K čemu se dnes využívají latinská jména rostlin, zvířat,…?

Především k taxonomii – tedy jednoznačného pojmenování živočichů a rostlin. Každý jazyk má pro ten který organismus jiný název, latinský je jediný určující a mezinárodně platný. Kokoška pastuší tobolka = Capsella bursa-pastoris a to jí už nikdo neodpárá.

Jména zvířat nebo rostlin jsou v latině jelikož je to celosvětový název toho zvířete nebo rostliny. Jinak než přes latinský název si rostlinu nebo živočicha prodejného v zahraničí nekoupíte.

Upravil/a: jirka F

Podle mě je hlavním důvodem historická kontinuita, do dalších jazyků se to překládá podle latiny. To znamená, že objevíš nového brouka, nějak ho pojmenuješ v češtině, vytvoří se mu latinské jméno a podle něj a z popisu si název toho brouka vytvoří i další jazyky. Potom lze velmi dobře přes to latinské označení překládat ty názvy.

Díky tomu a internetu si můžete najít, jak se řeknou názvy živočichů a rostlin v jejich mateřském jazyce. Stačí porovnat názvy v češtině a slovenštině .

Také nechápu, ne, nemá. Nechápu, proč lidé stále používají mrtvý jazyk.

Ako píše Kepler, je to kvôli taxonómii, resp. teda toto je zaužívaný úzus, aby bolo možné rastliny, živočíchy a iné rozoznať a určiť, bez ohľadu na to, v akej krajine žijete a akým jazykom hovoríte.
Mimochodom, preto sa latina používa napr. aj v právnickom jazyku alebo v medicíne 😉

Ad Alesh – ak si dobre spomínam, je to skôr naopak – pri nových druhoch sa najprv dáva latinský názov (resp. súčasne s názvom v materinskom jazyku), pričom pomenovania v iných jazykoch sa môžu líšiť aj dosť diametrálne…

Upravil/a: Katy81

Jak píšou ostatní, k jednoznačnému určení druhu. V češtině to tak potřebné není, protože pro každý organismus používá unikátní název, ale třeba v angličtině to tak není. Když v angličtině řekneš „celandine“ můžeš myslet vlaštovničník větší, ale také orsej jarní, například.