Má otec právo seznámit se se spisovým materiálem ?

Situace:

Rodiče nezletilých dětí spolu nekomunikuji „vinou“ matky dětí.

Matka „odstřihla“ děti od otce (soud „svěřil“ děti rozsudkem do „výhradní“ péče matce, protože se před soudním jednáním otec s matkou „ústně“ dohodli na tzv. „styku“ otce s dětmi „před i po rozvodu“ a po této ústní „dohodě“ matka dětí „nechala“ vyhotovit písemnou dohodu (obsahem této písemné dohody však nebyla uvedena předchozí ústní dohoda) kde bylo uvedeno pouze to, že se otec s matkou „dohodli“ že budou děti „výhradně“ v péči matky. V této sepsané dohodě nebylo napsáno nic o „styku“ otce s dětmi. Ústní dohoda však byla před sepsáním této písemné dohody „jednoznačná“ a bylo takto dohodnuto kdy se otec s dětmi „může stýkat“. Při ústní „dohodě“ tedy „byl určen styk otce s dětmi“ dohodou mezi otcem a matkou dětí. Otec důvěřoval matce, že „dostojí“ závazkům z ústní dohody a „umožní“ otci „stýkat“ se s dětmi tak jak bylo dohodnuto. Otec tehdy „nepovažoval“ za důležité aby „znění ústní dohody o styku otce s dětmi“ bylo uvedeno také v písemné dohodě. Otec podepsal písemnou dohodu „v domnění“ že matka „dostojí“ svým závazkům „plynoucím“ z ústní dohody. Soud poté rozhodl v souladu s „písemným“ zněním dohody a „svěřil“ děti v době před i po rozvodu „výhradně“ do péče matky. V rozsudku soud neuvedl ani v odůvodnění z jakého důvodu není otci „umožněn“ styk s dětmi.

Otec se poté „zajímal“ o své děti a „snažil“ se plnit rodičovské povinnosti a matka mu skutečně umožňovala „styk“ s dětmi tak jak byli ústně dohodnuti. Po nabytí právní moci rozsudku však matka „přestala“ postupně plnit své závazky z „ústní dohody“ takovým způsobem, že přibližně po 5-ti týdnech znemožnila otci úplně „styk“ s dětmi. Otec se i přesto snažil „udržovat styk“ s dětmi alespoň telefonicky pravidelně 2 x týdně vždy v předem stanovený den a hodinu a snažil se opakovaně s dětmi „stýkat“ i osobně (kino, zmrzlina a pod.). Zde je nutno uvést, že otec byl matkou „držen“ v jakési „bezmocnosti“ vzhledem k určitým zdravotním potížím otce se kterými matka „operovala“ jako s jakýmsi „trumfem“ na základě kterého otci „vyhrožovala“ poté co jí otec sdělil, že bude požadovat změnu rozsudku soudu ohledně „svěření výchovy“ do „výhradní péče matky. Matka dětí mu tedy svými "vyhrůžkami“ jasně sdělila, že ona rozhodla i za něj a on „nemá nárok“ se ani podílet na výchově dětí.

Otec tedy „sklopil uši“ a pravidelně po více jak 2 roky telefonicky hovořil s dětmi a snažil se s nimi alespoň takto „neztratit“ kontakt. Výchovou matky však došlo k „absolutnímu“ odcizení dětí k otci a otec toto poznal a tedy „ustoupil“ matce a přestal i takto „kontaktovat“ děti. Avšak i přesto se o děti zajímal. Tedy zajímal se o jejich zdravotní stav a pod.

Během této doby se matka dětí opět vdala a s „druhým“ manželem „zplodili“ další dítě. Po asi 2 létech matka „podala“ k soudu žádost kde požadovala aby otci dětí bylo „odebráno“ právo rozhodnout o změně příjmení dětí. Matka před touto žádostí adresovanou soudu nekontaktovala otce s úmyslem „změnit“ příjmení dětí a neprojevila tedy zájem s otcem tuto změnu prodiskutovat a otec jelikož nevěděl, že matka „plánuje“ změnu příjmení dětí jí nemohl „poskytnout“ souhlas se změnou příjmení. Matka tedy nevyužila možnost „získat“ souhlas se změnou příjmení od otce a bez využití této možnosti se „snažila“ otci toto právo „tedy souhlas otce se změnou příjemní“ odebrat tím, že „žádala“ soud aby soud toto „právo“ otci odebral soudním rozhodnutím a matka poté mohla „provést“ změnu příjmení tak jak plánovala.

Soud (okresní) vyhověl matce a soudním rozhodnutím jí umožnil „docílit“ změny příjmení u dětí bez „souhlasu“ otce.

Otec se však proti rozhodnutí okresního soudu „odvolal“ ke krajskému soudu a žádal zrušení rozhodnutí okresního soudu. Otec tedy žádal krajský soud o to aby mu bylo zachováno právo „souhlasit“ a nebo „nesouhlasit“ s požadavkem matky na změnu příjmení jejich dětí. Krajský soud „vyhověl“ otci a svým rozhodnutím zrušil rozsudek okresního soudu. Otec poté předpokládal, že ho matka dětí zkontaktuje a „proberou“ při osobním setkání onen požadavek matky na změnu příjmení dětí. Matka otce nezkontaktovala již mnoho měsíců.

Otec se tedy rozhodl, že si nastuduje veškerý „spisový“ materiál této „kauzy“.

Otázka tedy zní:

Má otec zákonem dané právo požadovat příslušný soud o „zpřístupnění“ kompletního spisového materiálu uvedené „kauzy“. Tedy i poté co „uběhlo“ několik měsíců od skončení této „kauzy“ tedy skončení pravomocné.

Může tedy otec „chtít“ předložit kompletní spisový materiál a seznámit se s ním popřípadě si poznamenat potřebné údaje a pod. z tohoto spisu ?