Má to těžší ten, kdo je slepý, nebo hluchý?

Za důležitější smysl považuju zrak. Bez sluchu to bude hodně bolet, ale bez zraku bych byl v současné době asi ztracenej. Být hluchoslepý? Tak to už si vůbec nedokážu představit co bych jako dělal.

Keď pozerám, počúvam mediálne spravodajstvo a prejavy politikov, niekedy závidím slepým a hluchým
Tí, ktorí sú „len“ jednostranne postihnutí stratou sluchu, alebo zraku, majú ešte možnosť žiť aj plnohodnotným životom s prípadnou pomocou podporných zariadení.
Ľudia so stratou zraku aj sluchu, sú žiaľ odkázaní na pomoc iných.

Upravil/a: led

Souhlasím s Dochym. Nedovedu si představit „plnohodnotný život“ (jak zmiňuje Její Excelence led) bez JAKÉHOKOLIV smyslu (třeba i chuti), ale možná mám jen špatnou představivost. 😉 😁 😁

Je těžké posuzovat někoho, kdo je postižený ztrátou smyslu. Četl jsem krásný příběh o slepém muzikantovi, který dokázal poznat, zda je člověk klidný, nebo unavený, zda jde po ulici muž nebo žena a pod. A z historie je známé, že dokonce lidé, kteří byli slepí a hluší něco dokázali. Např Helena Kellerová.

Je těžké určit, který z těchto stavů je těžší, protože každý z nich představuje jiné výzvy. Slepci mají problémy s navigací v prostoru a jsou závislí na jiných smyslech, zatímco hluchí lidé mají problémy s komunikací a sociální interakcí. Je důležité si uvědomit, že tyto situace by neměly být zjednodušeny na srovnávání „který je horší“, protože každý jednotlivec může mít jiné adaptace a copingové mechanismy. Pokud jde o být jak hluchý, tak slepý, to by nepochybně představovalo další výzvy, protože by omezovalo jedincovu schopnost spolehnout se na ostatní smysly. Každý člověk s těmito postiženími má však své vlastní zvládací strategie a může dosáhnout plného a produktivního života. Je důležité respektovat jejich zkušenosti a nezjednodušovat jejich zápasy.