Koreluje rovnoměrně nosnost s rozměry tělesa?

EKSOT123

Nejsem vzděláním technik, tak se neodvažuji odpovídat. Ale je jasné, že s rostoucím objemem se nebude příliš zvětšovat jeho pevnost. Asi jak napsal Aliendrone, ale myslím, že přece jen to není tak jednoduché. Pokud budeš působit určitou silou na určitou plochu, řekněme např. tupým nezašpičatělým kolíčkem na kostku másla, tak velikost másla určitý, byť malý vliv mít bude. Jelikož je třeba uvolnit cestu protlačovanému množství másla do stran, pokud je kostka másla větší musí se rozhýbat větší množství másla do stran, je potřeba více síly. U jiných materiálů než máslo to asi bude zase o dost jiné. Určitě záleží na vnitřní struktuře materiálu.
Jestli má někdo trpělivost to číst, uvedu příklad z mé bývalé praxe v žulovém lomu. Myslím z toho lze také malinko vydedukovat o chování materiálu. Žula, podle toho jak postupovalo její tuhnutí a krystalizace, má odlišnou odlučnost v různých směrech. V některých směrech ji rozlomíš s menší silou a rovně, v jiných směrech potřebuješ víc síly a lom je křivý. Ale chci o něčem jiném. O tom objemu. Kámen se při rozlomu chová trochu jako COMPUTER, který díky vnitřnímu pnutí, které rozlomu předchází, dokonale vyhodnotí působící síly. Jak známo, při klasickém rozlomu většího kamene se do něj navrtá řada kratších dírek, do nich se dají klínky, do kterých se mlátí palicí nebo pneumatickým nářadím. Pokud je kámen vyšší, musíš klínky přejet víckrát. Závislost síly potřebné na rozlom sice není přímo úměrná výšce kamene, ale přece jen při vyšším kameni musíš klínky palicí přejet víckrát. Protože ačkoliv tlak působí hlavně nahoře, tak vnitřní pnutí se rozkládá do celého kamene. (Tady je zřejmé, jak záleží přímo na konkrétním materiálu a jeho vnitřní struktuře, jiné to bude u kovu, jiné u másla, jiné u dřeva,…) Nebo vezměme si třeba rozlom kamene ve tvaru zákusku ukrojeného z kulatého dortu. Zákusek je tedy na středové části špičatý a na obvodu širší. A teď bychom se rozhodli ten zákusek klasickým způsobem rozdělit ještě na dva stejné kusy. Dírky navrtáme navrchu, od obvodu až ke středové špičce a pokud možno středem, aby computer nevymyslel nějakou blbost. Ale nelze bouchat do všech klínků stejnou silou. Protože by se kámen samozřejmě začal lámat od špičky, kde je menší objem boční masy a tedy menší boční odpor. Jenže lom by samozřejmě uhnul cestou menšího odporu do boku a takto uhnutý lom by pokračoval až k obvodové silnější části. Takže bychom nejspíš strhli jen horní hranu, lom by nešel až dolů, nebo křivě. Když ale budeme silněji a častěji tlouct do klínků v silnější obvodové části, lom tam projde pěkně rovně až dolů a je větší šance, že se odtud takto rovně přenese až do špičky. Pokud bychom ale zákusek chtěli rozdělit vodorovně na vršek a spodek, je naopak výhodnější pokud se lom začne rozevírat v tenčí části od špičky.