Kdo z nás dvou to udělal blbě? II

Protože v otázce http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdo-z-nas-dvou-to-udelal-blbe nastal rozpor, co je vlastně správně, tak jsem požádal o pomoc odborníky z BESIPu (dotaz byl položen téměř identicky). Toto je odpověď:

Vážený pane,

děkuji Vám za dotaz a zájem o problematiku správného řešení dopravních situací.
K Vámi popisované situaci dochází v provozu poměrně často. Vlastně vždy, když se jeden účastník provozu na pozemních komunikacích rozhodne „zbavit se své přednosti“, kterou mu zákon dává, ve prospěch jiného účastníka provozu na pozemních komunikacích.
V principu je pak jedno, zda se jedná např. o řidiče vozidla, který (ač jede sám po hlavní silnici) pouští jiného řidiče, přijíždějícího po vedlejší komunikaci nebo chodec, který zjevně hodlá přejít po přechodu pro chodce na druhou stranu silnice a gestem naznačí řidiči vozidla, který zastavuje před přechodem, že pustit nechce a počká s přecházením, až řidič projede…
V případě, který jste velmi podrobně popsal, kdyby došlo ke kolizi dvou paralelně jedoucích vozidel (a nejednalo by se o souběžnou jízdu), vina by byla (s největší pravděpodobností) na straně toho řidiče, který měl ze zákona dát přednost! Tedy na Vaší straně. Přestože by k ní mohl paradoxně svým přibrzděním přispět i druhý řidič! Ono by pochopitelně záleželo ještě na mnoha dalších faktorech, ale obecně to platí, jak jsem popsal. Pokud bychom zašli až do extrémní situace, kdy on by brzdil, aby Vás pustil, Vy byste brzdil, aby jste se zařadil za něj … a to až do úplného zastavení obou, nenastala by kolize ani s odstaveným porouchaným vozidlem a ani s vozidlem , jedoucím paralelně vedle Vás. Pak by stačilo vystoupit, dohodnout se a pokračovat v dohodnutém pořadí v tom průběžném pruhu.
Vždy je potřeba využít kromě znalostí zákonů i (raději bych napsal hlavně) zdravý rozum a naše zkušenosti, které by měly pomoci bezpečně – správně vyřešit tyto situace. Osobně preferuji řešení, které nemusí být přesně popsané zákonem, je však bezpečné a vylučuje (snižuje) riziko nehody!
V podobných situacích je proto potřeba začít jízdní úkon (zde změnu jízdního pruhu) řešit co nejdříve po zjištění, že bude nezbytný. A okolnosti tohoto úkonu zvažovat a snažit se předvídat tyto (a vůbec všechny) možné „komplikace“ a vědět dopředu, jak je vyřešit. To znamená např. v této situaci zhodnotit, zda moje vozidlo umožňuje akceleraci (v případě, že by vedle jedoucí řidič zpomalil, aby mě pustil) a využít této akcelerace k zařazení před to druhé vozidlo… V praxi neexistuje „jediné správné řešení“, protože záleží na mnoha dalších (Vámi nepopsaných) okolnostech tohoto případu. Jsou jimi povětrnostní podmínky, viditelnost, výhledové podmínky, druhy – vlastnosti „vedle sebe jedoucích“ vozidel (včetně eventuelních nákladů), povrchy vozovky (i např. v jednotlivých pruzích, byly-li různé), pochopitelně i okolní provoz (ten jste zmínil) a v neposlední řadě i o jaké řidiče se jedná v této situaci (zejména zdravotní
a odborná způsobilost, zkušenosti, okamžitý zdravotní stav, zda nebyla schopnost k řízení něčím snížena: alkohol, drogy, únava apod…).
Nevím, zda se mi podařilo vnést trochu světla do Vašeho případu, ale doufám, že snad trochu ano 🙂
Závěrem mi dovolte popřát Vám kromě zdraví a štěstí i to, abyste v tomto novém roce řešil podobné případy vždy bezpečně = úspěšně!

Dan Švanda
koordinátor pro BESIP ve Středočeském kraji
besip-sck@cspsd.cz
724 333 240

Adresa regionálního pracoviště pro Středočeský kraj:
Pod Rozvodnou 80
Praha 4 – Šeberov
149 00
Doplňuji:
Po vysvětlení celé situace jsem ujištěn, že jsem se zachoval správně a to proto, že:

1. jeli jsme zcela vedle sebe a já se tudíž před něho nemohl bezpečně zařadit
2. měl přednost, protože se zde nejednalo o souběžnou jízdu (to dávání přednosti, když sám mám přednost je podle mě velmi nebezpečné, zvláště pak v takto mezní situaci by se toho neměl nikdo dopouštět)
3. já musel s ohledem na výše uvedené brzdit a pokud on začal dělat totéž, pak jsem sice mohl zkusit akcelerovat, ale jednak jsem nečekal, že udělá tento chaos a jednak se blížila překážka, tudíž kdyby si to opět rozmyslel a brzdit přestal, tak já už bych neměl žádnou bezpečnou variantu, jak situaci řešit (vpravo pole, rovně překážka, vlevo paralelně jedoucí auto).

Na koho se obracím a v jakém pořadí je čistě moje věc, zároveň nikoho nenutím na moje příspěvky reagovat. Tak či tak, nepochybně s ohledem na množství reakcí na ten předcházející dotaz je jasně vidět, že se jednalo o užitečný příspěvek. Dokonce někteří uživatelé se mohli poučit, neboť by danou situaci řešili stejně špatně jako řidič druhého auta

Pozn.: Údaje p. Švandy nejsou soukromé, nýbrž pracovní, jsou i zveřejněny na stránkách BESIPu.

Případné další reakce v diskusi k otázce.