Já naštěstí zatím pořádně nikdy, že bych byl v ohrožení života nebo tak… snad jen jednou, vlastní nerozvážností pod vlivem euforie z „nového auta“ (bylo mé první),když před pár lety jsem ho jel projet a na jedné dlouhé rovince na okresce se mi povedlo v cca. 160 km vylítnout ze silnice zrovna v opravdu krátké části, kde nebyl žádný strom. Jinak už bych tady asi nebyl. ale to si člověk uvědomí až zpětně. vyprávějte něco zajímavého vy
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 15Pro koho je otázka zajímavá? mosoj, kapka, pusinka50, dědapetr, suaeda, bolak, Damiana, gagaga, marci1, klumprt, NelieM, Nazdar Bazar, anonym, gecco, zzzlatokopka před 3514 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Už je to pár let, kdy jsem se loučil v duchu s dětmi. To mě tenkrát napadl asi osmi metrákový býk! Někde je to i tady napsané.
0 Nominace Nahlásit |
V nemocnici, když se na mě vyřádili, jak jen mohli, proto nesnáším nemocnice, felčary a ty jejich úžasný prášky, co jsou stejně na prd. Akorát utlumí, ale problém neřeší.
0 Nominace Nahlásit |
Tak zajímavé třeba bylo, když jsem jel na motorce za traktorem, který
táhl dvoukolový vůz vysoko naložený balíky slámy. Ten se mu najednou
odpojil, oj se zarazil do silnice, celé to nadskočilo a jeden balík slítnul
vlevo vedle vozu na silnici. Kdybych zrovna traktor předjížděl (což by
určitě brzo nastalo) a balík mi skočil za krk, nevím jak by to se mnou
dopadlo. Naštěstí jsem ještě jel v bezpečné vzdálenosti za ním.
Na té motorce je to vůbec často zajímavé, člověk musí být neustále ve
střehu a předvídat všecky možné dopravní komplikace.
0 Nominace Nahlásit |
Mé první auto byl nádherný sportovní kabriolet, podařilo se mi ho otočit na střechu:-((( Byl zázrak, že jsem přežila.
Od té doby se jízdy v kabrioletu bojím, mám převážně velké terenní auta, nějak se v nic cítím lépe.
0 Nominace Nahlásit |
No možná při setkání s medvědem. Chodíme po lese v blízkosti slovenských hranic, došli jsme k nějaké kapličce. Najednou slyším divné zvuky, hlas medvěda. Říkám : To je medvěd. Všichni se zasmáli, ha, ha medvěd. Najednou jsme ho uviděli, všichni ztuhli a čekali, až nás sežere. Nebyl naštěstí tak blízko. V tu chvíli člověk neví, co má dělat. Dělat mrtvého ? To se lehce řekne. Naštěstí měl asi jiné plány. Odkráčel do lesa. Od té doby se mě všichni ptají : Neslyšíš medvěda ? Už se mi několikrát o něm zdálo. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Co tak počítám tak asi 2×. Poprvé v 5 letech jsem při vodě vypadl z plovacího kruhu. Pod vodou jsem prý byl hodně dlouho. Podruhé při prasklém slepém střevě, kdy stačilo se o pouhou 1 hodinu dostat později na sál a bylo vymalováno.
0 Nominace Nahlásit |
Bylo toho víc.V dětství při hře na indiány jsem málem vběhl před vlak,v dospělosti mě porazil taxikář Volhou,dále jsem měl s kamarádem ošklivou bouračku,kdy jsme vyletěli ze srázu ve vysoké rychlosti a z volkswagenu golf zůstal k použití jen motor.Oba jsme měli jen zázrakem modřiny a také mi šlo o život,když jeden agresivní šílenec mě chtěl v jedné hospodě podříznout hrdlo střepem od limonády.To bylo ještě za socialismu,dnes by mě asi zastřelil.:-)
0 Nominace Nahlásit |
10. září 2001. Byla jsem na návštěvě u kamaráda. V New Yorku. Na
Manhattanu. Vegetila jsem tam už týden a on ráno (10.) zničehonic povídal,
že by to chtělo změnu a tak navrhl, abychom se letěli podívat do
Kalifornie, kde má letní byt na pláži. Tragédii, která se stala
následující den, jsme takříkajíc uletěli.
Dodnes to často probíráme a on říká, že měl zkrátka nutkání, abychom
jeli pryč. Takže se vždy shodneme na tom, že podvědomí (chcete-li
intuici), by člověk měl vnímat a poslouchat.
0 Nominace Nahlásit |
Když jsem si vzal na jednu vodu loď, která jednak byla příliš malá,
druhak byla příliš velká ta voda a třeťak – a hlavně, pořádně jsem
to na tý lodi neuměl…
Dokonce jsem z ní ani neuměl dostatečně rychle vypadnout…
😉
To jsem si fakt říkal, že takhle blbě se utopit by byla pěkná vostuda –
to bych už mezi vodáky asi nesměl…
😉
0 Nominace Nahlásit |
Když jsem dostavoval domek tak jsem v kotelně instaloval boiler na teplou
vodu.
Boiler byl pod napětím a ohříval. Podlaha v kotelně ještě nebyla, byla
tam jen udupaná zem. Protože rozvody vody jsem měl v pozinku, bylo třeba
trubky u boileru uzemnit zemnicím páskem. Prováděl jsem toto při
otevřeném spodním krytu boileru, který byl pod napětím. Po upevnění
zemnicí pásky na trubku jsem chtěl zbytek měděné pásky ulomit kýváním.
Při kývání zaletěl přečnívající konec této pásky
do otevřeného krytu přesně mezi kontakty tepelné pojistky. Následoval
obrovský zkrat a utavení pásky a spálení 32 A hlavní pojistky (
rozvodná skříň ještě funkční nebyla). Pásku jsem měl v ruce a ležel
na té udupané zemi na zádech. Vůbec nic jsem necítil jako by se o žádný
el, proud nejednalo.
Po prozkoumání tepelné pojistky jsem došel k závěru, že se měděný
pásek nejprve dotkl nulákové svorky tepelné pojistky a potom se mžikově
spojil se svorkou fáze. Veškerý zkratový proud protekl mezi těmito svorkami
přes tuto pásku a utavil ji. Přes moje tělo neteklo vůbec nic.
Nevím jak by to dopadlo kdyby se pásek dotkl v pořadí obráceném.
Podotýkám , že jsem ležel na zádech na vlhké zemi a pásek držel silou
v ruce.
Samozřejmě jsem byl na stavbě sám.
0 Nominace Nahlásit |
V 11ti letech těžkej zápal plic, prej mi v nemocnici zachránili život
(já si pamatuju akorát 6 prášků denně).
V srpnu 2014 jsme bourali na dálnici. Byl to jednosměrnej sjezd na Chodov,
kde se nějakej blbec zastavil a posléze ujel, přítel to neubrzdil a strhnul
to do svodidel. Kdyby zareagoval jinak, tak jsme všichni mrtví. Já měla
obrovitánskou modřinu na pravým koleni a on zakrvácenou ruku. Auto šlo
samosebou do šrotu. Kamarád vzádu jen otlačenej od pásu. Neodnesli jsme to
jen my, byli tam i Slováci a Němci, kteří neuměli anglicky.
0 Nominace Nahlásit |
0 Nominace Nahlásit |
Mimodelozni tehotenstvi, vnitrni krvaceni, omdlela jsem bolesti v tramvaji,
zachranka, okamzita operace. Gynekolozka mi pak i rekla, ze stat se mi to nekde
bez pomoci, tak mohlo byt po mne.
Teda ale koukam, jaka jsme tu particka zombiku. :D :)
0 Nominace Nahlásit |
3× smrt pod koly auta, jednou utopení umrznutí – pád pod led, jedno utopení v létě jako malé dítě, útok včel – 35 žihadel, z toho 8 do hlavy a krku, jedno uhoření – pozval jsem kamaráda na chatu, nikdy před tím jsem tam nikoho nepozval, ten to řek tátovi, ten řek že pojede s náma, druhej den mě ráno v 6 jeho táta vytáhl na lyže, lomcovali mě z postele asi hodinu a čtvrt, nakonec sem vstal a ačkoliv nikdy nelyžuju a lyže k smrti nesnášim, natož běžky, šel jsem s nima běžkovat, za dvě hodiny byla chata na popel, já bych tam zůstal sám a vyspával až do oběda jako vždy když nebyla škola (před 11 hodinou jsem jako dítě nevstal snad nikdy v životě)…je to zvláštní
pak bylo ještě pár dalších příležitostí :) kdysi jsem to počítal a myslím že jsem tehdá došel k číslu 11, zajímavý taky je že při těch nehodách kdy vopravdu hrozil smrťák, se mně vlastně nikdy nic hroznýho nestalo, ono to tak ale asi bejvá většinou, že když unikneš smrti jen o vlásek, tak máš většinou jen odřený koleno, nebo ještě míň…jako jedna ta autonehoda..nebo spíš cyklo-autonehoda, já jel na závodce asi 45 km/h a na křižovatce jsem se střetnul s autem který jelo křížem asi 100–120 a který mě škrtalo o zadní blatník, kterej mi urazilo a kterej odletěl cca 30m daleko..kdo měl přednost do dneška nevím, ale hádám že na hlavní byl asi on, v takovýhle rychlosti, navíc mi to prej patřilo, kamarád říkal že blatník na závodku nepatří, a člověk kterej si ho tam přidělá by měl přinejmenším za trest chcípnout… :)
0 Nominace Nahlásit |
Krátce po narození jsem byl těžce nemocný, špatně to diagnostikovali
jako závažné vrozené onemocnění a dávali mě max. 2–3 roky života.
Jedna zdravotní sestra matku „uklidňovala“ slovy, že nebudu dlouho
trápit (tedy ona to tak asi neřekla, ale mámě to tak vyznělo) ☹
Jinak po úrazu jsem naštěstí nikdy neměl na kahánku, byly to jen sečné,
bodné a tržné rány přiměřené velikosti … 😉
0 Nominace Nahlásit |
jako miminko,jsem mamce vypadla z kočárku,kdyz vystupovala z trolejbusu,pani me nastesti zachytila,v 11letech jsem se topila,kamardka me nastesti na poslední chvili vytahla,nekolik kolapsů z prilisneho sportu a nedostatečného prisunu zivin,sarkoidoza druhého stupne,to uz jsem se fakt nastvala,prestala kourit,a dbam na vyzivu a zatím vše OK. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Musím zaklepat…Mě se nikdy nic závažného nestalo. Doufám, že ani nestane.
0
před 3512 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pusinka50, hned jsem si vzpomnela na tohle http://tn.nova.cz/clanek/deti-se-bavily-na-moste-kamenem-zabily-ridice-34-video.html :(
Jojo, kapko, dyť říkám, že už jsem tu nemusela být, anebo můj syn, kvůli pitomým nevychovaným děckám:-(( syn po zastavení auta ty děti honil přes dálnici až do vesnice, ale utekly mu, parchanti.
Damiano,ty kritičko,ty tu ještě někdy jsi,????
Drap | 8209 | |
led | 4068 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2777 | |
zjentek | 2713 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |