Duševně nemocný člověk vysadí léky, ale nechce způsobit žádný škodlivý následek (není mu jedno, co se stane po nějaké době od neužívání psychofarmak). Dále není jednoznačné, co provede, nebo jestli něco spáchá při absenci medikace.
Blázen ale někoho po nějaké době zabije.
Kdybyste byli soudcem, jaký by byl váš rozsudek, když je to čin jinak trestný naplňující znaky přečinu (neúmyslného trestného činu), nikoliv zločinu?
Já bych mu dal ambulantní léčení na psychiatrii a podmínku.
Zajímavá 0 před 1085 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To je právně velmi složitý a komplikovaný problém. Nejsem si ani jistý
tím, jestli máte tu klasifikaci dobře. Musíme se podívat na formální
stránku trestného činu, tedy na subjekt a subjektivní stránku TČ. Subjekt
je osoba pachatele a k trestní odpovědnosti musí být splněny tři
podmínky – věk, příčetnost, nějaké rozumové složky a mravní
vyspělost. Subjektivní známka trestného činu zkoumá zavinění které je
buď úmyslné nebo nedbalostní, ty se dále dělí na úmysl přímý či
nepřímý a nedbalost vědomou či nevědomou. Musíte taky přihlédnout
k tomu, že obviněný/obžalovaný (záleží, v jaké fázi soudního
řízení se nachází) v době spáchání činu nebyl příčetný, ale musí
se posoudit, zda byl ve stavu nepříčetnosti či polopříčetnosti, protože
to český právní systém také rozlišuje. Takže jak vidíte, jedná se
o problém opravdu komplexních a to jsem ani zdaleka nepopsal všechno, co by
se posuzovalo.
A jak bych ho/ji soudil? Nevím, nemám dostatek znalostí abych tohle dokázal
posoudit a ani bych nikoho soudit nechtěl.
A mohu-li Vás prosit, nepoužívejte slovo blázen. Každý z nás se občas
ocitne v úzkých a ty jdou v ruku v ruce s psychickými problémy a to pak
už není opravdu lehká věc, léčba na psychiatrii, pro dotyčného ani
jeho/její blízké.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek