Má kvalitní spánek vliv na lepší fungování paměti?

Ano, kvalitní spánek má vliv nejen na paměť a fungování mozku, ale v podstatě na správné fungování všech orgánů.

Má to velký vliv a rozhodně není zanedbatelný. Nedostatek spánku se projeví celkově na člověku, na těle i mysli – jako i schopnostech, přemýšlení, motorických funkcích, tím i celém chodu těla, včetně třeba přijímání – nebo teda zpracování potravy. Spánek má na tohle všechno vliv a při jeho nedostatku (rovná se i nekvalitě) se tohle narušuje, zhoršuje. Vůbec výkon člověka a jeho „fungování“ bude horší. Paměť pochopitelně taky.
Jako zpravidla se nic moc nestane, když bude mít jednou za čas probdělou noc nebo se špatně vyspí… ale pokud se bavíme o pravidelném nekvalitním spánku, tak to bude mít špatné dopady, včetně horší paměti. A v každodenním životě ten člověk nebude moc „použitelný“, zhorší se mu i zdraví.

Ale je třeba kec, často uznávaný, že člověk potřebuje alespoň 8 hodin spánku. Za jedno je to dáno i věkem a dalšími faktory a za druhé je to dost i individuální záležitost – někdo potřebuje víc, někdo míň. Taky se dá do toho zahrnout samotná relaxace, tedy skutečný odpočinek (bezspánkový), který též dodává energii a může se téměř rovnat spánku. Když totiž člověk umí skutečně odpočívat (a tím nemyslím, že „vypne u televize“), tak to funguje podobně jako spánek (hladiny v mozku, uvolnění svalstva a podobně). To ČÁSTEČNĚ může nahradit spánek – a takový člověk může spát i míň hodin, protože dokáže relaxovat přes den… Není ovšem důležitý jen spánek, ale samotné snění – a není to jen REM fází, ale vyloženě sny jsou dost možná větší nezbytností než sám spánek. Člověk potřebuje snít/spát. Sny jsou ještě stále neprobádaná věc, nemluvě o samotném mozku, mysli.
Pak jde taky o typ spánku. Člověk, který spí víckrát přes den – bifázově i polyfázově – si může dovolit spát míň hodin (dohromady). Čím víckrát denně spí polyfázově (tedy čím víc „šlofíků“), tím míň hodin si může dovolit spát – ta častost nahrazuje celkovou délku. Tak třeba někteří lidé spí třeba 4 nebo jen 3 hodiny v noci, ale často mají odpolední poobědový spánek hodinu až dvě – dohromady cca pět a stačí jím to. A to je jen bifázový, při polyfázovém, kdy spí třeba 3× nebo i 4× denně (jeden halvní spánek a dva nebo tři „šlofíky“ přes den), si může dovolit prospat míň hodin. Teoreticky třeba 3,5 nebo 4 hodiny za celý den a stačí to (ale při monofázovém spánku to samozřejmě nestačí – když člověk spí v kuse jen jednou denně, cca 3,5 hodiny je opravdu nedostatek). Polyfázový spánek je vlastní obří spoustě zvířat/živočichů a i lidé dřív spali (alespoň) bifázově. Takže se dá mluvit spíš o tom, že monofázový spánek není moc přirozený (obzvlášť pro savce i samotné lidi).
Takže ani zde neplatí těch 8 hodin.

Spánek ani sny by se neměly šidit, protože jsou pro život nezbytné. ALE dají se upravit nebo zužitkovat – bez následků. Koho například štve, že prospí tolik času v životě, a chtěl by ho víc nebo ho využít lépe, může spánek v jisté míře omezit pomocí polyfázového spánku nebo samotný spánek zužitkovat tím, že se během něj bude učit – i to je možné (různými způsoby). Třeba i pomocí lucidních snů, ale rozhodně nejen díky nim. Učit se ve spánku můžeš třeba i jazyk.

No a co se ještě týká té paměti, tak spánek a odpočinek je důležitý, ale samotná paměť se musí vědomě/účelově trénovat, aby byla dobrá. Čím víc se cvičí, tím je lepší, pokud se na ni kašle, postupně časem chřadne. Důsledkem dnešní doby se navíc paměť ještě mírně zhoršuje – technologie, návyky/zlozvyky, styl života, způsoby,…

Upravil/a: quentos

Určitě ano, pozoruji to občas na sobě.

Vliv je tam celkem vyznamny, pri spanku je vyssi aktivita v urcitych castech mozku, jedna z nich je hippocampus, ze ktereho se behem spanku ukladaji kratkodobe informace do dlouhodobe pameti.

Nemá, ale naopak, špatný a nedostatečný spánek má vliv na její zhoršení.

Ano, velký, více viz v knihách „Spánek je umění“ S. Stevensona a „Proč spíme“ M. Walkera.

Ano, ale je nutné dodržet základní pravidla: Nejíst 4hodiny před spánkem potraviny, které ti zvyšují hladiny inzulínu v krvi a spát v prostředí, které není rušeno parazitním světlem – Světlo pouličních lamp, diody od zař atp. Je prokázáno, že i takovéto slabé světlo nám blokuje nikoliv spánkové režimy, ale a zde se dostávám k podstatě věci, uvolňování růstového hormonu odpovědnému za opravu buněk v těle. Jeho tvorba je závislá na spaní bez světla a nízké hladině inzulínu. Obsazuje totiž v buňkách receptory, které používá i inzulín. Takže když se nadlábneš před spaním zapomeň na regeneraci organizmu. Klidový stav organizmu před vylučováním hormonu musí být 5 – 6 hodin. Takže stará doporučení spát 7 –8 hodin mají něco do sebe a taktéž rčení našich babiček: „Když spíš tak hubneš“

Zdroj: https://www.da­tabazeknih.cz/kni­hy/hubnete-ve-spanku-vyuzijte-svuj-biorytmus-k-hubnuti-116064

Ano, celkově na kondici i zdraví.