Krevní skupiny

Genetický kód krevní skupiny byl tvořený dávnou historií lidstva a byl evolučně olivňovaný způsobem života člověka v jednotlivých obdobích vývoje.

Jak vznikaly krevní skupiny?

Jižní Afrika je místem vzniku současného člověka asi od roku 100 000 před naším letopočtem (př. n. l.). Původní lidská populace s krevní skupinou 0, která jedla stejnou masitou stravu a vdechovala stejné mikroorganismy, o počtu asi 10 000 lidí okolo roku 71 000 př. n. l. téměř vymřela po katastrofickém výbuchu sopky Toba na Sumatře. Ze skupiny asi jeden až dva tisíce lidí, kteří přežili, vzniklo celé lidstvo (tzv. první Adam). Asi od roku 50 000 př. n. l. začíná poslední expanze lidí a krevních skupin z Afriky do celého světa. Změny krevních skupin se děly převážně za posledních 10 000 let. K vytvoření skupin A a B přispělo i zvýšení počtu lidí v polnohospodářské civilizaci a migrace deseti až patnácti lidských skupin. Začátky vývoje a tvorba krevních skupin se tedy děly desetitisíce let v různých obdobích vývoje a způsobu života lidstva. Tento život zanechal v genetickém kódu člověka jisté stopy.

První období začalo asi od roku 50 000 let př. n. l., kdy se člověk dostal na vrchol potravinového řetězce a vznikla krevní skupina 0.

Druhé období začalo okolo roku 20 000 let př. n. l., kdy se člověk jako lovec a sběrač mění na polnohospodáře. Objevuje se krevní skupina A.

Třetí období začalo kolem roku 10 000 let př. n. l., když skupiny 0 a A splývaly během migrace z africké domoviny do Evropy, Asie a Ameriky. U části lidstva tak vznikla krevní skupina B.

Ve čtvrtém období, někdy na začátku našeho letopočtu, vznikla při míšení jednotlivých krevních skupin skupina AB.

http://kulturis­tika.ronnie.cz/c-6601-budovani-svalove-hmoty-krevni-skupiny-a-historie.html
Doplňuji:
Dnes u některých národů, které žijí izolovaně, např. na ostrovech, a nedochází u nich tedy k míšení genů s jinými národy, se vyskytuje pouze skupina 0. Jde o národy Bororo, Shompen či o peruánské indiány. Krevní skupina 0 je považována za původní krevní skupinu, ze které se postupnými mutacemi a následným křížením národů vyvinuly ostatní skupiny.
–
Krevní skupina jako výsledek schopností člověka přizpůsobit se prostředí
Konečné rozdíly v krevních skupinách jsou výsledkem schopností člověka reagovat na změny prostředí a dostupné potravy v průběhu vývoje lidského rodu. Historie lidstva je v mnoha pohledech příběhem boje o přežití, příběhem o tom, v jakém prostředí lidé žili, jaká potrava byla pro ně dostupná.

Vývoj lidského rodu je i příběhem o stěhování a nutnosti se přizpůsobit ve stravě měnícím se podmínkám. Nové druhy potravy byly příčinou rozvoje adaptačních mechanismů v trávicím ústrojí člověka a jeho imunitním systému, které byly nezbytné pro přežití lidstva. Tyto změny se odrazily především v rozvoji krevních skupin.

Každá krevní skupina obsahuje genetickou informaci o stravě a chování našich předků. Ačkoli počátky vývoje krevních skupin sahají desetitisíce let do historie lidstva, mnoho rysů tohoto vývoje se nás dotýká i dnes.
–
Vznik krevních skupin souvisí opravdu se genetickým kódem krevní skupiny, způsobem života, evolucí.

Je to vidět i hlavních rasách a jejich vývoji, tedy i pohyb, liší se krevní skupinou, která souvisí i s jednotlivými obdobími vývoje člověka.

europoidná – . Rozšírenie: Európa, Sev.Afrika, Sev.Amerika, Rusko, India, JZ Ázia, Austrália, J Amerika (potomkovia európskych kolonistov) – převažuje skupina A

mongoloidná – . Rozšírenie: V, JV a stredná Ázia, pôvodní obyvatelia Ameriky (indiáni prišli do Ameriky cez Beringovu úžinu z Ázie), Andská oblasť (dnešní indiáni v Peru, Bolívia atď.) – skupina B

ekvatoriálna – Rozšírenie: Afrika južne od Sahary (Subsaharská Afrika), Melanézia, Nová Guinea, pôvodní obyvatelia Austrálie (Aborigénci), južná India, Cejlón, Amerika (potomkovia černošských otrokov z Afriky) – v USA sa černosi označujú výrazom Afroameričania. skupina 0.

Ďalej sú zmiešané  Zmiešané rasové skupiny (asi 4% obyvateľstva):

1. europoidná + australoidná – Srí Lanka, Maldivy
2. australoidná + mongoloidnej – Polynézia
3. europoidná + negroidní – východná Afrika, Latinská Amerika
4. europoidná + mongoloidnej – Latinská Amerika, východná Sibír, strednej Ázie

Viac tu: http://www.ge­oska.sk/news/hu­manna-geografia-obyvatelstvo-ii-/

--
Krevní skupina jako výsledek schopností člověka přizpůsobit se prostředí
Konečné rozdíly v krevních skupinách jsou výsledkem schopností člověka reagovat na změny prostředí a dostupné potravy v průběhu vývoje lidského rodu. Historie lidstva je v mnoha pohledech příběhem boje o přežití, příběhem o tom, v jakém prostředí lidé žili, jaká potrava byla pro ně dostupná. Vývoj lidského rodu je i příběhem o stěhování a nutnosti se přizpůsobit ve stravě měnícím se podmínkám. Nové druhy potravy byly příčinou rozvoje adaptačních mechanismů v trávicím ústrojí člověka a jeho imunitním systému, které byly nezbytné pro přežití lidstva. Tyto změny se odrazily především v rozvoji krevních skupin. Každá krevní skupina obsahuje genetickou informaci o stravě a chování našich předků. Ačkoli počátky vývoje krevních skupin sahají desetitisíce let do historie lidstva, mnoho rysů tohoto vývoje se nás dotýká i dnes.

Krevní skupina 0 je považována za původní krevní skupinu, ze které se postupnými mutacemi a následným křížením národů vyvinuly ostatní skupiny

Různé zdroje

Upravil/a: annas

Slyšela jsem, že béčka mají nejvíce asiati, ale proč tomu tak je… nejspíš je to dáno dědičností. Hodně laicky řečeno: domorodé civilizace pochází z mála úplně prvních prapředků, přitom byli dokonale izolovaní od okolních civilizací. Proto nemohl mít žádný potomek nějakou jinou krevní skupinu, než ostatní. Jedna generace s jednou kr. sk. vytlačila druhou… a je to :D

Tohle samozřejmě platí jen o původním domorodém „čistokrevném“ obyvatelstvu…zbytek viz Irisa…annas to sice z netu zkopírovala vzorně…ale neodpověděla na to, nač se ptáš .-)…