Mám problém s vyjadřovacími schopnostmi, co mám dělat?

Pravděpodobně by pomohl psycholog, který rozpozná tvé vnitřní bloky. Taky existuje množství škol a kurzů komunikace https://search­.seznam.cz/?q=%C5%A­1kola+komunika­ce&oq=%C5%A1ko­la+komunikace&sou­rceid=szn-HP&sgId=hVoc_­AI1nRuoxZQSnVu8u­OwokS-7zn-NkGZaYGpvkL%3D%3D&t­hru=&su=&aq=

Tvoje potíže může mít na svědomí i více příčin. Kepler dobře radí, najdi si psychologa, či psychoanalytika. Ve škole ho nemáte? To jsou lidé specializovaní na tvoje problémy, oni ti pomůžou. Nebo jestli se stydíš, či máš jiný problém proč nejdeš k psychologovi přímo sám, tak se svěř někomu, komu věříš (mamka, táta, učitel, atd) a požádej je ať jdou s tebou. Budeš se cítit líp a sebevědoměji. V každém případě ale blahopřeju, že to řešíš, v životě potřebuješ komunikovat s lidmi a co si budeme namlouvat, dnešní život je hlavně o komunikaci :)

Upravil/a: pl4toon

Jednoznačně dobrá rada od Keplera. Jde o psychickou zábranu (zjednodušeně asi o nějaký způsob „trémy“). Jde o to, získat určitou míru „zdravého“ sebevědomí. Hlavně nesmíš propadnout pocitům vlastní neschopnosti a sebeponížení. Ale to s Tebou dobrý psycholog probere a určitě pomůže. Co se týče zkoušení a učitelů, měl jsem jako student, s jedním kantorem, také problém. Ať jsem uměl jak chtěl, koukl přísně na mě a já si nebyl schopen na nic vzpomenout (ruština-slovíčka). Otec mi poradil- představ si jej v nějaké komické situaci (vysvlečeného, nebo třeba na WC). A divil by ses, pomohlo to a byl jsem v poho. A nakonec jsme se stali dokonce, ke konci školy, přáteli (i v pozici učitel-žák). A když jsem se mu, k výše uvedenému přiznal, měl z toho velkou srandu.
Možná by, něco podobného, mohlo pomoci i Tobě v komunikaci s ostatními.