Zaměstnavatel jej nepožádá, ale vyzve jej.
A kolik je to dní? Podle mě je to 45. 20 z loňského roku a 25 z letošního, tedy pokud má nárok na 20+5 dní od zaměstnavatele. A myslím, že z loňského roku se dodatková dovolená (5 dní) nepřevádí.

Ale ještě mě napadl učitel, který má 8 týdnů, ale zase co by dělal o prázdninách? Jedině, že by škola měla nějakou akci, na kterou by musel.

A ještě bych doplnil, ale ivzes mě poopraví, že někdy v období září, října následujícího roku, pokud nemáš vyčerpanou dovolenou z předchozího roku si ji prostě musíš vybrat ať se to zaměstnavateli líbí nebo ne. Pokud tak neučiníš, propadne ti bez náhrady.
To je taky jediný případ, kdy zaměstnavateli oznámíš nástup dovolené a taky ji nastoupíš. Jinak (a to platilo i dříve) nástup dovolené určuje zaměstnavatel s přihlédnutím k potřebám zaměstnance.
Neexistuje tolik zaběhlá praxe – šéfe zítra nepříjdu, mám dovolenou; šéfe na včerejšek mi napiš dovolenou.

Upravil/a: JájsemRaibek

O čerpání dovolené nežádá zaměstnavatel, ale zaměstnanec.
Zaměstnavatel čerpání dovolené určuje, termín dovolené musí
zaměstnanci sdělit minimálně 14 dnů předem.

Pokud zaměstnanec v jednom roce nevyčerpá celou dovolenou,
převádí se nevyčerpaná část dovolené do následujícího roku.
V tom případě je nutné napřed čerpat „starou“ dovolenou, teprve
potom dovolenou „novou“.

Ke „staré“ dovolené platí už několik let jedno zajímavé pravidlo, o kterém
se zatím moc neví. Neurčí-li zaměstnavatel čerpání převedené dovolené
do 30. června, může si termín čerpání dovolené určit zaměstnanec sám.
Jenom musí zaměstnavateli termín čerpání oznámit minimálně 14 dnů předem.

Raibek má pravdu v otázce dodatkové dovolené.
Tu je nutné čerpat vždy v tom roce, ve kterém na ni vznikl nárok.
Dodatková dovolená se čerpá přednostně.

Dovolená v zákoníku práce (ZP), §§ 211–223:
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2006-262#p211
___

Keplerova odpověď není přesná, část jje chybná, dovolenou vždy určuje
(nařizuje) zaměstnavatel. Někde to funguje i tak, že zaměstnanec požádá
o dovolenou a zaměstnavatel žádost schválí. Nemusí to ale tak být všude.

Odkaz z Keplerovy odpovědi vede na starý článek z roku 2013.
Od té doby už proběhly minimálně dvě novelizace zákoníku práce.

Dovolenou nelze za trvání pracovního poměru proplatit.
Proplatit ji lze pouze v případě ukončení zaměstnání. Viz ZP, § 222, odst. 2:
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2006-262#p222

_______

Reakce na Raibekovo doplnění:

To platilo dříve. Nyní platí, že pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené z předchozího roku do konce června, může si její čerpání určit zaměstnanec.
Musí ale zaměstnavateli čerpání písemně oznámit minimálně 14 dnů předem.

Viz ZP, §218, odst. 3:
https://www.za­konyprolidi.cz/cs/2006-262#p218

Upravil/a: ivzez

Podle zákoníku práce platí základní pravidlo, že termín čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Může jej dokonce v omezené míře i nařídit. Část dovolené může být převedená do příštího roku. Například dovolenou za letošní rok si tedy zaměstnanec musí vybrat do konce roku 2018. Po dohodě se zaměstnavatelem lze dovolenou i proplatit. https://www.ak­tualne.cz/wiki/fi­nance/cerpani-dovolene-narok-na-dovolenou/r~i:wi­ki:1192/?redi­rected=15084239­97

To záleží na zaměstnavateli. Standardně se zaměstnavatek má snažit zaměstnanci přidělit dovolenou tak, aby do konce roku vše vybral (několik málo dní bývá běžně tolerovaných) (nenařízení dovolené v následujícím kalendářním roce už může pro zaměstnaavatele znamenat vážný problém se zákonem)

Ke Keplerovi: „Po dohodě se zaměstnavatelem lze dovolenou i proplatit.“ – to je omyl a je to popsáno i v tom článku. Dovolenou proplatit nelze. Vyjímka je proplacení nevyčerpané dovolené při ukončení prac. poměru.