Avatar uživatele
plebs

Kde v historii hledal prostý lid pravdu?

Za RU v době tatíčka Masaryka, při budování socialismu 1948–1959 v době přípravy na přechod ke komunismu 1959–1969 za krátkého blouznění o lepším Ismu a v době normalizace.

Zajímavá 0 před 37 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Disraeli

Prostý lid nikdy pravdu nehledal… 😅 Hledá senzaci, poblázenění, nechává se unášet „vítrem“ (okolnostmi, vůdci, propagandou, manipulací, něčím jednoduchým a líbivým), podléhá jednoduchým pudům, potřebám, pohnutkům i klamům, hledá změnu / naději na přilepšení atd. Nějaká pravda je mu ukradená.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
elkon

Vlastními zkušenostmi. Záleží čeho se to týkalo. Pokud se jednalo o politiku, musel se člověk o veřejné věci zajímat a dělat si úsudek a porovnávat.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Ametyst

Prostý lid měl obvykle jiné starosti, většinou existenční. I dnešní vrchnost, globalistická i místní, se dobře stará o to, aby se prostý lid nenudil, a neměl čas hledat pravdu. Proto mu vyrábí stále nějaké nepřátele a strašáky, aby ho nasměroval, a aby vyděšený prostý lid nezlobil.

Upravil/a: Ametyst

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

Hledání pravdy není omezeno jen na určité období historie. Každá epocha má své otázky a nejasnosti, ke kterým se lidé snaží najít odpovědi. Je však pravda, že některé historické události nebo období mohou tuto hledání pravdy intenzivněji stimulovat.

Za první republiky, za prezidentské vlády Tomáše Garrigue Masaryka, se lidé snažili najít pravdu o novém politickém systému a své roli v něm. Masaryk sám byl známý svým důrazem na pravdomluvnost a etiku, což mohlo inspirovat lidi k hledání pravdy.

Během období socialismu a komunismu byla pravda často zastřena propagandou a nepřítomností svobodných médií. Lidé hledali pravdu o skutečných důsledcích těchto režimů, mimo oficiální zprávy, které často zkreslovaly skutečnost.

Podobně tomu bylo i během tzv. pražského jara v roce 1968, kdy mnozí lidé hledali pravdu o možnosti reforem a liberalizace komunistického režimu. Toto období skončilo invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa, což vyvolalo další otázky o pravdě a spravedlnosti mezi obyvatelstvem.

Období normalizace, které následovalo po potlačení pražského jara, bylo obdobím politického útlaku a cenzury. Lidé v této době často hledali pravdu v samizdatové literatuře a pomocí ilegálně šířených informací.

Vždy ale platí, že hledání pravdy bylo a je univerzální lidskou potřebou, bez ohledu na politické či sociální okolnosti.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Disraeli

ChatGPT to zase zabil… třeba s pravdoláskařem Masarykem, který byl ve skutečnosti mistrnným demagogem a taky populistou.

Avatar uživatele
plebs

Hledal jsem různě na př. za Rakouska Uherska policajt přicupital na náves zabubnoval a hlásal.
Na vědomost se dává, poté vylepil plakát s pokyny nařízením a směrnicemi z Vídně a odkráčel do další vísky. Prostý lid neměl vymoženosti a kvalitu novinářů v dnešní době ani jiné sdělovací prostředky tudíž to byla pravda z Vídně.

Avatar uživatele
Ametyst

Dnes jde jediná správná pravda z Bruselu, a pisálkové z Prahy ani nic neověřují. Jen ji tupě papouškují. Nemluvě o nedovzdělanych “ umelcich”, kteří se v Praze často přimotají k mikrofonu nebo kameře, a školí “ zbytek republiky” z demokracie.

Avatar uživatele
Disraeli

Kravina.

Nový příspěvek