Avatar uživatele
dgfdgf

Má kněz po zpovědi povinnost nahlásit trestnej čin?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Rokio před 2834 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Kněz je zbaven povinnosti trestní čin oznámit, je to zpovědní tajemství.

Přečtěte si, jaká může nastat situace a jak ji řešit.

Zpovědní tajemství a jeho relevance v trestním právu
http://www.prav­niprostor.cz/clan­ky/trestni-pravo/zpovedni-tajemstvi-a-jeho-relevance-v-trestnim-pravu

1. "Jak by tedy měl v souladu s obecně závaznými normami postupovat duchovní, který se při zpovědi dozví o spáchání trestného činu či jeho přípravě?

V situaci první, kdy byl čin již spáchán a kajícník si přijde pro rozhřešení, nevzniká duchovnímu oznamovací povinnost, a tedy za neoznámení mu nehrozí trestní stíhání, oporou mu je v tomto případě ustanovení § 368 odst. 3 trestního zákoníku, které duchovním dává stejné oprávnění jako advokátům, pro které oznamovací povinnost také neplatí, pokud se o činu dozví v souvislosti s výkonem jejich povolání. V této věci nedochází k žádné kolizi, církevní právo i trestní zákoník hovoří o zpovědním tajemství ve stejném smyslu.

2. Problematičtější je ale situace druhá, kdy se duchovní při zpovědi dozví, že se kajícník trestný čin teprve chystá spáchat

Za povšimnutí stojí i probíhající diskuze v rámci katolické církve, kde jsou v tomto ohledu zastoupeny jak tradiční, tak i moderní výklady.

Dle tradičního výkladu je bez ohledu na obecně závazné normy zpovědní tajemství neporušitelné a duchovní je ani v tomto případě nesmí porušit, od připravovaného činu by měl pachatele odrazovat, což bude v praxi velmi problematické.

Na druhé straně modernější výklady se přiklánějí k názoru, že se v takovém případě o zpověď nejedná, neboť čin zatím nebyl spáchán a rozhřešení nebude učiněno, proto duchovnímu nic nebrání v tom, aby trestný čin překazil, resp. oznámil.

V konkrétním případě tedy záleží na osobě duchovního, jak se k této věci staví, a poté samozřejmě i na výše postavených duchovních, kteří by jeho případný „prohřešek“ proti církevnímu právu projednávali.

Trestní zákoník má v této otázce relativně jasno, ustanovení § 367 odst. 1 taxativně vymezuje trestné činy, jejichž nepřekažení (ať již fyzicky nebo ohlášením) zakládá trestní odpovědnost každého, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že se takové činy připravují či páchají. Uvedená povinnost, s výjimkou taxativního výčtu trestných činů, se však nevztahuje na toho, kdo čin nemohl překazit bez značných nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou (u jejíhož uvedení v nebezpečí trestního stíhání přesto existuje výjimka v podobě šestnácti trestných činů, kde povinnost překazit takový čin trvá) uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.

Na rozdíl od oznamovací povinnosti nejsou označeny žádné speciální subjekty, na které by se tato odpovědnost nevztahovala, proto i duchovní má povinnost v tomto případě prolomit zpovědní tajemství a pokud vymezený připravovaný či páchaný trestný čin sám nepřekazí, je povinen jej ohlásit.

Nabízí se otázka, zda by prolomením tajemství duchovní sám sobě nezpůsobil „jinou závažnou újmu“ v podobě disciplinárního řízení před orgány církve, které by mohlo vést až k jeho exkomunikaci.

Tato právní konstrukce se na první pohled může zdát nesmyslná, obecně závazné normy přece nemohou být omezovány vnitřním systémem určité organizace, na druhou stranu svoboda vyznání je zaručena a případnou exkomunikaci duchovního lze v souladu s jeho vyznáním označit za citelný až nepřiměřený zásah a je otázkou, zda může být v demokratickém právním státě vůbec učiněn.

Problematika zpovědního tajemství je v praktické rovině téměř neznámá a bylo by rozhodně zajímavé sledovat, jaký postoj by v této věci zaujala vnitrostátní judikatura a zda by nadřadila nedotknutelnost svobody vyznání veřejnému zájmu na ochraně společnosti před trestnou činností či naopak."

http://codexi­suno.cz/1Fw#!136­740

40/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. ledna 2009
trestní zákoník
ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
ve znění zákonů č. 181/2011 Sb., č. 330/2011 Sb., č. 357/2011 Sb., č. 375/2011 Sb., č. 420/2011 Sb., č. 193/2012 Sb., č. 360/2012 Sb., č. 390/2012 Sb., č. 399/2012 Sb., č. 494/2012 Sb., č. 105/2013 Sb., č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 259/2013 Sb., zákonů č. 141/2014 Sb., č. 86/2015 Sb., č. 165/2015 Sb., č. 377/2015 Sb., č. 47/2016 Sb., č. 150/2016 Sb., č. 163/2016 Sb., č. 188/2016 Sb., č. 321/2016 Sb., č. 323/2016 Sb. a č. 455/2016 Sb.

§ 368 Neoznámení trestného činu

„Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství.“ atd.

Upravil/a: annas

2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?JájsemRaibek, vagra Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
WoIfy

Každý občan České republiky má povinnost dle § 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku tento trestný čin bez odkladu nahlásit státnímu zástupci nebo na policii. V opačném případě se vystavuje postihu odnětí svobody až na tři roky.

Zdroj: http://busines­s.center.cz/bu­siness/pravo/za­kony/trestni-zakonik/cast2h10d8­.aspx#par368

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
ivzez

Na otázku už odpověděla Annas. Jen doplním,
že se to netýká jenom kněží, ale i další profesí,
např. psychoterapeutů (psychologů, psychiatrů).

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek