Mám snad nedostatek sebevědomí?

Někde jsem četla zajímavou úvahu, že žárlí jen ten, kdo má nedostatek sebevědomí. Donutilo mě to k zamyšlení, a asi to bude můj případ. Byla bych ráda, kdyby mi můj chalan říkal, kam s kým jde, a né jen třeba že jde „pryč“. Vadí mi, že je hrdý na svou jizvu ve tvaru písmene „N“. Ohrazuje se tím, že byl zamilovanej a bylo mu 16. S tou dotyčnou si dodnes někam zajde na pokec, ale tvrdí, že k ní nic necítí a je to zkrátka minulost. Mám problém tomu věřit. Já s bývalým si sice perfektně rozumíme a můžu mu říct všechno, ale jelikož mi nikdy neublížil tolik, jako ostatní, tak jsem neměla potřebu něco vyvádět. Sice mám kvůli jednomu taky jizvičku, ale skoro není vidět. Jde mi spíš o ten princip, že kdykoliv se na to podívá, tak si na ni vzpomene (i když mi tvrdí, že ne) a lidi se ho pak ptají, když to vidí…
Vím o sobě, že jsem vždycky byla žárlivá a možná trochu majetnická, ale vše asi pochází ze strachu, že nejsem pro dotyčného dost dobrá nebo co… Jak se s tím mám vypořádat?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 5 před 4160 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 1 příspěvek, nejnovější před 4160 dny

Nejlepší odpověď

huxa

Já zase četl, že žárlivost pochází z toho, že si do dotyčného zamilovaná a nechceš ho ztratit…

5 před 4160 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

iceT

Kdo nežárlí,ten nemiluje,ale nic se nemá přehánět,přílišná žárlivost až majetnickost může přerůst v něco ohavného,co do vztahu už nepatří.Pokud partnerovi nevěříš,jsi na nejlepší cestě stát se stíhačkou,nedůvěra v partnerství je cestou do pekel.Maličkostmi to začíná,velkými problémy to končí.Partner by tě se svojí bývakou klidně mohl seznámit,však na tom nic špatného není,zvlášť když je to ze vzdálené minulosti,třeba by z vás byly i kamarádky,ale jen pokud bys o to seznámení stála.
A pokud trpíš představou,že pro něj nejsi dost dobrá,řekni si A je on pro mě dost dobrý?Nikdo nejsme dokonalý,ale pokud chlap v tobě vycítí tu nejistotu,taky to není moc dobře.

5 před 4160 dny

1 Nominace Nahlásit

zjentek

a já zase četl, že pokud někoho z něčeho podezíráme (třeba z nevěry), jsme toho sami schopni ..to nemyslím zle, holko, jen mi to tak nějak vyplívá z logiky věci ,)
Doplňuji:
k tvé poslední otázce: chce to sílu ..nic není naše, o všechno přijdeme ..chce to sílu ,(

Upravil/a: zjentek

4 před 4160 dny

0 Nominace Nahlásit

Neřekla bych, že je to o sebevědomí. To zaprvé.

Žárlí prý ten, kdo miluje. Pokud je to tak, tak bys měla být i ráda. I já žárlím, ale to jen z čistého strachu, nevyčítala bych si to.
Co se týče přítele. Jediná možnost, jak se (možná) zbavit toho, co ti vadí, je že si s ním promluvíš. V klidu, jednoduše, ale hlavně nechodit kolem horké kaše.
A pokud si začneš říkat, že nejsi pro dotyčného dobrá, možná to tak časem podvědomě převedeš i na něj a nebude to ani pro jednoho dobré :)

3 před 4160 dny

0 Nominace Nahlásit

anonym

Ono je občas lepší nečíst a spíše se zaměřit na svou intuici. Přiměřená žárlivost k normálnímu vztahu patří. Nežárlit, to znamená být k partnerovi citově chladný. Se sebedůvěrou vztah k partnerovi moc společného nemá. Spíše se jedná o vzájemnou důvěru.
Kolik znám jenom já sama vztahů, kde přílišná důvěra vedla k jejich rozpadu, škoda mluvit. Ani přehnaná důvěra, ani bezmezná žárlivost vztahu nepomohou, ale spíše jej zničí.
Řiď se vlastním rozumem a vlastními city. Nenechej se ovládat žárlivostí, ale připusť si, že jsou věci, které ti na partnerově chování vadí, nebo ti nejsou při nejmenším lhostejné. Je přirozené, že ne vše se ti musí líbit. Hlídej si jenom to, aby to „nelíbení“ nepřekročilo tvé meze, nebo aby se tvá tolerance nezvrhla v podbízivost.

2 před 4160 dny

0 Nominace Nahlásit