Každý má v šatníku věci, jež už nikdy neoblékne, též jako v hlavě vědomosti, jež nikdy nepoužije. Vina školství?

Podle mě je příčinou to, že nevidíme do budoucnosti. Nevíme předem, co z toho, co máme, nepoužijeme. Když vzpomínám, kde všude jsem kdysi chodil a kdy jsem kde byl naposled, tak jsem alespoň v některých případech taky v tu chvíli nevěděl, že jsem tam naposled.

Ano, s tím souhlasím.
Také souhlasím s tím, že škola by měla naučit žáka učit se. Je ovšem vinou školy, že to učí na informacích pro život nepotřebných.

Mnohé vedomosti získané v škole naozaj nemusíme celý život použiť. Ale…
Aj keď sa zdá, že vedieť, v ktorý rok nastúpil vládu Karel IV, alebo kto bol prvý na Mesiaci (Cyrano z Bergeracu 1897a pán Brouček z Prahy 1888) nie je podstatné pre bežného človeka, pomáha mu to rozvíjať myslenie. Neskôr v dospelosti prirodzene už nepodstatné vedomosti vypúšťa z pamäti. Ale základnú schopnosť získavania znalosti už prakticky ovláda.
Napríklad v jednej zo škôl pre nejestvovanie účebníc sme si literatúru, ak nám nestačil krátky výklad na hodine, zháňali (aj pomocou rodičov, priateľov a známych) v knižniciach. Takto nás „prinútili“ naučiť sa samostatne pracovať. Táto žiacka prax sa mi neskôr zišla, keď som učila. Na hodinách sme preberali hlavnú tému v detailoch a žiaci si ako prípravu doplňovali širšie znalosti pomocou internetu a papierovej literatúry.

Upravil/a: led

Není to vina školství, ale prozíravost autorů osnov. Ve škole jsme připravováni v začátcích pro „univerzální použití“. Získáme mnoho vědomostí, které lze v životě využít. Říká se tomu všeobecné znalosti. Proto je pak nástup na další školu snazší. Zde už pak rozvíjíme jen část vědomostí, podle oboru, který jsme si vybrali. A rozšiřujeme znalosti v daném oboru. Někde jsem kdysi četl, že Češi mají nejobsáhlejší všeobecné znalosti z celé Evropy. Jestli to platí stále, netuším, ale podle toho, že většinu mladých dne s nic kromě mobilů nezajímá, tak už o tom pochybuji. Třeba jim stačí znalosti průměrného Američana, kterého se zeptali, kde je Evropa a on ani nevěděl.

Příjde na žákovi, čím se v budoucnu bude zabývat a kde se bude uplatňovat. Většina lidí se dál po škole niajk nerozvíjí (ani v té škole moc ne… ale vina školství). Většina se dál nezvdělává, nijak nezlepšuje a vždyť většina ani nečte a když, tak se soustředí jen na jediný – svůj oblíbený žánr – třeba detektivky nebo fantasy nebo novodobé romány (ale alespoň něco. Pořád lepší trochu něčo číst, než nečíst vůbec). Žádná vzdělávací literatura.
Říct, že člověk se učí celý život je pravda, samozřejmě. ALE je rozdíl, pokud se sám člověk dobrovolně vyvíjí pracuje na sobě, učí se, čte, vyhledává možnosti, posouvá se v životě. ANEBO se „učí“ minimálně, jak jne může – tedy, že získává pouzey ony „nucené“ zkušenosti, které samy souvisí v životě. V práci, ve vztazích, mezi jinými lidmi… za mě to je nic. Pokud se člověk jen takhle spoléhá na život, aby ho sám „vyškolil“, tak se prakticky nijak nezlepšuje ani neučí. To jsou takové samozřejmě zkušenosti, které souvisí se životem samým.

Ve škole by nemělo jít jen o rozšiřování vědomostí, ale mělo by jít o zlepšení schopností/do­vedností, zvýšení inteligencí, posílení vlastností (charakteru), z vědomostí určitě praktické znalosti – jak to ve světě chodí (i něco o vztazích) a taky fin. gramotnost. Jenže tohle se ve škole nedělá, tam se soustředí jen na ty memorizované znalosti a to jen po dobu, než se napíše písemka. Nejde jen o to, že se tam vyučují zbytečné věci (v porovnání s důležitějšími, které se nevyučují), ale že ani ty nedůležité si většina lidí z té školy neodnese, protože každý hledí jen na známky (učitelé i žáci). Vše ostatní nikoho nezajímá. K přirozeným schopnostem, nadáním a potenciálu se nehledí vůbec. Kreativita, samostatnost, ambice atd se ve školách zcela likvidují. Člověk se ve škole nijak nevyvíjí, po žádné stránce. Dokonce bych řekl, že se ve škole učí nenávidět učení, knihy i samotné vědomosti – nebo spíš touhu po těch vědomostech. „Hlavní jsou známky a aby člověk prošel.“ -_- :/

Žádné znalosti nejsou zbytečné, nic co se ve škole učí není samo o sobě zbytečné. Jenom jde o to, že některé jsou důležitější než jiné – třeba ty vědomosti, které nám ukáží, jak fungovat v normálním životě a ve světě, v práci, ve vztazích, jak zacházet s financema, .. soustředit se na to důležité a rozvíjet člověka po všech stranách, podněcovat jej, ukázat mu jak se učit. Umožnit mu vyvíjet se.

Člověk je komplexní soustava skládající se z: těla, charakteru (povahových vlastností), druhů inteligencí a vědomostí (paměti), a schopností. Škola se soustředí jen na ty vědomosti a to ještě tak, aby si je s sebou stejně neodnesli a navíc se soustředy na ty méně důležité, někdy až zbytečné, které v životě většina neuplatní a budou jim, bez ostatních vědomostí nebo celkového zlepšení, k ničemu.

Upravil/a: Gonfaloniér

Souhlasím, školství by se mělo zaměřit více na to, aby žáky naučilo, kde si potřebné znalosti mohou najít. Ale samozřejmě základní vědomosti patřící do všeobecného vzdělání musí žáky naučit. Nevím, jak to chodí v dnešní době, ale za mého mládí chyběla hodina rétoriky, možná, že už došlo k nápravě. Také bych se přimlouval za jógu, ta je fajn.

Upravil/a: paul1

Souhlasím.
Mám 3 děti VŠ vzdělané. Mladší je od malička „chodící encyklopedie“, ví snad vše
(zeměpis, přírodopis, dějiny světa, historie ČR, fyzika, chemie, výtvarná i hudební výchova,
hudba, stavby/slohy), má za sebou gymnázium.
Starší (VŠE) ví do podrobností vše, co ji zajímá a baví (nezajímají jí dějiny, zeněpis – jen ty země, které má ráda). O autech, zvířatech toho ví mnoho. Nemá za sebou gymnázium.
Obě děti měly na VŠ několik balastních/naprosto „zbytečných předmětů.

Na ZŠ mám již řadu klet názor ten, že naše děti „umí všechno a nic“.
Mnoho zbytečných, nepotřebných informací (do zbytečné hloubky).
Co by měly a mohly znát, je nenaučí škola, ani rodiče.
Praktická výuka na mnoha SŠ je velmi nedostatečná. Kuchař neumí vařit, automechanik,
ani elektrikář mnohdy nic neumí. Zdravotní asistent se po dobu 4 leté přípravy na SŠ téměř nedotkne pacienta…..
Vím, že naši žáci a studenti v zahraničí vynikají. Umí všechno to, co nebudou potřebovat, ale málo z toho, co by umět měli/mohli).
Absolventi by měli umět maximum ve svém oboru. Některé znalosti/informace jsou okrajové.
Kdo chce/má zájem má přehled i o jiných oborech. Rozšiřuje obzory, vzdělává se celý život.

Vážím si/těší mne některé hodnoty, které v sobě lidé mají. I bez toho, aby „všechno“ znali a byli dokonalí 😁

Vinou školy, školství, autorů učebnic ani tvůrců osnov to není.

Škola žáky a studenty připravuje pro život, ale nikdo dopředu neví, co vše budou dnešní děti v budoucnu potřebovat.
Znalosti z žádného oboru nejsou zbytečné a byť se leckomu mnohdy zdá, že v životě nic z toho, co se naučil ve škole,
nepotřeboval, není to pravda.

Všeobecné znalosti, všeobecný přehled člověku pomůže se orientovat v životě, ve společnosti, dokonce
i v řadě profesí a odborností, přestože se konkrétnímu oboru ve škole nevěnoval do hloubky. Poměrně často
stačí k úspěchu tušit,, co z čeho vychází, co k čemu směřuje apod.

Nesouhlasím s negativním hodnocením našeho školství. Škola musí dětem a mladým poskytnout,
přesněji zprostředkovat, co nejvíce informací, z nichž budou moci v budoucnu vycházet.

Dnes se často argumentuje tím, že žáci nepotřebují tolik vědomostí, protože si vše mohou najít v internetu.
Jak ale budou hledat, když se nebudou umět zeptat? Nebudou mít žádný základ, s jehož pomocí by dokázali
množství informací z internetu vyhodnotit, vybrat si správné nezkreslené informace, jež je nasměrují dále?
Jak se zeptají, když nedokáží zformulovat otázku (i tady se poměrně často někdo ptá na něco jiného než potřebuje.)?

Škola nám toho nabízí hodně, je jen a jen na nás, jak s tím naložíme.
Škola/Učitelé nabízejí cestu, ukazují různé směry a záleží jenom na nás, jestli té nabídky využijeme,
který směr zvolíme a jak daleko dojdeme.

Podobně je tomu v obchodech (nejen) s oblečením. Nabízejí toho hodně, ale vybírat bychom měli nejen podle
módy či líbivosti, ale hlavně z hlediska upotřebitelnosti a praktičnosti.