Kápl jsi mně do noty. Momentálně jsem nad tím přemýšlel. Je sice pravda že války urychlují technický rozvoj, ale cena je příliš vysoká.
Energeticky, materiálově a lidsky je to plýtvání vesmírných rozměrů.
Vem v úvahu že spotřeba jednoho současného tanku je 15 l nafty na 1 km ! a kde je to ostatní ? Když jsem se nedávno díval v TV Prima Zoom na dokument o leteckém mostu, který zásoboval´západní zónu Berlína, otevírala se mně kudla v kapse.Tisíce letů nepřetržitě tam a zpět !! Navíc aby se to zvládlo muselo se urychleně vyrobit stovky dobravních letadel. na druhé straně zde vznikl základ k velkokapacitní letecké přepravě, ale za jakou cenu ! A to je jenom zrnko máku v moři písku.
Doplňuji:

Plýtvání všeobecně se dnes maskuje ekologií, taková je tvrdá pravda.

Starší dáma v supermarketu a ekologické hnutí.

U pokladny v supermarketu si starší dáma bere igelitovou
tašku na uložení nákupu. Pokladní jí vyčítá, že si nekoupila
„ekologickou“ná­kupní tašku:
„Vaše generace nezná ekologické hnutí. My, mladí lidé,
budeme muset platit za vaši generaci, která plýtvá prostředky!“ Dáma se
omluví: „Je mi líto, za našich mladých let jsme ochranu životního prostředí
neměli.“ Pokladní se tím víc rozhořčí: „Lidé jako vy zničili všechny přírodní
zdroje. Na náš účet půjdou náklady na jejich obnovu. Vaše generace neudělala
vůbec nic na ochranu životního prostředí!“

To ovšem přehnala a dáma se dožrala: „Děvenko, za mých
časů jsme vraceli láhve od mléka do obchodu, obchod je poslal zpátky do
továrny, tam je sterilizovali a znovu naplnili – jedna láhev se tak
použila mnohokrát a opakovaně. V té době se láhve opravdu recyklovaly, ale
neznali jsme ekologické hnutí.“ „Za mých časů jsme chodili do schodů
pěšky. Nebyly žádné pohyblivé schody ve všech obchodech, kancelářích a
supermarketech. Chodili jsme pěšky do obchodu za rohem a nejezdili jsme autem o
dvě ulice dál. Ale je pravda, že jsme neznali ekologické hnutí.“
„Jednorázové papírové plínky jsme neznali, každá matka prala a vyvářela látkové.
Prádlo jsme sušili na šňůře za domem a nepoužívali jsme elektrickou sušičku,
která spotřebuje 3000 wattů za hodinu. Systematicky jsme recyklovali -
oblečení z bratra nebo sestry dalšímu mladšímu sourozenci, dokud drželo
pohromadě. Máš pravdu, neznali jsme ekologické hnutí.“ „Měli jsme doma jednu
televizi a jedno rádio, ne jako teď, kdy je televizor a rádio v každé
místnosti. A televize měla obrazovku velikosti krabice na pizzu. V kuchyni
každý připravoval potraviny ručně – neměli jsme všechny možné speciální
elektrické přístroje na přípravu bez námahy, které spotřebují hafo elektřiny.
Když bylo potřeba zabalit křehké předměty a poslat je poštou, použili jsme
jako výplň staré noviny nebo vatu a balili jsme je do krabic, které už
dříve sloužily – nepoužívali jsme žádné bubliny z polystyrénu nebo
plastu. Trávník jsme kosili ručně – neměli jsme žádné elektrické nebo
benzínové sekačky.
Pracovali jsme fyzicky a nebylo proto potřeba běhat v
posilovně na pásech, které běží na elektřinu. Ale máš pravdu, my jsme tenkrát
nevěděli nic o ekologickém hnutí.“ „Když jsme měli žízeň, napili jsme
se z kohoutku – nepoužívali jsme plastové kelímky ani láhve, které se
zahazují po jednom použití. Měli jsme plnicí pera a plnili jsme je z
kalamáře místo nákupu – vždy nového pera. Při holení jsme vždy měnili jen
žiletky namísto vyhazování jednorázového holítka po každém holení. Ale máš pravdu,
neznali jsme ekologické hnutí.“ „V té době jezdili lidé autobusem a
vlakem a děti do školy na kole, každá rodina neměla auto a matka neměla
službu jako taxi 24 hodin. V té době děti měly stejné aktovky na několik
let, pastelky, gumy, ořezávátka a další příslušenství se používalo tak
dlouho, jak to bylo možné, NE nové tužky a gumy s novým sloganem každý rok. Ale máš
pravdu, neznali jsme ekologické hnutí.“ „Měli jsme doma jednu
elektrickou zásuvku na místnost – ne vícepásmovou, která je nutná pro široký
sortiment elektrického příslušenství, bez kterého dnes nedokážete žít.“

„Tak už mě přestaň švát s tím ekologickým hnutím!“

Upravil/a: mosoj

Možná, že by vývoj lidstva byl jiný, ale zase na druhou stranu miliony lidí přišli o život.A kdyby nepřišli, tak by možná už planeta byla přelidněná.To už by nás nebylo 7 miliard, ale dejme tomu 15 miliard a nebo ještě více.A to už by možná naše planeta neunesla, myslím tím uživení a drancování nerostných ložisek,(ropa, železná ruda a další látky, které dolujeme ze země).Možná, že bychom už neměli pitnou vodu (myslím tím jako lidstvo), protože jí stále ubývá.A tím, že by nás tady bylo více, tak by se možná měnilo i klima (roztávaly by rychleji ledovce, bylo by více znečištěno ovzduší).

Tvoje myšlenka je sice hezká, ale zatím naprosto utopistická a mimo realitu. Už proto, že chybné je její zadání, neboť na principu „požírání slabšího silnějším“ je založena celá evoluce života na této Zemi od jednoduchých bakterií až po pána tvorstva. Kolega Mosoj správně „oceňuje“ pozitivní vliv válek eliminujících možnou degeneraci do sebe uzavřených lidských společenstev.
Statistika o historických událostech ovšem jednoznačně potvrzuje, že válečné konflikty pravidelně vznikají vždy, pokud se v určité populaci přemnoží počet ambiciozních samečků přibližně ve věku 24 až 30 let. Tito se pak usilují prosadit i za cenu bratrovražedných a krvavých konfliktů – viz příklady z Afriky a blízkého nebo dálného východu. Časem pak nastane problém jim úspěšně čelit.
Dnes v EU žijeme v relativním bezpečí, ale jen do doby než toto virtuální uskupení vyčerpá svoje hmotné zdroje. Sociální nepokoje, které téměř jistě časem vypuknou nejdříve v jižní části unie, oslabí zatím úspěšné odstrašující mechanismy a přilákají horky hladových, vody i krve žíznivých hord k drancování a naplnění si svých tužeb. Velmi rád bych se pane kolego ve svém názoru mýlil, Tvoje uvažování je velmi líbivé, bohužel však čistě hypotetické a téměř určitě se neubírá správným směrem!!
Doplňuji:
Pardon, jistěže silnější žerou splabší.

Upravil/a: dudu

daleko , fakt daleko , ale válčení je v mužské povaze , co dodat ......

Do války. :)

Myslím, že právě války ženou techniku dopředu.

Pravda, otázka je hypotetická. Vzhledem k povaze lidstva se chováme stejně jako ostatní druhy, ale co kdyby se už od samého počátku lidstvo soustředilo na expanzi do vesmíru, podobně jako velká hmyzí společenství sledují kolektivně jediný cíl. Možná že by jsme dříve přelidnili planetu a vymřeli, nebo by se nám to podařilo a lidstvo by pokračovalo ve vývoji na jiných planetách