. Mýtus kritizovaný mnoha ekonomy. Ten je třeba tak rozšířený, že pronikl i mezi lidi, které tohle téma obvykle nezajímá. Zhruba jako „lidé používají jen 10% mozku“. Tak rozšířený, že ho jako politickou páku používají i vrcholoví politici…

A to říkám přesto, že podle mě je tahle básnička přes čáru a odstranil bych ji. Protože narozdíl od všech těch ostatních blbin, na které si paní stěžuje, tahle skutečně naznačuje, že ženy „by měly“ být maminkami, což považuji za nepřípustné.

Psychotic: já ty čítanky ale znám a vím jak vypadají, čili nějaké povědomí mám. Pokud vytáhneme jeden jediný případ, tak se z toho samozřejmě nedá vyvozovat příliš mnoho. Pokud bychom se tomu měli věnovat více, tak by to znamenalo určit kritéria a provést rešerši opřenou o nějakou statistickou analýzu. Tím se mimochodem řada lidí zabývá (já tedy ne, protože mám jiné věci na práci), píšou se na to téma práce u nás i v zahraničí.
Co se týče příkladu s kolem, tak to za manipulaci můžu těžko považovat. Vím, z čeho autorka vychází a vím, jaký z toho má dojem. Ten se u řady lidí bude lišit, to považuji za přirozené. Nějak ale nechápu, proč nejen zde na těchto stránkách řada lidí reaguje na tyto věci takto těžce podrážděně. Bylo by spíš vhodné řešit, co konkrétně připadá na několika zde zmíněných případech komu problematické, zhodnotit, jak to vnímá více lidí a v určitých případech se snažit využívat v učebnicích takové texty či obrázky, které budou více neutrální, či možná přesněji – sestavovat učebnice celkově pestřeji. Ano, příklad, že maminka je jako kačenka či fenka a může být v určitém kontextu výstižný a neutrální příklad, v jiném kontextu se bude jednat o další utvrzení v tom, „jak to s holkama na světě je“ a jak to má být i nadále.
Aby ale bylo možné s kýmkoli o čemkoli bez předsudků mluvit, musí se předem zdržet vyjádření typu „blábolí, žbleptá“, protože to je opravdu cesta vedoucí pouze k tomu, že se názoroví oponenti snaží především si neporozumět. Víc rozebírat dnes nebudu, protože vše podstatné patrně již zaznělo a navíc mě čeká ještě další práce.