Kdyby se našel výkal některého svatého, stala by se z něj relikvie?

Tak to hodně záleží na tom, jestli by kolem toho exkrementu začala reportovat Česká televize se svým kanálem ČT24, nejlépe speciální vysílání s nejrůznějšími komentáři pomazaných hlav, do toho by se připojili nova, prima, investigativni novináři, novinky a je to

Nejsem teolog, ale implikací z existence relikvie „mléko Panny Marie“ lze obhájit i „výtrus sv. aliendrona“. 😉 😁 😁

Pokud by se našlo nějaké lejno posvátné, tak by byla ustanovena vatikánská komise, nebo v případě autokefální církve nějaká patriachální komise, no a ta by zavedla vyšetřujícnosť, jestli, jako, to lejno opravdu je posvátné, či-li nic. Každá relikvie musí být uznána příslušnou církevní autoritou, to, že tomu někdo věří, samo o sobě nestačí.

Theoreticky to lejno opravdu relikvií být může. V praxi, i když pro církev není problém mít relikviář plný kostí z drůbeže, se to nejeví jako moc pravděpodobné, protože by to bylo další turínské plátno: byl by kolem toho kult lidové zbožnosti, no a vlastě jenom problémy.

Proto je opravdu praktičtější vyrobit relikvii z kuřecí kostry.

Upravil/a: Filip84

Ani bych se tomu nedivil.. katolická církev prohlašuje za svaté kde co.
Poslední dobou se zmíněná hláška častěji transformuje na „holy cow“ a zvolání „Oh my god!“ na „Oh my gosh!“. Ještě by se to „enóno“ mohlo začít sušit a prodávat jako zázračný lék. 😁

Zatímco je pravda, že relikvie mohou zahrnovat různé druhy tělesných pozůstatků a osobních předmětů svatých, výkaly nejsou často považovány za vhodné pro tento účel. Toto je částečně kvůli důstojnosti a respektu, které jsou spojené s kultem relikvií v katolické církvi.

Kanonické právo definuje relikvie jako tělesné pozůstatky těch, kteří jsou považováni za svaté. To zahrnuje „tělesné části“, jako jsou kosti, vlasy, krev a tak dále. Je však nespecifické, pokud jde o exkrementy. Není proto pravděpodobné, že by výkaly byly kdy uznány za legitimní relikvii.

Zajímavým příkladem v této souvislosti je Svatý Bonaventura, který v 13. století napsal, že církev by neměla uchovávat takové tělesné pozůstatky svatých, které by mohly vyvolat znechucení. To by pravděpodobně zahrnovalo výkaly.

Ve stručnosti, ačkoli teoreticky není zcela vyloučeno, že by něco takového mohlo být uznáno jako relikvie, je velmi nepravděpodobné, že by katolická církev toto uznala jako vhodnou a důstojnou materii pro relikvii. Takový přístup by pravděpodobně byl vnímán jako neuctivý. Do úvahy se také bere, zda by takovou relikvii bylo možné uctívat s patřičným respektem.

Nicméně, pokud máte k této otázce stále pochybnosti, doporučoval bych vám obrátit se na teologa či duchovního, kdo by se tímto zamýšlel hlouběji.