Únor je výjimka, ale jinak se střídá 30 a 31 dnů. Otázka se totiž opakuje.

Proč to tak je, si můžete přečíst v odkazu.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/kdo-nebo-jak-vlastne-stanovil-ze-den-bude-mit-24-hodin-mesic-31-dnu-a-rok-365-dni

„V kalendářích lze pak vystopovat zhruba 3 základní schémata, jak uspořádat ony díly roku, jimž se vlastně jen ze setrvačnosti říká "měsíce“. Jsou to:

1. střídání delších a kratších měsíců („římský systém“),
2. měsíce stejné délky („koptský systém“),
3. delší a kratší měsíce pohromadě („perský systém“).

Ad a) Tento systém je asi nejstarší a je přirozeným dědicem lunisolárního kalendáře. Ten používali Římané až do Caesarovy reformy z r. 46 př.n.l., která vešla do dějin jako reforma juliánská. Aby bylo dosaženo délky slunečního roku, střídaly se měsíce o 31 a 30 dnech. Římský rok začínal původně březnem, takže na poslední měsíc (únor) zbylo 28 dnů. Do něj se také vkládal den v přestupném roce a tuto tradici dodržujeme dosud, i když od Ceasarových dob začínáme rok 1. lednem. Později došlo ještě k určitému „přerozdělování“ dnů mezi měsíci, takže náš současný kalendář už působí poněkud chaoticky (dvakrát za rok následují po sobě 2 měsíce o 31 dnech). Najít pro tento model funkci s(M) je jakž takž snadné za předpokladu, že se jakoby vrátíme k původnímu římskému začátku roku 1. března, tzn. že leden a únor budeme považovat za třináctý a čtrnáctý měsíc předchozího roku."

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-maji-jednotlive-mesice-presne-tolik-dnu-kolik-maji-2

Podrobnosti si můžete přečíst v odkazu na článek „Římský kalendář jako základ kalendáře dnešního“

https://www.val­ka.cz/11187-Rimsky-kalendar-jako-zaklad-kalendare-dnesniho

„N například proč rok začíná prvním lednem, proč se měsíce v mnoha světových jazycích nazývají tak, jak se nazývají, proč má únor 28 dní, proč má naopak červenec i srpen dní 31, přestože jsou v kalendáři hned za sebou, proč se přestupný den jednou za čtyři roky připojuje právě k únoru…“

a raz za 4 roky majú 91 dní… zabudol básnik povedať.
S dôverou sa obráťte na stredovekých tvorcov kalendárov, ktorí si čas prispôsobovali svojim potrebám. Kedysi, pred kresťanskou úpravou pápežom Gregorom, sa používal tzv Juliánsky kalendár (Július Cézar) ktorý určil pôvodne rovnaké dĺžky jednotlivých mesiacov, ale to „astronómia verzus matematika“ nevychádzalo, preto určil jeden mesiac v roku kratší. Ale vzhľadom na svoju ješitnosť, nemohol predsa jeho mesiac byť rovnako dlhý ako ostatné a preto Júl bol o deň dlhší. A kedže to ani tak newvychádzalo, populisticky rozhodol, striedanie dlhších a kratších mesiacov a na chudáka Február pribudol ten zvyšok, ktorý nik nechcel. Raz za 4 roky sa mu pridával jeden deň, na ukľudnenie nervov. Taká je skutočná pravda o dĺžkach jednotlivých mesiacov. Bola som vtedy tam a bránila votrelcovi z nebies v jeho mesačnom rovnostárstve. Nie, každému podľa zásluh, platí to aj o kalendárnych mesiacoch.
Vo februári vrcholí boj Zimy s Jarou, radšej nech to obdobie ostane kratšie aspoň kalendárne 🙂
Tu už sa chlapci, unavení zo sánkovačiek, tešia na marec, keď v kraťasoch začínajú hrať guličky, dievčatá odhadzujú kožúšky a šatky a v plnej paráde zbierajú prvé hrejivé lúče Slnka…

Upravil/a: led

Keď vynásobiš 30×12,je to 360,to je málo, prečo nespočítaš napr.červen,čer­venec,srpen,to je 92,myslím že to je vypočítane na zlomok sekundy,aj ten každý štvrtý priestupný rok s 29 daňovým ùnorom