Kde přesně končí marketing a začíná již propaganda? Znáte tu hranici?

Já už nevím, jak v tomhle konzumním světě mám optimálně žít, žiju normálně realitou, mám koníčky a většinu času trávím venku les příroda atd. Jenže problém je že ta doba se už tak změnila že vidím, že většina lidí už žije jen sociálníma sítěmi a že to co je venku je nezajímá, kamarádi známý to není vůbec už takový jako dřív že jsme chodili kamkoliv, ale teď venku pusto mrtvo žádný lidi nic.

O víkendu už tu ani neprojede žádný auto, fakt nechápu, kam tohle spěje. To člověk má strach i o budoucnost že si nikoho ani nenajde celý život bude sám a bude muset přežívat, aby z toho všeho nezcvokl ze samoty a z toho hnusu. A to člověk se snaží komunikovat přes Facebook, ale snažím se tam být prostě co nejmíň, ale i tam ty lidi už nekomunikují každý je zahleděn do sebe a taková sobeckost je a nikomu nic nezajímá každý se jen stará o sebe.

Ještě za socialismu to bylo fajn, ale to, kam to dospělo v kapitalismu je veliký problém. Přijde mi to jako kdyby lidi psychicky vymřeli úplně. Člověk je pořád sám a pořád přemýšlí, jak se z toho dostat ven a normálně žít, ale když žiju v nějaký virtuální bublině a bere se to už jako normální věc tak s tím člověk vůbec nic nezmůže.

Když jsem byl v pubertě to byl úplně jiný život přišlo mi, že jsme si všichni byly blíž a že jsme se k sobě umělo líp i chovat že byla nějaká lidskost a dnes nic prostě mi přijde ta doba taková bez života taková zvrácená divná. A na sociálních sítí už nebudu, krade to čas bolí mě z toho hlava stejně si nemáte, s kým co říct, furt dokola samé pitomosti. 

A jak sleduju, tak lidem i dochází slovní zásoba, jak se lidi spolu nebaví nemluví a žijí jen ve virtuálním světě ale i lidskost se vytrácí i to že si člověk ničeho neváží a vše se bere jako samozřejmost. Jsem takový, jak mě rodiče vychovali nejsem pitomec. Prostě nevím, chtěl jsem se odstěhovat do Německa, ale každý mi říká, s čím si jako pomůžu, je to už úplně všude tenhle tento styl digitálního života. 

Fakt strašný to i zvířata se mají líp jak lidi, a to co se děje a veliká inflace mi přijde že konzumní svět je už úplně v háji. Nikdy jsem si nemyslel že tyhle blbosti budu jednou řešit na internetu a že to dospěje až někam až sem. Jako jo člověk z toho depky má ale stejně s tím nic neudělá, ale je to strašný zahul na psychiku. Jen se mě každý stěžuje, jak nemůže vyžít a jaký má existenční problémy. Ale jak sleduju i ty známý všichni se úplně odcizili prostě vůbec nic už zvláštní doba taková úplně bez života a nikomu to nepřijde divný, že je tu něco špatně.

Znám hodně lidí, který smýšlí stejně a mají stejný pohled, ale co z toho akorát vás to uklidní, že nejste sami, co to vnímají takhle a že nejste z toho už cvok. Mě dělá radost jen koníček jinak mě nic jiného radost v tomhle dnešním světě nic nedělá hlavně nemáte za kým jít, a znáte jen ubohou práci. Z práce domů a zítra zase do ubohé práce jak ubohý robot na baterky žádný život plný lásky a štěstí a roky rychle letí ať se snažíte sebevíc stejně to už neovlivníte, a najednou je zde nemoc a smrt.

Zdroj: https://gvkb.cz/ano-nikomu-to-neprijde-divny-ze-je-tu-neco-spatne/

Ono se to překrývá, např. propagace je součástí marketingu a správná „čistá“ propaganda (např. politická) musí být určitým způsobem vhodně řízená (management), aby zabrala, jakkoliv u ní nejde primárně o to, abys něco fyzicky zakoupil.

Tudíž případ od případu to může být různé, záleží na konkrétní situaci. Prostě je to podobné, jako hledat hranici mezi „hodně“ a „málo“. Pokud půjdeš do hospody a vypiješ tam za večer 20 piv, může si říci, že jich bylo hodně. Z pohledu hostinského/pro­vozovatele, který za celý večer prodá jen 20 piv je to naopak málo. Tož asi tak. :)

Zjednodušeně řečeno, propaganda je podmnožinou marketingu. Propaganda se týká ideologie nebo politiky, reklama se týká zboží nebo služeb.