Povrchní je člověk ten, který nejde do hloubky, k podstatě věci. Nebo něco zná, ale jen obecně, bez detailů.

Tak to může být i s povrchní vírou. Lidé je přijímají jako tradici, je to dané výchovou, nezabývají se tím, zda bude či nebude jejich duše spasena., tedy bez hlubšího zájmu, hřeší proti přikázáním atd.

Někdy z povrchní víry v boha může vzniknout pověra – různé modly, démoni, bůžkové, skleněná koule atd.

Ale jsou i jiné druhy pověr, které vznikly v době předkřesťanské, .kvůli tomu, že si lidé nedovedli vysvětlit, proč se něco stalo, všimli si třeba, že jim kočka přeběhla přes cestu a smůlu dali do souvislostí s ní.

Někdy mohou pověry vyvolat obavy. Ale třeba pověra vykročit pravou rukou vede ke zvýšení jistoty. člověka.

Ale pověry by neměly člověka ovládat.

Mnozí nevěří v existenci boha, který stvořil svět atd. Je to neprokazatelné. Ale vezměme si pana Grygara – u něho se víra nevylučuje s vědou.

Anglický spisovatel G. K. Chesterton jednou napsal: „Je velký omyl domnívat se, že když lidé přestanou věřit v Boha, nebudou věřit v nic. Naopak. Budou věřit v cokoliv.“

Víra i pověra mají stejný původ – odpovídá to starohornoněmeckému věrnost, smlouva, záštita, případně německému wahr – pravdivý , pravý – vše z indoevropského *u̯ēro. Původní význam byl tedy pravdivá věc, věrnost.

Víra tedy měla dva významy

1. pravda, opravdovost, spolehlivost , věrnost.
2. pevné přesvědčení – odtud náboženská víra. Scestná víra ´pověra.

V. Machek Etymologický slovník

Z toho plyne, že pověra, tedy scestná víra, v současnosti někdy nesouví, jindy souvisí s povrchní, „vlažnou“ vírou, která nejde do hloubky.

Nechme každého, co jeho je, čemu věří, vyhovuje. Ale neměl by nikoho ovlivňovat svými názory a přesvědčovat o tom, že jedině ta či ona víra je ta pravá. Myslím oblast náboženství.

Upravil/a: annas

Já si myslím že je to povrchní, asi kdysi chtěli donutit lidi k základnímu chování.

Pověra, etymologicky vzato, je „patologická“ víra, tedy víra prokazatelně mylná, neodůvodněná, udržující se jako mem lidovou tradicí. Je to víra, že některé nezvyklé nebo nadpřirozené jevy nebo události mají skrytý význam a že je podle nich možné předpovídat budoucnost. Je to víra iracionální, vzniklá jen intuitivně nebo generalizováním náhodné zkušenosti. Pověry jsou většinou starého data a udržují se zejména na venkově po mnoho století. Lze je považovat za zajímavý kulturní fenomén, který se objevuje v mnoha příslovích, bájích i v literatuře. Typickými pověrami jsou např. víra, že dotek kominíka přináší štěstí, kdežto černá kočka, která přeběhne přes silnici, přináší smůlu. Zajímavé je, že mnoho pověr je spojeno se zvířaty. Pověry vznikají i v dnešní době. Nejvíce pověr se vztahuje ke zdraví, nemoci, štěstí nebo neštěstí, nebo k významným událostem v životě, narození, sňatku nebo smrti. Mnohé pověry se týkají lidového léčitelství a mají blízko k magii.

http://www.sy­sifos.cz/index­.php?id=slovnik&ac­t=zobrazit&id­d=&pismeno=&vy­raz=1197017128&hes­lo=Pov%ECra

„Bydlim teď v hotelu, kterej kvůli pověrám nemá 13. patro. Ale přece ty lidi na čtrnáctým poschodí musej vědět, na jakym patře jsou doopravdy. V jakým si pokoji? 1401. To teda kecáš! Vyskoč z vokna, zemřeš DŘÍV!“

Citát: Mitch Hedberg

Goethe říká o pověrách: „Pověry jsou poezií života“. 🙂

Může mít → s povrchní, laxní i chybějící vírou.

Něčemu, co je podloženo ověřitelnými
důkazy, nelze věřit, to lidé vědí.

Víra znamená věřit něčemu
nepodloženému, neprokazatelnému.