Kolik mobilů a za jak dlouho jste vystřídali?

Vcetne sluzebnich telefonu jsem vystridal zhruba 16 telefonu. Ze zacatku mely mnohaletou vydrz, posledni dobou zustanu u jednoho (soukromeho) telefonu cca dva roky. Telefony jsem menil podle toho, jak moralne zastaraly a kolik bylo penez na novy. Jediny telefon ktery jsem musel dat pryc kvuli zavade byla nokia e66, kde dochazelo k chybe detekce pritomnosti SIM. Tlacitka nebyly nikdy problem. Dlouho jsem byl verny Nokii, posledni telefon od nich co jsem mel byla 5530. Pak jsem prostridal ruzne androidy a nyni jsem u nekolikateho ap­plu.

Za více jak 20 let mám 4. tlačítkový telefon, všechny byly do výměny funkční. Tlačítka bez závad. U jednoho byla nutná výměna baterie.
Na těch prvních byly u sms zpráv 2– 3 řádky. Potřebovala jsem větší písmo, barevné rozlišení, display. Splňuje potřeby (jsem na příjmu, volání sms), nabíjím 1 – 2× v týdnu.

Během 20 let jsem měl myslím 11 mobilů. 6 tlačítkových a 5 dotykových. První mobil byl Siemens C35i a zatím můj poslední je Ulefone Power 5. Telefony jsem měnil spíš z evolučního hlediska než z důvodu jejich nefunkčnosti.

Jestli dobře počítám, tak za 18 let to bylo 12 telefonů.
Ty úplně první mám dodnes schované. Pamatuji telefon č. 1 – Siemens, černý, s anténkou, samo jednobarevný display – zelený, navíc úplně úzký 🙂
Tatínek měl také podobný, s jednobarveným displayem, ale červeným! Ježíš, jak já mu záviděla. Navíc si tam mohl sám skládat melodie a použít na vyzvánění! 🙂
Po pár podobných telefonech přišlo “véčko”. První barevný display, nádhera.
Nejraději jsem měla svůj vysouvací, Sony Ericsson. Byl skvělý, možná i dnes bych ho používala.
Poté přišla Nokia – display na dotyk, jinak normálně tlačítka.
No a dále už nynější dotykáče. Když pominu je, u starých telefonů mi odešla vždy baterka. U dotykáčů nastal problém, že se začaly brzy sekat, čištění nepomohlo, ani nic jiného. Nakonec jsem usoudila, že je to Androidem, tak jsem přešla na iPhone a nikdy nic takového nenastalo. Vlastně na něm jedu nejdéle ze všech svých telefonů.

————————-
Musím doplnit, vlastně se přiznat, že jeden jediný telefon jsem rozbila. Bylo to Xiaomi (dělal nádherné fotky), které mi vypadlo v Mariánkách, když jsem vycházela z hotelu Continental. Pršelo, schodiště mokré, bylo to hned. 🙂

Upravil/a: Malvína

No, nemnoho.
Asi deset. U starejch Sony Ericsson odcházely joysticky. Opravy mi daly dobře vydělat. Dokud je dobrej, tak neměním.

Za celý dosavadní život dva. Ten druhý mám asi půl roku.

1. Nokia 2300 https://gadget­s360.com/shop/im­ported-nokia-2300-feature-phone-grey-353830342d39393034 … pořídil jsem si ho před cca 17 lety, byl jsem asi poslední člověk ve střední Evropě bez mobilu. Strašně jsem se tomu bránil mít mobil, protože jsem věděl, že jakmile si ho pořídím, tak už ho budu mít do smrti (ne teda ten stejný mobil, ale mobil obecně). Tento model jsem používal několik málo let. Mám ho doteď doma, podle mě by stále fungoval.
2. Nokia 3109 Classic https://www.a­ll4phone.com/pro­duct-eng-17141-NOKIA-3109-Classic-Original-Casing-Grade-B.html … Používal jsem několik let, Myslím, že ho příbuzná používá doteď.
3. Nokia 6700 Classic https://www.e­bay.com/itm/BNIB-New-Nokia-6700-Classic-BLACK-Sim-Free-Unlocked-Mobile-Phone-UNLOCK-UK-EU-/251775242572­?_ul=IL … tak tento mobil jsem používal neuvěřitelných 9 let bez výměny baterie!!! Pak jsem ji sice vyměnil, ale vzhledem k tomu, že začal odcházet mikrofon i reproduktory. Navíc jsem ho i jednou zapomněl v koupelně a jak byl v té vysoké vlhkosti, tak nejdříve nešel, pak se rozběhl, ale několik dní blbnul. No, zkrátka jsem byl donucen přejít na smartphone. Což nastalo zhruba před necelými 2 lety. A od té doby mám Samsung Galaxy A40 black.

V průběhu asi 20 let jich bylo sedm, šest tlačítkových a jeden dotykový. Poslední tlačítkový a dotykový ještě mám a používám. Ty předešlé mám také, odložené, jsou stále funkční. Ne, že bych je všechny kupoval. Mladí, když si koupili nový, modernější a lepší, tak ty „staré“ odkladali ke mně.

Nwm, moc (používám i dnes několik naráz). V šuplíku mám hromadu (skladuji jen ty „povedenější“). První „mobil“ jsem měl ještě Erorteláckej („s uchem“, nwm co to bylo za značku, Motorola myslím) pro síť NMT. (telefonní číslo začínalo na 601, jestli se nepletu). Boha – účtovaly se i příchozí hovory 30, zkraje i 50Kč/minutu a to ještě Erortel vřískal, jak se kvůli klientům sám sdírá z kůže! :(

Tak nejstarší co „mám na skladě“ je Nokia 6150 – a funguje DODNES (baterie je přirozeně dokoupená neoriginální). Twl, TO JE TELEFON! Když extra moc nevoláš, tak vydrží 4–5 dní, pokud voláš málo, tak i přes týden. Mnohokrát mi upadl, nejhorší následek > odskočila baterka, stačilo ji znova zasunout. Ne jako ty dnešní šunty, kterým navzdory „military“ specifikacím, IP bambilion krytím (včetně dodatečného krycího skla a přídavného obalu) stačí jen, že se na ně zamračím a hned jim prasne displej. :(

Jistě, pár mi jich i odešlo (nepřežilo např. vyprání v pračce), ale zpravidla mi telefony neodchází z důvodu poškození součásti, nýbrž odejdou ode mě jako CELEK (ztratím/zapo­menu/ukradnou­).
Jen než jsem získal návyk nepokládat mobil na střechu auta mě to stálo 2, možná i 3 mobily. ;) :D :D