Má člověk v rámci vesmíru vůbec nějaký význam? Dokážeme si vůbec uvědomit naši nicotnost vůči vesmíru?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Ano a to je taky důvod, proč se nám pravděpodobně nikdy nepodaří najít a zkontaktovat jinou civilizaci, i když může být reativně blízko. Aby vůbec nějaký „létající talíř“ nebo vesmírná lod k Zemi doletěla, musela by letět ohromnou rychlostí a pak je tu i otázka paliva. Ovšem se nedá vyloučit, že nějaká vyspělá civilizace, oproti které je lidstvo ještě v plenkách, takové technologie má. To, jestli má člověk v rámci vesmíru nějaký význam, nevím, ale jedno je jisté. Nezáleží na tom, jestli je člověk nicotný, ničit může i tak. Vedle Země jsme taky nicotní a ohromně jí ničíme. Před tak agresivním a ignorantským druhem, jako je člověk, není žádná planeta v bezpečí. Lidstvo je pro planetu nebezpečné, v poměru ke stáří Země jsme tu jakoby jen pár sekund. Je to, jako by se planeta nakazila tak silným virem, že ji dokáže zahubit do jedné hodiny. Takže ano, v tomto ohledu je člověk vůči vesmíru nicotný, ale rozhodně ne nevýznamný. Náš druh stejně jako jiné mimozemské můžou být pro vesmír hrozba. V tomto ohledu se dá debatovat i o nicotnosti a významu baktérií a virů vůči nám lidem.

Upravil/a: quentos

Když se to tak vezme, tak oproti vesmíru je nicotná i největší známa hvězda, galaxie či kupa galaxií. Vesmír je neskutečně obrovský, takže nicotné je oproti němu vše. I nějaká super-vyspělá civilizace, co dobyla třeba 10 galaxií. :)

Upravil/a: quentos

Já jsem si to uvědomil už dávno – viz můj profil.

Určitě ano. Vždyť už jen lidské tělo je cosi jako vesmír ve vesmíru. Může se pohybovat, myslet, snít atd. Člověk zkoumá sám sebe i svoje blízké a vzdálené okolí. A navíc je naše tělo vytvořeno z atomů prvků stvořených při nukleárním štěpení a fúzích dávno zaniklých hvězd.
Jsme tedy děti hvězd a součást všehomíra.

Upravil/a: dudu

Proč tak velké sebebičování. Člověk je prevít, to jo, ale máme také spoustu pozitivních vlastností, lásku, touhu poznání, objevování, kulturu, hudbu, sport… Samozřejmě, když vědci něco objeví, většinou se to zneužije. Je to tím, že ještě není nastavená laťka. Až se lidstvo vytrestá, pak se možná poučí, jestli tedy už nebude pozdě. Bůh nás v tom přece nemůže nechat: „Tak Bůh lidstvo(pozemské) miloval, že nám syna svého dal, aby ti, co v něj věří neumřeli, ale měli život věčný“.
Určitě i mimozemské civilizace musí ocenit náš malý přínos kultury a v rámci možností docela dobré technické vyspělosti. Lidé především potřebují (od nějaké autority) ukázat cestu a nás všechny, aby se po ni vydali. Ještě máme šanci.

Upravil/a: hapiky