Který z kandidátů na presidenta náš národ spíše spojuje, než rozděluje?

plebs

Většina národa neumí diskutovat část fandí západu a část východu a místo diskuze se urážejí, tudíž by bylo vhodné mít dva presidenty jednoho na sudé dny druhého na liché dny.

Disraeli

Tvl, naivní jak prase, myslet si, že některý z kandidátů nebo vůbec volby dokážou spojovat, sjednocovat. Tento úřad nestojí na sjednocování společnosti. Takže z principu věci, nikdo z nich…

Filip84

Milý uživateli,

váš příspěvek byl nahlášen jiným uživatelem k posouzení administrátorovi serveru.

Příspěvek: Špatně postavená anketa, chybí „Nikdo.“, respektive „Jiná možnost.“

Poněkud nelze spojovat, co neexistuje, respektive, co nikdy nevzniklo. Český národ je umělý Wlastenz konstrukt z přelomu 18. a 19. století, jehož materie stojí na tom, že „my mluvíme česky, proto jsme Češi a vymezujeme se vůči všemu německému“ a nějakém pomýleném egalitářství, jehož materie spočívala v – zcela domnělé – holubičí povaze a tom, že všichni jsme „malí a z malýho“, bydlíme v těch chaloupkách a žereme kyselo a cmundu, tak se musíme mít rádi (logika: „Tady máš český národ, svině, a opovaž se ho poškodit!“).

Víceméně nacionální, ergo pokrevní a jazykový, konstrukt národa fungoval (a ještě nějak pořád funguje) v rámci Němectví. Ruský národ tmelí „matička Rus“, láska k půdě. „Polak i katolik to jedno“, arciť polský katholicismus je dnes ryze kulturní záležitost, a nakolik ještě tmelí národ je otázkou, na kterou je těžké odpovědět (třeba skrze ty demonstrace kolem potratů atp.), nicméně dosud, pokud šlo do tuhého, tak v tom stmelení národa hrál katholicismus a církev velkou úlohu. Západní národy jsou, víceméně, jednoceny právem a (základní) politikou, demokracií atp.

U nás nic takového nebylo a není: československý národ byl umělý konstrukt, který sloužil jen a pouze k tomu, aby v Republice Československé nebylo více Němců, Maďarů a Rusínů, než Čechů a Slováků. Součástí toho konstruktu byla i Československá církev (dnešní Církev československá husitská), podle nosné myšlenky „pryč od Vídně a pryč od Říma!“. Netvrdím, že ten konstrukt neměl odezvu, měl, dokazuje to, ku příkladu, růst právě Československé církve v počátcích, nebo třeba odboj za WWII (respektive, jeho část). Ale pořád se bavíme, v té době, o polarisovaném národu: německy hovořící Čechy, Moravany, Slezany a Slováky, jakož i maďarsky hovořící Slováky, konstrukt „československého národu“ prakticky zcela míjel, ti se pak (z velké části vlivem politiky RČS!) polarisovali, respektive z velké části radikalisovali, sami mezi sebou. jistá část obyvatelstva, bez ohledu na obcovací jazyk, byla stále oddána když ne přímo Arcidomu Habsburskému, tak státu Království a země na Radě říšské zastoupené, Země svaté Štěpánské koruny Uherské a Anektované území Bosny a Hercegoviny pod společnou správou. Špatná ochrana zejména kolektivních práv, sociální polarisace obyvatelstva etc., na popularitě RČS rozhodně nepřidala.

Faktem je, že KSČ se dostala v roce 1948 legitimně. Nikoli legálně, ale legitimně, protože volby vyhrála s drtivou převahou. Jistě, šlo by polemisovat nad legalitou i legitimitou způsobu voleb v roce 1948, ovšem to nic nemění na faktu, že tři největší komunistické strany na světě, před WWII, byly: I. Všesvazová komunistická strana (bolševici) & SSSR, II. Kommunistische Partei Deutschland & Německá říše a III. Komunistická strana Československa & RČS. Jak SSSR, tak Německá říše, měly poněkud významně jiný počet obyvatel, než RČS, takže na počet obyvatelstva jsme byli nejkomunističtějším státem světa.

Faktem také je, že změna ČSSR na ČSFR byla legální, ale nelegitimní. „Tahounem“ revoluce v roce 1989 byla relativně malá skupina disidentů, nikoli většina občanů ČSSR.

Tato historie, to, že český národ, prakticky, nikdy nevznikl, že jsme se v roce 1939 nebránili, jakož i to, že tady byl silný komunistický prvek (a i kdyby nebyl, stejně by tady byl stalinismus, protože jsme byli přiděleni pod SSSR, jako třeba DDR, takže „tady máš stalinismus, svině, a opovaž se uhnout o krok stranou!“) a skutečnost, že došlo k politickým změnám v roce 1989 nemusela a priori znamenat to, co je dnes (třeba: členství v NATO, členství v EU, lezení Američanům do prdele etc.), klidně jsme mohli být nezávislý stát, a s domobranou, tře­ba.

Politika nikdy neměla, nemá a silně pochybuji, že mít bude, takovou legitimitu, aby byla s to někoho sjednotit. Ano, jistě, ona měla, kdysi, tak jako v době krise. U nás – to je asi tím silným bolšanským naladěním – se všecko dělá kolektivně: nejdřív všichni sbírají céčka, pak – zase – všichni fandí Naganu (a kdo neskáče, není Čech a dostane přes hubu!), pak všichni šijí tlamokryty, pak všichni zahazují tlamokryty, atp. Nicméně stát je pořád nějaký „nepřítel“, jak za Protektorátu, nebo za Rakouska.

Babiš, ať je jaký je, tak je – svým způsobem, opravdu hodně svérázně, ale přeci – silná osobnost, která má svůj „fanclub“, no a také své nepřátele „na život a na smrt“. Voličská základna Babiše je relativně stálá. Proti Babišovi je, obecně, vcelku silná oposice (nedivím se!), která, svým způsobem, lidi spojuje, proto má Babiš relativně těsnou šanci tu presidentskou volbu vyhrát.

Ale jestli vyhraje jeden bazmeg, nebo druhý bazmeg, tak ani jeden tím neutvoří český národ, to opravdu ne! 😅
Z důvodu: Chybně formulovaný nebo nesrozumitelný příspěvek.

led

Filip, aj keď nesúhlasím s odstránením vášho jazykovo-politického plagiátu tentoraz som naozaj musela viackrát prečítať tento text, aby som pochopila, čo nim pravdepodobne chcete povedať. Nehovoriac o historických chybách v texte.

Vami použitým spôsobom sa samotná myšlienka vašej odpovede stráca, takže sa nedivím, že pre nahlasovateľ/nah­lasovateľku je váš príspevok „Chybně formulovaný nebo nesrozumitelný“. Práve na tento spôsob vašich príspevko som vás už viackrát upozorňovala, takže sa nedivím, že niekomu „rupli nervy“ a nahlásil to.

Ametyst

Žádný z kandidátů nemůže spojit už dávno rozpojený národ. Kdokoliv vyhraje, bude to prezident jen poloviny národa, obrazně řečeno. Druhá polovina ho neuzná nebo jí bude lhostejný. Pere se tu progresivismus a úpadkové západní novoty za každou cenu, s konzervativním přístupem zdravého rozumu neničit, co funguje.

Pepa25

Ametyst: progresivismus a úpadkové západní novoty za každou cenu, s konzervativním přístupem zdravého rozumu neničit, co funguje se pere především ve vaší hlavě. Garantuju vám, že 80% obyvatel (tj. všichni bez 10% neokonů a 5% progresivistů) je tato kulturní válka šumák.