Lze ohodnotit v italském fašismu něco kladného?

Kdyby byla nějaká ideologie od začátku do konce zlá, zřejmě by se neprosadila. Obvykle bývá základní myšlenka (nebo alespoň její část) dobrá. Jenže pak se to nějak zvrhne.

Můžeš si to porovnat s Německou říší & nacionálním socialismem.

Fašismus znamená propojení korporativismu se státem. Když si odmyslíme rasistickou ideologii, tak německý nacionální socialismus a italský fašismus vycházejí téměř nastejno.

To znamená, že stát „nastaví“ všecko tak, jak jen může, a jak na to má, aby to fungovalo podle jeho představ. Úkoluje fabrykanty, upravuje legislativu tak, aby se vyplatilo pracovat (např. nacisté úplně zastavili staré exekuce a jenom tak exekuovat někoho v Říši nešlo). Samozřejmě, co si budeme říkat, když je téměř každý de facto státním zaměstnancem, arciť jeho zaměstnavatel stát není, tak se více dodržuje pracovní právo.

Na druhé straně, třeba, prakticky nemáš právo na stávku, nemůžeš jenom tak změnit práci, dát výpověď atp. Nemáš možnost ovlivnit výši mzdy vyjednáváním, ať už individuálním nebo kolektivním, takže ona ta zdánlivá výhoda vlastně ani až tak moc výhodou, v konečném důsledku, není.

Tyhle régime dokázaly, relativně rychle, vyřešit nezaměstnanost (ale taky třeba i tím, že nezaměstnatelné zavřeli do Lagerů, z kterých se někteří nevrátili!), protože se nemusí „zdržovat“ tím, čím se materiální právní stát „zdržuje“. Samozřejmě, to známe z Portugalska, nebo Španělska, po počátečním úspěchu a „wow“ efektu, se dostaví opačný výsledek: jako každé egalitářství znamená úpadek motivace, a tím i ekonomiky.

V každém případě, my třeba Velkoněmecké říši vděčíme za normy, za evropské dopravní značení, ukazatele směru (Winkerfahrtrichtun­gsanzeiger), dvě koncová světla, povinné zadní odrazky, cyklostezky. Všecko z toho bychom měli, časem, tak jako tak, jenom tím, že to byl totalitní régime, tak se to všecko udělalo velmi, velmi rychle.

Žádný systém není dokonalý, a stejně tak z každého systému si lze v něčem vzít příklad. Jenom, samozřejmě, není úplně snadné odhadnout, jaký bude konečný výsledek, jestli je to opravdu dobré.

Mussolini byl tatíčkem Masarykem vyznamenán vyznamenáním nejvyšším-Řádem Bílého lva. tak nevím, jak tenkrát ten fašismus vypadal.

V diktatuře je všechno dobré dvojnásobně zaplacené zlem. Takže jediné dobré je to, že skončil.

Pokud jsi odpůrce fašismu, tak určitě ne. Pokud jsi příznivcem, tak téměř vše.

Na KAŽDÉM režimu najdeš nejen negativa, ale i pozitiva. Dokonce i na mnou tolik proklínané současné panující dem(ent)okracii najdu pozitiva. A NENÍ jich málo, nicméně den za dnem je jich čím dál tím MÉNĚ v souvislosti s tím, jakým tempem se jich SAMA zbavuje a PŘEJÍMÁ TOTALITNÍ PRAKTIKY. :(

Gangster Dochy to vystihl dobře. To, že KAŽDÝ systém postupem času zdegeneruje má asi souvislost s 2. zákonem termodynamiky (růstem entropie) a s tím nikdo nehne. Zbývá tedy jen jasně určit okamžik, KDY systémová negativa převýší jeho pozitiva (se kterými každý systém začíná na svém vlastním maximu). Jenže to už je na jinou a ZATRACENĚ TĚZKOU diskuzi. Podle mne se dem(ent)okracie již „vyčerpala“ a je v sestupné (přesněji ve skomírající) fázi. Což ostatně vidí každý sám. Ať již v hospodářské či jiné sféře a úplně běsním, když vidím úpadkovou a krachující havloidní „demokracii“ a porovnám ji s PROSPERUJÍCÍ „totalitní“ Čínou. Jakkoliv i tam mají značná negativa a pro HODNĚ lidí by byla doslova peklem – bez vyjímky pro NEFACHČENKA! Ale v tomhle jsem značně tendenční, práci považuji za PŘIROZENOU a dokonce pro kvalitní život NUTNOU lidskou činnost. ;) :D :D